Allosaurus (z řeckého allos/αλλος „cizí“, „neznámý“ nebo „divný“ + sauros/σαυρος „ještěr“) byl popsán slavným americkým paleontologem z 19. století Othnielem Charlesem Marshem v roce 1877.http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2017/05/allosaurus-beast-of-week.html Byl relativně blízkým příbuzným gigantických karcharodontosauridů, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Giganotosaurus carolinii (popsán Coriou a Salgadem v roce 1995) a Mapusaurus roseae, který byl popsán Coriou a Curriem v roce 2006 (oba z podčeledi Giganotosaurinae, vytvořené při popisu mapusaura. Nejužší společný klad, který zahrnuje allosaura (resp. Allosauridae) s karcharodontosauridy je nadčeleď Allosauroidea.
Naleziště Fosilie tohoto rodu jsou známy z USA (státy Utah, Wyoming, Nové Mexiko a Colorado ze svrchnojurských sedimentů Morrisonského souvrství, jehož vrstvy se celkově nacházejí na území amerických států Wyoming, Colorado, Montana, Severní Dakota, Jižní Dakota, Nebraska, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona, Utah a Idaho, a kanadských provincií Saskatchewan a Alberta) a nověji také z Portugalska (souvrství Lourinha a souvrství Alcobaça), odkud je znám druh Allosaurus europaeus.Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 174) První nalezenou fosilií allosaura byl zřejmě ocasní obratel, objevený již roku 1869 nedaleko Granby v kraji Grant (Colorado).https://www.skyhinews.com/news/jurassic-county-allosaurus-fossil-found-in-granby-returns-to-area-for-taste-of-history-fundraiser/ náhled|225px|vlevo|Lebka teropoda rodu Allosaurus z Dinosaur National Monument
Období Rod Allosaurus žil v období svrchní jury (stupně kimmeridž a tithon), před přibližně 155 až 150 Ma (Ma = Mega annum; miliony let).
Diskutabilní exempláře Některé indicie nasvědčují přítomnosti allosaurů rovněž ve střední juře, kde bylo na ruském souvrství Djaskoian objeveno šest zubů (PIN 4874/2). Značně nejistý je také druh „Allosaurus“ „rubustus“ ze spodního aptu (přibližně před 125 miliony let) spodní křídy souvrství Wonthaggi z australské Victorie. Tento exemplář (NMV Pl50070) mohl být dlouhý snad až 6 m. Jeho pozice mezi allosaury je však značně diskutabilní a někteří paleontologové (např. Azuma & Currie, 2000) se domnívají, že jedinec NMV Pl50070 měl spíše více společného s rodem Fukuiraptor.
Fosilie dříve přiřazované rodu Saurophaganax patřily patrně ve skutečnosti jinému druhu alosaura, který byl v roce 2024 popsán jako A. anax. Ostatní fosilie přiřazované dříve rodu Saurophaganax mohly ve skutečnosti patřit velkým diplodokidním sauropodům.Andrew Danison, Mathew Wedel, Daniel Barta, Holly Woodward, Holley Flora, Andrew Lee & Eric Snively (2024). Chimerism in specimens referred to Saurophaganax maximus reveals a new species of Allosaurus (Dinosauria, Theropoda). Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 12 (1): 81-114. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29404
Způsob života Allosaurus byl nepochybně masožravcem, ale někteří vědci tvrdí, že jeho čelistní stisk nebyl dostatečně silný, aby dokázal zabít nějakého velkého živočicha. Možná byl tedy allosaurus převážně mrchožroutem, i když nepochybně dokázal i aktivně lovit.Adam Kane, Kevin Healy & Graeme D. Ruxton (2022). Was Allosaurus really predominantly a scavenger?. Ecological Modelling. 