Ludmila Vančurová, rozená Tuhá (14. ledna 1897 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 7. prosince 1983 Praha), byla česká lékařka, manželka spisovatele Vladislava Vančury, o kterém napsala vzpomínkovou knihu.
Život Narodila se v rodině pražského učitele Františka Tuhého (1862–1930), a jeho manželky Beatrix, rozené Kopecké (*1871).Policejní přihláška, Praha, František Tuhý s manželkou Byla druhá ze čtyř dětí (další tři sourozenci byli chlapci). Otec byl od roku 1888 učitelem na malostranské měšťanské škole U Matky Boží vítězné, kde se stal i jejím ředitelem. Znal několik jazyků, byl společensky aktivní (v Ústřední matici školské) a byl autorem odborné publikace.Národní politika, 5.1.1930, s.3, Úmrtí Přestože se snažil rodinu zabezpečit, vzpomínala Ludmila Vančurová na své válečné mládí jako na chudé. V roce 1916 začala studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy medicínu. Zde se také seznámila se studentem stejného ročníku Vladislavem Vančurou (který byl o šest let starší, maturoval až ve 24 letech), s nímž se během studia sblížila. Oba promovali společně v roce 1921. Po promoci měli v Praze civilní sňatek a nastoupili lékařskou službu ve Zbraslavi u Prahy. V roce 1923 se jim narodila dcera Alena (provdaná Santarová), pozdější spisovatelka.Slovník české literatury po roce 1945, heslo Alena Santarová Koncem 20. let si ve Zbraslavi postavili dům. Vladislav Vančura se věnoval výhradně spisovatelskému povolání, zatímco jeho žena pokračovala v lékařské praxi. Mezi její lékařské aktivity patřila také dlouholetá činnost v předválečném spolku Ochrana matek a dětí, kde se věnovala v první řadě zdravotně výchovné činnosti mezi matkami.
V domě na Zbraslavi byl její muž v květnu 1942 zatčen gestapem a 1. června 1942 na Kobyliské střelnici popraven. Tímto okamžikem končí i paměti jeho ženy Dvacet šest krásných let.
Aktivně se zúčastnila květnového povstání v roce 1945 jako zdravotnice. Po válce se stala zakladatelkou a první ředitelkou Ústavu zdravotní výchovy a od roku 1952 řídila Výzkumný ústav zdravotnické osvěty. V únoru 1948 podepsala výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.Rudé právo, 25.2.1948, s.1 (dostupné online v NK ČR) Z dohledatelných dokumentů však vyplývá, že její životní cíle byly odborné, zaměřené na zdravotnickou osvětu.Zdravotnické noviny, 20.6.1959, s.1, Náš podíl v rozvoji socialistické kultury (rozhovor s L. Vančurovou, dostupné online v NK ČR)Zdravotnické noviny, 4/1984, s.9, Láska k životu (dostupné online v NK ČR) V roce 1957 obdržela Řád práce; v roce 1962 jí vláda na návrh ministra zdravotnictví udělila titul Zasloužilý lékař.vyznamenani.net, titul Zasloužilý lékař
Praxi lékaře ukončila v roce 1965. V roce 1967 zemřela její dcera Alena Santarová. Byla to již třetí nečekaná ztráta blízkého člověka v jejím životě - po sebevraždě bratra a popravě manžela. Ludmila Vančurová se dožila 86 let, zemřela v penzionu v Dejvicích.
Literární dílo Napsala vzpomínkovou knihu "Dvacet šest krásných let". V ní popsala svůj život, od seznámení s jejím mužem Vladislavem Vančurou až po jeho zatčení a smrt. Věnovala se osobním vzpomínkám a příhodám, popisovala společný život i setkání s přáteli mezi nimiž byli Stanislav Kostka Neumann, Vítězslav Nezval, spisovatel Karel Nový, Ivan Olbracht, Karel Teige nebo Jaromír John. Kniha vyšla v Československém spisovateli v roce 1967 a 1974.
Byla též spoluautorkou učebního textu pro zdravotnické školy Zdravotnická osvěta, vydávaného opakovaně v letech 1955-1962.
Zajímavost Jaroslav Seifert ocenil ve svých vzpomínkách osobní kvality Ludmily Vančurové vícekrát. O tom, jak byl svědkem dramatického potvrzení jejích kvalit lékařských – při ošetřování dívky, která byla vážně zraněna při havárii motocyklu, podal očité svědectví:
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Archiválie245 • 1862 • Tuhý, František *1862 s rodinou (otec Ludmily Tuhé-Vančurové
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České lékařky Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Narození 14. ledna Kategorie:Narození v roce 1917 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy