Zdeněk Lojda (7. prosince 1927, Třebíč – 24. dubna 2004, Praha) byl československý patolog a histolog. V letech 1990–1995 byl přednostou Ústavu pro histologii a embryologii 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v období 1990–1994 prorektorem Univerzity Karlovy pro zahraniční styky.
Život Vystudoval gymnázium v Moravských Budějovicích a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství, studia ukončil v roce 1952 a nastoupil jako asistent na Embryologický ústav pod vedení profesora Zdeňka Frankenbergera. V roce 1959 získal titul kandidáta věd. V roce 1961 odešel na IV. interní kliniku a tam založil Laboratoř pro studium stavby stěn cévní a věnoval se histochemii. Habilitaci z patologie dokončil v roce 1968 a v témže roce získal titul doktora věd. Následně nastoupil do Hlavova I. patologického ústavu, tam byl pak v roce 1975 jmenován profesorem. Pod hlavičkou ústavu byla založena Laboratoř pro histochemii.
Po roce 1989 začal opět působit v původním ústavu a od 1. června 1990 se stal předsedou spojeného Ústavu pro histologii a embryologii, tam působil do roku 1995. Po tomto roce se stal vedoucím Laboratoře pro histochemii. Zároveň také vedl katedru histologie a embryologie na Lékařské fakultě UK, později vedl i Histologický ústav LF UK.
V roce 1989 byl mluvčím Občanského fóra na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze a OF Univerzity Karlovy v Praze. Působil také jako předseda akademického senátu Fakulty všeobecného lékařství.
V lednu 1990 kandidoval na rektora Univerzity Karlovy. Akademická rada však dvěma třetinami hlasů zvolila protikandidáta, docenta Radima Palouše. Následně vykonával funkci prorektora Univerzity Karlovy pro zahraniční styky, prvního po sametové revoluci.
Mezi lety 1952–1984 byl ženatý s Evou Lojdovou, měli spolu tři děti, technika Zdeňka (* 1953), lékaře Jiřího (* 1954) a lékařku Evu Bartošovou (* 1957). Mezi jeho zájmy patřila klasická hudba, malířství, fotografie, historie, filozofie náboženství a biologie buňky v normě a patologii.
Dílo Zdeněk Lojda publikoval 4 monografie, 22 kapitol v monografiích a více než 450 dalších prací. Mimo jiné prokázal heterogenitu enzymatického vybavení endotelu kapilár a analyzoval změny v enzymatickém vybavení tepenné stěny v rozvoji arteriosklerózy. Objevil dipeptidylaminopeptidázu IV v podskupině T-Lymfocytů produkujících interleukin-2.
Byl členem několika vědeckých společností. Patřil mezi zakládající členy Učené společnosti ČR.
Ocenění Schleidenova medaile ak. Leopoldina (1987) plaketa Pioneer of Histochemistry IFSHC (1988) zlatá plaketa J. E. Purkyně, ČSAV (1987) zlatá Jeseniova plaketa SAV (1987) pamětní medaile Univerzity Karlovy (1987, 1992, 1994) zlatá medaile Univerzity Palackého (1987) státní cena (1970, 1982) Čestný doktorát medicíny Univerzity v Halle (1990) a český doktorát práv Christian Univerzity ve Vídni (1993) Humboldtova cena (1992)
Reference
Kategorie:Narození 7. prosince Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Narození v Třebíči Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Čeští histologové Kategorie:Čeští patologové Kategorie:Čeští profesoři lékařství Kategorie:Prorektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Martina Luthera Kategorie:Lidé Učené společnosti České republiky Kategorie:Muži