Polní Voděrady

Polní Voděrady jsou obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi devět kilometrů jihozápadně od Kolína. Žije zde obyvatel. Polní Voděrady jsou také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, v roce 1359 jsou vzpomínány jako majetek sázavského kláštera, v jehož držení zůstaly do roku 1547.

Ve vsi Polní Voděrady (400 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1089-1090. (česky a německy) 3 hostince, krejčí, pekař, povozník, provazník, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Polní Voděrady, trafika, velkostatek.

Obyvatelstvo

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres KouřimSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres KouřimAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres KouřimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim 1949 Pražský kraj, okres Kolín 1960 Středočeský kraj, okres Kolín, obec Dolní Chvatliny k 1. červenci 1990 Středočeský kraj, okres Kolín 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Obecní symboly Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce. Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. května 2018.

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti čtyři kilometry vede silnice II/125 Libice nad Cidlinou – Kolín – Uhlířské Janovice – Vlašim, ve vzdálenosti 4,5 kilometru silnice I/12 Praha – Kutná Hora – Pardubice.

Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Bečváry ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati 014 z Kolína do Ledečka.

Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Polní Voděrady-Kouřim/Zásmuky (v pracovních dnech 6 spojů), Kolín-Svojšice-Kouřim (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendu 3 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) .

Pamětihodnosti Zámek – první světský majitel Voděrad Jan Zikmund Myška ze Žlunic zřejmě postavil někdy po roce 1569 první tvrz, neboť když majetek získal v roce 1677 jeho syn Jaroslav, tvrz byla již obývána. Od roku 1694 se zde střídá několik majitelů, až Voděrady koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který je jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybňuje stavebně-historický průzkum zámku, který nepotvrdil barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla podle výsledků stavebně-historického průzkumu novostavba dnešního zámku a teprve nyní byla stará tvrz zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála).

Kostel Navštívení Panny Marie stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi. Byl postaven nejpozději v polovině 14. století na místě románského kostela z 12. století vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. až 14. století). V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–1771 byl kostel upraven barokně, uvažuje se o staviteli Františkovi Jedličkovi (?) z Kolína, který však není písemně doložen.

Sochy v obci a okolí představovaly zajímavý soubor barokních plastik z 18. století. Dodnes se nejlépe dochovala socha svatého Františka Xaverského na severozápadním okraji vsi u silnice do Kolína (z let 1736–1739) a torzo (bez hlavy) sochy svatého Prokopa na vrcholu Jarolímka asi 1,5 kilometru nad vesnicí (z roku 1745). V obci se dochoval podstavec sochy svatého Jana Nepomuckého (z roku 1744), zničené v roce 1918.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Fotografie

Kategorie:Vesnice v okrese Kolín Kategorie:Obce v okrese Kolín Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině