náhled|Ledvinovník západní v Brazílii náhled|Detail plodů ledvinovníku západního náhled|Pražené ořechy ledvinovníku (kešu) Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) je až 12 metrů vysoký tropický strom z čeledi ledvinovníkovité, poskytující jedlé nažky, známé pod tržním názvem ořechy kešu (podle SSČ kešú). Tyto nažky se nacházejí v nepravém plodu, kterému se říká „kešu jablko“. Osemení obsahuje velké množství kardolu, což je smolnatý olej, který při manipulaci dráždí pokožku a před konzumací se z jedlých částí (ořechů) odstraňuje zahříváním (pražením).
Rozšíření Ledvinovník západní pochází ze severovýchodní Brazílie, kde je nazýván Caju (kažů). Od 16. století se šířil s portugalskými mořeplavci do Mosambiku a pobřežních oblastí Indie.
Tento „ovocný“ strom je rozšířen celosvětově v suchých tropických oblastech. Pěstuje se na plantážích nebo extenzivně v agrolesnických systémech.
Botanický popis Jedná se o nižší, silně rozvětvený strom, dosahující výšky 12 m. Květy tvoří květenství lata a jsou žluto-růžové, samičí a oboupohlavné. Z botanického hlediska nejsou ořechy kešu ořechy ani peckovice, ale nažky.
Stanoviště Ledvinovníku vyhovuje tropické klima, nadmořská výška 1000 m nad mořem, průměrné teploty v rozmezí 21–28 °C, průměrné roční srážky v rozmezí 700–1200 mm a pH půdy 4,3–8,7. Není tolerantní k zasoleným půdám a snáší teploty jen mírně pod bodem mrazu, do −1 °C.
Agrotechnika Klíčivost ledvinovníku je velmi malá, proto se současně seje více semen. Pokud vzejde současně více rostlin, jsou následně vyjednoceny. Po 18–24 měsících se objevují první květy a následně i plody, které jsou ale nepoživatelné. První sklizeň se provádí až ve 4. roce a od 8. roku už plodí ledvinovník kvalitní „jablka“ s „kešu ořechy“.
Jako meziplodina se na plantážích používá bavlník, podzemnice olejná nebo jamy. Stromy, které jsou schopny plodit i 30 let, je nutné na plantážích pravidelně prořezávat.
Sklízí se většinou ručně. Jeden strom může vyprodukovat až 50 kg „kešu oříšků“ za rok. Plantáž poskytuje 800–1000 kg/ha.
Produkce ve světě V roce 2023 činila světová produkce 3,9 milionů tun. Zemí s nejvyšší produkcí kešu oříšků byly Pobřeží slonoviny a Indie, kteří se na světové produkci podílely 46 %. Africké státy se na celkovém množství podílely přibližně 57,2 % a asijský region vyprodukoval 37,9 %.FAOSTAT-Production quantities of Cashew nuts, aufgerufen am 01. December 2025.
Deset největších producentů kešu ořechů v roce 2023: Pořadí Stát Množství v tunách 1. Pobřeží slonoviny 1 044 449 2. Indie 782 000 3. Vietnam 347 634 4. Benin 203 884 5. Tanzanie 189 114 6. Indonésie 164 151 7. Mozambik 157 496 8. Burkina Faso 143 965 9. Filipíny 136 263 10. Brazílie 125 728 Svět 3 934 839
Využití Hlavním důvodem pro pěstování ledvinovníku západního jsou kešu oříšky. Další využití nacházejí též „kešu jablka“, která se společně s kůrou a větvemi z prořezu zkrmují dobytkem, ale lze je využít také na výrobu džemu nebo kompotů. Z plodů se též lisuje šťáva, ze které se vyrábějí alkoholické nápoje (víno, pálenka) nebo ocet.
Kardol z osemení má dezinfekční účinky a přidává se do insekticidů, laků, barviv apod. V Indii se jím tradičně impregnuje dřevo jako ochrana proti termitům.
Plody kešu jsou bohaté na taniny nebo vitamin C. Při konzumaci „kešu jablek“ nebo kešu oříšků může docházet k různým zdravotním potížím. U „jablek“ je to kvůli obsahu kardolu a taninů, na ořechy se vyskytuje alergie.
Dřevo ledvinovníku je velmi tvrdé a používá se při výrobě nábytku jako tzv. bílý mahagon.
Odkazy
Reference
Literatura Jirásek, V. a Procházka, F. Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985 Hušák, S. et al. Tropické a subtropické ovoce, Brázda, Praha 1996, Pospíšil, František: Ovocnářství: Tropické a subtropické ovocné druhy, Vysoká škola zemědělská, Brno 1990
Externí odkazy
Kategorie:Ovocné stromy Kategorie:Tropické ovoce Kategorie:Ledvinovníkovité Kategorie:Flóra Brazílie Kategorie:Flóra Karibiku Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky