Gene Tierneyová, rodným jménem Gene Eliza Tierneyová, nepřechýleně Gene Tierney (19. listopadu 1920 New York – 6. listopadu 1991 Houston, Texas) byla americká filmová a divadelní herečka. Vrcholu své kariéry dosáhla v polovině 40. let, kdy obsazovala post jedné z hlavních hereček studia 20th Century Fox a řadila se k užší hollywoodské elitě. Mezi její nejslavnější filmy patří filmy noir Laura (1944) režírovaný Ottem Premingerem a Smrtelný hřích (1945) Johna M. Stahla. Dále se proslavila také filmy noir Tam, kde ulice končí (1950), Noc a město (1950) nebo komediemi Rings on Her Fingers (1942) a Láska není hřích (1943).
Gene Tierneyová vyrůstala v bohaté rodině v Connecticutu a vzdělání se jí dostalo mimo jiné na soukromé škole ve švýcarském Lausanne. Po návštěvě filmového studia Warner Bros. a náhodném shledání s režisérem Anatolem Litvakem se rozhodla, že se stane herečkou. Svou hereckou kariéru začínala v divadlech na Broadwayi, odkud se brzy přesunula do Hollywoodu. Během svého prvního angažmá u studia Columbia Pictures však nenatočila žádný film a byla donucena vrátit se zpět na divadelní prkna. Zanedlouho však narazila na producenta Darryla F. Zanucka, podepsala smlouvu se studiem 20th Century Fox a v roce 1941 zahájila svou filmovou kariéru, ve které se brzy dostala na vrchol. Ještě roce 1941 se vdala za módního návrháře Olega Cassiniho, se kterým se jí narodila postižená dcera Daria.
Narození těžce retardované dcery a rozvod milovaných rodičů ji uvedly do velké emoční krize, která zapříčinila její rozvod s Olegem Cassinim a o několik let později vyústila v bipolární afektivní poruchu, kvůli které musela na sedm let přerušit svou kariéru. Během sedmileté léčby absolvovala desítky terapií elektrickým šokem i dalšími drastickými způsoby. V roce 1958 se pokusila o sebevraždu skokem ze 14. patra. Po sedmi letech léčby se na pár let vrátila k herectví a poté svou hereckou kariéru ukončila. Tehdy se také podruhé vdala, za ropného magnáta W. Howarda Leeho a ze showbyznysu se téměř stáhla. Zemřela 6. listopadu 1991 ve věku 70 let.
Život Dětství a studium Gene Tierneyová se narodila 19. listopadu 1920 (ve své autobiografii však uvádí datum 20. listopadu 1920) v newyorské čtvrti Brooklyn jako druhé dítě pojišťovacího makléře Howarda Sherwooda Tierneyho a učitelky gymnastiky Belle Lavinie Tierneyové. Údajně byla pojmenována podle svého zesnulého strýce, který zemřel již v 17 letech na cukrovku a v rodině o něm nikdy nemluvili. Měla o tři roky staršího bratra Howarda Jr. přezdívaného „Butch“ a o tři roky mladší sestru Patricii. Její rodina byla poměrně bohatá a po pěti letech v Brooklynu se přestěhovali do venkovského sídla v Green Farms v Connecticutu. Kromě statku a velkého pozemku rodina vlastnila také několik koní, aut a zaměstnávala početné služebnictvo. V roce 1928 se však rodina rozhodla znovu se přestěhovat do většího sídla. Její otec tedy koupil ještě větší pozemek a začal se stavbou nového sídla podle vlastních měřítek. Za 60 000 dolarů nechal postavit nový dvoupodlažní dům, kde se rodina již natrvalo usadila.
