Září 2015 přineslo ve vývoji Evropské migrační krize poměrně výrazné zhoršení situace, způsobené nárůstem počtu migrantů přicházejících do Evropy oproti předchozím měsícům, a to především na Balkánské migrační trase, odkud se problematická situace v závěru měsíce přesunula i do západní a části severní Evropy.

Vývoj krize v září 2015 Přerušení dopravy a přesun krize do Střední Evropy Dne 3. září pomocí léčky maďarská policie odlákala část imigrantů z budapešťského východního nádraží do vlaku, který byl zastaven v blízkosti města Bicske, odkud je odvedla do blízkého detenčního tábora. Dne 4. září se kvůli problematice nelegální migrace sešli v Praze na mimořádném jednání premiéři zemí Visegrádské čtyřky. Shodli se na nutnosti lepší ochrany vnější hranice Schengenského prostoru a důrazně odmítli novou verzi kvót na přerozdělení uprchlíků, kterou prosazuje zejména Německo, Itálie a Francie. Summit se konal ve stínu setkání evropských premiérů v Lucemburku, kteří naopak podporují přerozdělování uprchlíků po celé Evropské unii.

vpravo|náhled|Pěší pochod uprchlíků v Maďarsku. Ještě téhož dne eskalovala situace v Maďarsku, kde se na náměstí Baross tér před Východním nádražím shromáždilo několik tisíc migrantů. Poté, co byla část z nich lstí odvezena zvláštním vlakem k táboru Bicske, se rozhodli vyhnout se jak převaděčům, tak i veřejné dopravě a cestovat ke 180 km vzdálené maďarsko-rakouské hranici pěšky. Maďarská policie proto musela uzavřít několik silničních tahů; proud migrantů a uprchlíků se vydal v podobě Pochodu naděje z Východního nádraží přes Rákocziho ulici na Eliščin most a poté ulicí Hegyalja út k dálnici M1 ve směru na Bratislavu a Vídeň. K nim se později připojil dav lidí, který opustil nouzově zřízený tábor v Bicske. Přestože maďarská vláda nejprve oznámila, že migrantům neumožní překročit hranici do Rakouska, 5. září vypravila první speciální autobusy. V Rakousku byly vypraveny zvláštní vlaky, které je odvezli do Salcburku.

Na hranici se Srbskem byl mezitím zřízen tábor v Röszke, který by měl zachytit většinu lidí, kteří nelegálně přicházejí do Maďarska z jihu. Tábor však byl držen stranou mediální pozornosti a maďarská policie zabránila novinářům vstup na jeho území i do jeho blízkosti. 4. září z něj uteklo na 1500 lidí.

vlevo|náhled|Oznámení o přerušení železniční dopravy na nádraží v Salcburku Dne 9. září 2015 přerušila ve večerních hodinách dánská státní železniční společnost DSB provoz vlaků, směřujících z Dánska do Německa a obráceně, a to z důvodu jejich přeplněnosti imigranty, kteří se přes Dánsko pokoušejí dostat do Švédska právě z Německa. Dánský úřad pro imigraci rovněž zveřejnil v libanonských novinách informace, ve kterých vyzýval syrské uprchlíky, aby se neusazovali v Dánsku. Téhož dne také vyšel německý deník Bild ve zvláštním vydání v arabském jazyce, ve kterém se snažil informovat uprchlíky o nezbytných informacích o Berlíně a o tom, jak mohou nalézt v Německu pomoc.

Dne 9. září byl také představen nový návrh kvót na přerozdělení uprchlíků. Celkem se mělo jednat o 160 000 úspěšných žadatelů o azyl, oproti původně navrhovaným 60 000 běžencům, kteří měli být rozděleni mezi všechny členské státy EU. Pokud by bylo postupováno podle stejného vzorce jako při první plánované verzi kvót, připalo by na Česko 2,98 % uprchlíků, tedy 5 513 osob. Tyto kvóty podporují zejména západoevropské státy, naopak proti návrhům se staví většina zemí střední a východní Evropy.

Dne 11. září byla zveřejněna nahrávka ze záchytného táboru v Röszke, kde potraviny pro uprchlíky byly distribuovány prostřednictvím házení do davu. Zástupci některých lidskoprávních organizací, jako např. Human Rights Watch, tuto skutečnost ostře kritizovali a maďarská vláda nařídila její vyšetření. Protože samo Maďarsko mělo značné problémy s registrací uprchlíků, namísto jejich převážení do uprchlických táborů je autobusy budapešťského dopravního podniku přepravovalo rovnou do města Hegyeshalom a jinam na rakousko-maďarskou hranici. Na místě při hranici se Srbskem vzniklo provizorní registrační místo, kde pracují dobrovolníci z řady evropských zemí, včetně Česka. Maďarská vláda mezitím rozhodla o nasazení armády na jižní hranici se Srbskem. Armáda byla rozmístěna na hranici v počtu několika tisíc lidí od poloviny září. Od 15. září byla poté dokončena druhá fáze pohraničního plotu, která výrazně snížila nelegální přechody hranic ze Srbska. Bylo rozhodnuto o umístění speciálních bran na železničních hraničních přechodech, které se otevřou jen tehdy, pokud se blíží vlak. náhled|Migranti přecházející přes Maďarsko

Dne 12. a 13. září docestovalo do Německa přes deset tisíc migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes Rakousko vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v Mnichově však byla přeplněná a spolková země Bavorsko, která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit. Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny, což se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v Berlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici, a to s okamžitou platností. Zváženo bylo rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Německé dráhy následně dne 13. září v 17:00 přerušily železniční spojení s Rakouskem, nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií. náhled|Migranti na balkánské trase poblíž maďarsko-srbské hranice v srpnu 2015

Dne 14. září v dopoledních hodinách v reakci na německé kontroly na hranici s Rakouskem zavedlo hraniční kontroly i Slovensko, a to na hranici s Maďarskem a Rakouskem. Stejné opatření učinilo i Rakousko na hranicích s Maďarskem, odkud přichází drtivá většina migrantů. Rakousko také povolalo na řešení migrační krize armádu, která pomáhá s humanitární pomocí. Během téhož dne se na německo-rakouské hranici vytvořily dlouhé kolony, které na hlavních dálničních a silničních tazích dosáhly délky až 30 kilometrů. Opět bylo na několik hodin přerušeno železniční spojení mezi oběma zeměmi. Rakouské bezpečnostní složky uzavřely bývalý hraniční přechod v Nickelsdorfu s odůvodněním, že je přetížen. Automobily poté rakouská policie odkláněla zpět na maďarské území. Francouzská strana Front National požádala o uzavření francouzsko-německé hranice. V České republice ještě téhož dne předseda ODS Petr Fiala vyzval vládu, aby zavedla kontroly na jižní hranici s Rakouskem. Uzavírání hranic vyvolalo v evropských médiích otázku, zdali dojde k zániku Schengenského prostoru. Ze zpřísnění pohraničního režimu byla znepokojena například i italská vláda. Česká politická reprezentace krok Německa znovu zavést kontroly na svých hranicích odsoudila a vyzvala k hledání celoevropského řešení. I přes rozsáhlý nátlak většiny zemí Evropské unie však i nadále česká vláda spolu se slovenskou, polskou a maďarskou odmítla princip evropských kvót. Ve večerních hodinách začal mimořádný summit evropských ministrů vnitra v Bruselu. Bylo zde potvrzeno převzetí 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Také se debatovalo o plánovaném přerozdělení dalších 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a také Maďarska, celkem tedy již 160 000 osob, při kterém by na ČR připadlo 5 513 uprchlíků. Česká republika, Slovensko, Maďarsko a některé další státy jsou však stále proti tomuto návrhu, protože podle jejich názoru přerozdělení migrantů nic neřeší.

Uzavření maďarsko-srbské hranice pro migranty

Na maďarsko-srbské hranici byly rozmístěny jednotky maďarské armády a policejní složky obsadily všechny dosud nedokončené proluky v pohraničním plotě tak, aby žádný z uprchlíků nemohl překročit hranici do Maďarska. Na trati Subotica-Szeged byl umístěn v pohraničním prostoru speciální vagon s žiletkovým drátem, aby migranti nemohli překonat hranici ani po kolejích. Uzavřen byl také vzdušný prostor v blízkosti hranice do výšky 1 350 metrů a nad plotem hlídkují vojenské helikoptéry. Od 15. září poté začal být v Maďarsku účinný nový zákon, na základě kterého spáchají všichni ti, kteří překročí státní hranici bez platného schengenského víza, trestný čin. Policie proto připravila mobilní soudní síně, ve kterých budou probíhat případné procesy s imigranty. Maďarská vláda také zvažuje vyhlášení výjimečného stavu. Tato zpráva se velmi rychle mezi uprchlíky roznesla, a ti se proto pokoušeli překonat hranici co nejrychleji to bylo možné. Vyklidili proto park u železničního nádraží v Bělehradě, který byl obsazen stovkami až tisíci lidí již od května 2015. Maďarská média při té příležitosti obvinila srbskou vládu, že organizuje přepravu imigrantů na hranici, aby tito lidé nezůstali čekat před uzavřenou hranicí. náhled|Plot na maďarsko-srbské hranici Dne 15. září agentura Frontex uvedla, že od začátku ledna do konce srpna roku 2015 překonalo vnější hranici Schengenského prostoru už více než 500 000 migrantů. Jen za srpen jich bylo více než 156 000. Skutečné počty imigrantů, kteří se dostali do Evropy přes Středozemní a Egejské moře jsou ale o něco nižší, jelikož hranici Schengenského prostoru překonávají migranti celkem dvakrát (v Řecku a v Maďarsku) a např. v Německu tvoří část žadatelů o azyl i obyvatelé balkánských států, zejm. Kosova. 15. září dopoledne vyhlásilo Maďarsko ve dvou příhraničních regionech krizový stav a rovněž začaly platit přísnější zákony vůči nelegální migraci. Ve stejný den se konala také schůze poslanecké sněmovny, na níž byla jako první bod programu zařazena evropská migrační krize.

Ještě téhož dne večer, kdy již bylo jisté, že žádné uprchlíky maďarští pohraničníci na své území nepustí, dostali autobusoví dopravci v Srbsku příkaz vozit migranty autobusy nikoliv do Subotice, ale k městu Šid, které se nachází na hranici s Chorvatskem. Neziskové organizace rozdávaly migrantům, čekajícím u pohraničního plotu na maďarské hranici letáky, ve kterých jim ukazovaly volnou cestu do Chorvatska, a stejné výzvy kolovaly rovněž i po sociálních sítích, které imigranti hojně využívají. Chorvatské bezpečnostní složky se již po několik dní na relokaci balkánské migrační trasy z Maďarska na území Chorvatska a Slovinska připravovaly. V lokalitě Sot-Principovac byl proto připraven záchytný tábor.[ Článek na portálu jutarnji.hr ] Vláda oznámila záměr vystavět na hranicích s Rumunskem plot, podobný tomu na maďarsko-srbské hranici.

Rakousko obnovilo hraniční kontroly i na hranicích s Itálií, Slovinskem a Slovenskem. Německá policie zintenzivnila kontroly na části společné německo-francouzské hranice.

Důsledky uzavření maďarsko-srbské hranice náhled|Schengenský prostor, země plně zapojené (modře) a částečně zapojené (žlutě) Dne 16. září začali imigranti ve velkém obcházet maďarský pohraniční plot přes Chorvatsko a Slovinsko. Chorvatský premiér Zoran Milanović sdělil, že jim umožní volný průchod do západní Evropy, případně je přijme. Téhož dne odpoledne překonali migranti plot na srbsko-maďarských hranicích. Policistům se ale dav běženců, který na ně házel tyče a plastové lahve, podařilo za pomoci přivolaných posil zastavit. Při střetech, během kterých musely pořádkové složky použít slzný plyn, bylo zraněno asi 20 policistů a několik stovek uprchlíků a migrantů. Maďarští policisté zbili také tři srbské novináře. Během dne oznámilo Maďarsko plán na výstavbu plotu i na hranici s Chorvatskem. Začalo také vyznačování trasy na hranicích s Rumunskem, kudy povede další plot, jehož výstavba byla avizována již dříve.