476: 110247. doi: https://doi.org/10.1016/j.ecolmodel.2022.110247 Pokud byl aktivním dravcem, pak není jisté, zda lovil samostatně, nebo ve smečce. Stejně jako ostatní dinosauři, tak i tito teropodi snášeli vejce. Podle některých kosterních pozůstatků vědci zjistili, že allosauři mohli být na svých cestách sledováni zhruba 6 metrů dlouhými ceratosaury, kteří se živili tím, co allosauři na svém úlovku nechali. Allosauři stáli (spolu s příbuznými druhy) na vrcholu potravního řetězce. Pterosauři, menší draví dinosauři a drobní draví savci, představovali pro allosaury jen malou potravní konkurenci. Způsob života allosaurů byl nicméně velmi nebezpečný a dokazují to i početné patologie (stopy po zraněních a nemocech) objevované na jeho fosilních kostech.Lida Xing, Bruce M. Rothschild, Chunlei Du, Donghao Wang, Kexiang Wen & Jiayin Su (2022). New palaeopathology cases of Allosaurus fragilis (Dinosauria: Theropoda). Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2155817
V roce 2007 byla odhadnuta maximální rychlost běhu dospělého allosaura (u jedince s hmotností 1400 kg) na 9,4 m/s (33,8 km/h).Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". Proc. R. Soc. B. The Royal Society. 274 (1626): 2711–6. doi:10.1098/rspb.2007.0846 Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, dokázal jedinec allosaura o hmotnosti zhruba 1400 kg běžet rychlostí až kolem 40,8 km/h.Hirt, M. R.; Jetz, W.; Rall, B. C.; Brose, U. (2017). "A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest". Nature Ecology & Evolution. 1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4
Síla jeho čelistního stisku byla mnohem menší než například u později žijícího teropoda druhu Tyrannosaurus rex, podle odhadů činila zhruba 3573 newtonů.Rayfield, E. J. et al. (2001). Cranial design and function in a large theropod dinosaur. Nature. 409: 1033–7.
Stejně jako mnozí jiní teropodi, měli i allosauři pneumatizované (duté a vzduchem vyplněné) kosti, což se uplatnilo při jejich respiraci a snižovalo hustotu tělních tkání.https://svpow.com/2019/10/12/a-nice-pneumatic-allosaurus-cervical/
Výzkum 19 identifikovaných patologií na kostře jedince MOR 693 (známém pod přezdívkou „Big Al“) dokazuje, že imunitní systém allosaurů byl podobný ptačímu – lokalizoval a cíleně „řešil“ infekci v měkkých tkáních v konkrétním tělním segmentu.Jack Wilkin . Review of Pathologies on MOR 693: An Allosaurus from the Late Jurassic of Wyoming and Implications for Understanding Allosaur Immune Systems. PaleoRxiv (preprint). doi: https://paleorxiv.org/f3rh6/
Některé objevy na nalezištích v sedimentech souvrství Morrison naznačují, že allosauři se mohli občas uchylovat ke kanibalismu. Podle některých hypotéz byli allosauři ve skutečnosti spíše mrchožrouty než aktivními predátory.
Geochemický rozbor fosilií dospělého jedince allosaura z lokality Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry ukázal, že tento exemplář dospěl asi ve 22 letech věku a zahynul ve věku 26 let.Christophe Ferrante, Lionel Cavin, Torsten W. Vennemann and Rossana Martini (2021). Histology and geochemistry of Allosaurus (Dinosauria: Theropoda) from the Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry (Late Jurassic, Utah): Paleobiological implications. Frontiers in Earth Science (abstrakt). doi: 10.3389/feart.2021.641060
O inteligenci těchto velkých teropodů zatím mnoho informací nemáme, podle výzkumu publikovanému roku 2022 však mohlo jít o relativně velmi inteligentní tvory, jejichž počet nervových buněk (neuronů) v koncovém mozku (zhruba 1,9 miliardy v mozku o hmotnosti 175 gramů) mohl překonávat počet telencefalických neuronů například u současných primátů makaků.Herculano-Houzel, S. (2022). Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons. biorXiv. doi: 10.1101/2022.06.20.496834
Obranu před allosaury zajišťovaly jejich občasné kořisti v podobě zástupců rodu Stegosaurus asi 60 až 90 cm dlouhé ocasní trny, sloužící k aktivní a zřejmě velmi efektivní obraně, jak ukazují například i objevy poškozených obratlů dravých allosaurů, nesoucí stopy po bodných zraněních stegosauřími ocasními hroty.