Gene navštěvovala základní školu St. Margaret's School ve městě Waterbury a již v dětství začala údajně trpět chronickým lhaním, se kterým byla později nucena bojovat i během dospívání. Na škole se v pátém ročníku poprvé setkala s herectvím, když ztvárnila Jo Marchovou v klasické hře Malé ženy od Louisy May Alcottové. Již tehdy údajně začala uvažovat o profesionálním herectví. V 15 letech se rozhodla, že hodlá pokračovat ve studiu v zahraničí. Vybrala si Švýcarsko, kde v roce 1936 nastoupila na soukromou dívčí školu Brillantmont International School v Lausanne. Studovala tam dva roky, během kterých si často dopisovala se svou rodinou. Jak uvádí spisovatelka Michelle Vogelová, Gene se se svými spolužáky zúčastnila i několika horských výstupů a po určitou dobu s nimi pobývala ve vesnici Les Marécottes. Na konci studia, v roce 1937, Gene se svým bratrem i několika přáteli podnikla výlet po Evropě, během kterého navštívili osm zemí. vlevo|náhled|Propagační fotografie Gene Tierneyové z roku 1941
Začátek kariéry na Broadwayi Po návratu do Spojených států v roce 1938 se tehdy 17letá Gene rozhodla vydat se s rodinou do Los Angeles, kde měl její otec přátele u hollywoodského filmového studia Warner Bros. Rodina se tehdy dostala i na prohlídku zákulisí během natáčení snímku Soukromý život Alžběty a Essexe s Bette Davisovou v hlavní roli. Krátce poté, co s rodinou natáčení opustila, se Gene náhodně setkala s režisérem Anatolem Litvakem, který k ní údajně bezmyšlenkovitě pronesl větu: „Mladá dámo, měla byste účinkovat ve filmech.“ Po krátkém rozhovoru ji hned na druhý den pozval na kamerové zkoušky. Následujícího dne tedy Gene podstoupila standardní zkoušku, při které měla před kamerou přečíst monolog s názvem Telefonní hovor od spisovatelky a kritičky Dorothy Parkerové. Po zkoušce se následně připojila ke své rodině a pokračovala v prohlídce studia. Večer byla její matka kontaktována s tím, že Gene byla na zkouškách úspěšná a byla jí nabídnuta smlouva na 150 dolarů týdně.
Z jejího přijetí však její otec nadšený nebyl a telefonicky ji angažmá v Hollywoodu zamítnul a požádal ji, aby se vrátila zpět a byla představena členům connecticutské smetánky. Po jejím přijetí se však rozhodla otce přemluvit, aby ji nechal herectví alespoň zkusit. Otec s jejím návrhem nakonec souhlasil a brzy se s ní vydal zkusit štěstí na Broadway. Po třech neúspěšných konkurzech u různých divadel začal doufat, že Gene herectví omrzí, avšak při čtvrtém pokusu si ji zavolal do své kanceláře divadelní producent a režisér George Abbott. O týden později jí nakonec přišel od Abbotta dopis, ve kterém jí nabídl její první roli. Nadšená Gene tak odmítla odjet se svými přáteli na dlouho plánovaný lyžařský výlet do Vermontu a vydala se do New Yorku na její druhou schůzku s Abbottem. Abbott otestoval její dovednost číst s irským přízvukem a Gene Tierneyová následně získala svou první divadelní roli ve hře Mrs. O'Brien Entertains.
Zanedlouho jí byla nabídnuta i první hlavní role a současně začala navštěvovat hereckou školu Miss Porter's School. Při svých začátcích na Broadwayi si začala příležitostně přivydělávat i jako modelka a kvůli kariéře se brzy přestěhovala do New Yorku. S další rolí ve hře What a Life za 75 dolarů týdně, ji George Abbott ujistil, že prošla „zkušební dobou“ a že již nemůže být bezdůvodně vyhozena, jak bylo v tehdejším systému běžné. Po získání trvalého členství v hereckém souboru si ji začali všímat také kritici. Většina jejích hereckých výkonů byla hodnocena kladně a některé recenze zmiňovaly i její krásu. Netrvalo dlouho a její jméno se objevilo i v deníku The New York Times, kde její první roli shrnul významný divadelní kritik Brooks Atkinson: „Jako svěží irská dívka ze staré země je Gene Tierneyová ve své první divadelní roli velmi pěkná a osvěživě skromná.“ Ačkoliv byla Gene Tierneyová za své výkony chválena, hra Mrs. O'Brien Entertains se hrála pouze 37krát a u diváků neuspěla.
První kroky v Hollywoodu a návrat na Broadway náhled|Propagační fotografie Gene Tierneyové z roku 1945 Gene Tierneyová se tak po měsíci ocitla bez práce a bez další role, avšak během jejího krátkého divadelního angažmá upoutala pozornost jednoho z hledačů talentů, který ji nabídl práci v Hollywoodu za 350 dolarů týdně. Gene nabídku bez váhání přijala, avšak její plány se opět střetly s odporem ze strany jejího otce. Po několika vleklých hádkách si nakonec Gene prosadila svou a společně s matkou vyrazila do Hollywoodu zkusit štěstí ve filmech u studia Columbia Pictures. Její otec tehdy založil rodinnou společnost Belle Tier Corporation, která měla spravovat očekávaný nárůst Geniných příjmů. Společnost se však později stala předmětem mnoha sporů.
V Hollywoodu byla Gene Tierneyová mezitím donucena vyčkávat na svou první filmovou roli. Díky spoustě volného času se prostřednictvím svého agenta Lelanda Howarda seznámila s proslulým miliardářem Howardem Hughesem. Hughes byl v Hollywoodu velmi vlivným mužem, mj. vlastnil filmové studio RKO Pictures a kromě velkého zájmu o letectví byl znám svým sukničkářstvím. Hughes byl potěšen setkáním s jednou z mnoha mladých začínajících hereček a jako obvykle se ji pokusil svést. Gene Tierneyová se do něj brzy zamilovala, ale jejich románek trval jen krátce; s Hughesem si však udržela přátelský vztah a Hugs jí v budoucnu několikrát pomohl.
Během čekání na svou první roli jí byla po vzoru Rity Hayworthové, která se tehdy stala novou vedoucí hvězdou studia Columbia Pictures, navrhnuta změna uměleckého jména. „Gene“ bylo chlapecké jméno a reklamní pracovníci studia jí navrhli, aby si změnila jméno na „Jean“, jehož výslovnost byla prakticky stejná. Gene Tierneyová si však jméno měnit nehodlala a všechny podobné nabídky důrazně odmítla. Jeden z kameramanů jí doporučil, aby trochu zhubla. Tuto radu vzala poměrně vážně a nastavenou dietu následně dodržovala po dalších 20 let, čímž si udržovala stálou hmotnost na zhruba 53 kilogramech.
Po šesti měsících bez plnohodnotné role u Columbia Pictures se na žádost George Abbotta rozhodla vrátit zpět na Broadway. Abbott jí brzy zajistil roli ve hře Ring Two s platem 100 dolarů týdně a Gene Tierneyová se tak po půl roce vrátila zpět k herecké profesi. V nové hře však měla šanci si zahrát pouze dvakrát. Ze hry se stal velký propadák a Gene téměř ztratila motivaci s herectvím pokračovat. Útěchy se jí dostalo u Abbotta, do kterého se postupem času zamilovala. Po jediné schůzce si však oba uvědomili, že rozvíjení jejich vztahu nemá smysl vzhledem k jejich 34letému věkovému rozdílu. Po zbytek života však spolu udržovali přátelský vztah.
Gene Tierneyová získala další divadelní roli ve hře The Male Animal, kde zastoupila těhotnou herečku Mary Lou Davies. Následně obdržela i mnoho dalších pochvalných recenzí, ale ve hře zůstala opět pouhé dva týdny. Její odstoupení však nebylo zapříčiněno nízkou návštěvností či tržbou; na jedno z představení zavítal samotný šéf filmového studia 20th Century Fox Darryl F. Zanuck, na kterého Gene Tierneyová velmi zapůsobila. Ta však nechtěla opět strávit několik měsíců čekáním na filmovou roli, a proto Zanuckovu první nabídku odmítla. Zanuck byl však odhodlán získat její podpis za každou cenu a navrhl jí kamerovou zkoušku přímo v New Yorku na Broadwayi. Při zkoušce ji nechali odříkat monolog ze hry Our Town od Thorntona Wildera. Genin přednes byl tak působivý, že údajně rozplakala většinu štábu. Svou druhou hollywoodskou smlouvu nakonec vyjednala za pomoci svého otce a byla stanovena podle vlastních podmínek, které zahrnovaly například propadnutí smlouvy po 30 dnech bez role nebo odmítnutí jakýchkoliv kosmetických úprav, vč. obarvování vlasů. Zanuck se všemi podmínkami souhlasil a Gene Tierneyová se opět vydala do Hollywoodu, přičemž její finanční situaci nadále spravovala rodinná firma Belle Tier.
Druhý pokus v Hollywoodu u 20th Century Fox