Podle odborné práce, publikované v roce 2023, byli allosauři adaptováni na pojídání četných mršin sauropodních dinosaurů, přičemž přebytečný tuk z této potravy se jim ukládal jako zásoba energie v jejich ocasu.Cameron C. Pahl & Luis A. Ruedas (2023). Big boned: How fat storage and other adaptations influenced large theropod foraging ecology. PLoS ONE. 18 (11): e0290459. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0290459
Rozměry Délka Průměrná délka druhu Allosaurus fragilis byla přibližně 7–9 m, ačkoli se zdá, že některé odrostlé kusy (jako třeba exemplář AMNH 5767, jež byl původně řazen k samostatnému rodu Epanterias) mohly měřit až 12 m.Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . Porovnatelné velikosti je pak také Allosaurus „jimmadseni“ (z Utahu a Wyomingu), jehož největší dochovaný dospělý exemplář, známý od roku 2003, mohl být dlouhý 8,8 m. Z tohoto druhu však také známe nedospělé jedince, jako např. DINO 11541, který mohl mít na délku zhruba 5,6 metru. Obří exempláře o délce přes 12 metrů, popsané jako Epanterias amplexus nebo Edmarka rex, mohou být ve skutečnosti rovněž jen odrostlí zástupci rodu Allosaurus. náhled|Velikostní variace alosaura oproti člověku
Hmotnost Topotyp druhu Allosaurus fragilis, USNM 4734 (Gilmore, 1920), mohl mít s délkou přes 7,4 metrů něco málo přes 1 tunu. Pro exemplář YPM 1930 (délka 7,40 m) byla odhadnuta hmotnost 1092 kg.Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2 Větší exempláře, jako např. DINO 2560 (=UUVP 6000) s délkou 7,9 m už 1,32 tuny a AMNH 680 s délkou 9,37 m dokonce 2,3 tuny. Průměrní zcela dospělí jedinci mohli mít zřejmě přes 3 tuny.náhled|250px|vpravo|Allosaurus z polského „Parku Jurajskiego“ v Baltově Podle Gregoryho S. Paula dosahoval druh A. fragilis délky asi 8,5 metru a hmotnosti 1700 kilogramů.Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 94 Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář (AMNH 680) 9,7 metru a zaživa vážil asi 3853 kilogramů.Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
„Big Al“
Objev V roce 1991 byly v Morrisonském souvrství poblíž Howe Quarry v Severní Americe objeveny pozůstatky allosaura z druhu A. fragilis. Nález, který byl kompletní z 95% dostal příznačné jméno Big Al (MOR 693). Kostra byla objevena týmem vedeným Kirbym Siberem. Stejný tým později odhalil pozůstatky i druhého allosaura, který dostal jméno „Big Al Two“. V jeho případě se jedná o nejzachovalejší zkameněliny tohoto druhu.Lisa M. DeTora (2022). Deciphering Nested Literacies: A Case Study of Allosaurus fragilis at the Smithsonian’s Deep Time Exhibit. Technical Communication Quarterly (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/10572252.2022.2146756
Nejslavnější allosaurus Jedná se o mladého, osm metrů dlouhého jedince, na jehož pozůstatcích jsou patrné známky po devatenácti zraněních či infekcích, které pravděpodobně způsobily jeho smrt. Jelikož jsou fosílie tak dobře zachované a těšily se nebývalé slávě veřejnosti, britská společnost British Broadcasting Corporation, tvůrce populární série Putování s… se rozhodla věnovat dvoudílný speciál dokumentu Putování s dinosaury jeho životu – první díl (The Ballad of Big Al, česky Balada o Allosaurovi) pojednává o „Alově“ způsobu života, dospívání, boji o kořist a smrti, druhý (Big Al Uncovered, česky trochu nešťastně Pátrání po Tyrannosaurovi) o jeho objevu a práci vědců (mj. se objevili Dale Russell, Rebecca Hanna, Octávio Mateus ad.). Mezi nejslavnější naleziště s fosiliemi tohoto teropoda patří Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry v Utahu, objevené již roku 1927. Na tomto místě bylo objeveno 44 až 60 jedinců allosaura v různých věkových skupinách.
Druhy