Dělnická strana (zkratka DS, do roku 2003 Nová Síla) byla extrémistická, krajně pravicová, neonacistická a Petra Edelmannová: Analýza výsledků krajní pravice ve volbách 2006 (Portable Document Format 350 kB), III. kongres českých politologů 2006 (Sborník)Lukáš Lhoťan: Jak si vedly ve volbách xenofobní a krajně pravicové strany? Britské listy 27. 10. 2008 národně socialistická politická strana, která vznikla 20. prosince 2002 a která byla rozpuštěna 17. února 2010 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Soud dovodil, že představovala bezprostřední riziko ohrožení demokracie, protože byla ideově navázána na nacionální socialismus a neonacismus a podporovala násilí.Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. Pst 1/2009 Proti tomuto rozsudku podala 15. března ústavní stížnost k Ústavnímu soudu České republiky, který ji ale 27. května 2010 odmítl a oprávněnost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil. Poté oprávněnost rozpuštění strany řešil Evropský soud pro lidská práva, který ale řízení 26. března 2013 vzhledem k procesní pasivitě stěžovatelů zastavil.
Charakteristika a program náhled|upright|Tomáš Vandas Strana se označovala jako „národní“ či „lidová“, odmítala dělení na levicové a pravicové strany, jelikož to podle ní bylo „již přežité účelové dělení národa na dva tábory, jejichž vzájemné hašteření uměle vyvolává atmosféru účelné a názorově bohaté parlamentní debaty.“Otázky , Dělnická strana Politické strany spíše rozdělovala na národní a na liberální. V říjnu 2008 měla Dělnická strana přibližně 300 členů. V únoru 2009 měla strana, dle Chebského deníku, 600 členů.Tomáš Vandas: Rozpuštěním naše aktivity neskončí Petr Kozohorský, Chebský deník Dne 12. 1. 2010 uvedl předseda strany při soudním líčení o rozpuštění strany, že DS má okolo 950 členů.
Dělnická strana také vydávala noviny Dělnické listy a od 21. ledna 2009 provozovala internetovou televizi.
Strana dlouhodobě kritizovala politické poměry v Česku po listopadu 1989, za hlavní znak své politiky považovala nekompromisní postoj proti všem formám korupce, proti politickým elitám. Poukazovala na rezignaci lidí na politický život země. Ve svém programu navrhovala například zrušení všech podpor pro přistěhovalce a zákaz homosexuálních sňatků. Chtěla také zavést určování národnosti obyvatel a jejího potvrzení do rodného listu a občanského průkazu a požadovala vystoupení z EU a NATO.
Hlavním bodem programu dělnické strany bylo řešení otázky nezaměstnanosti.Kdo jsme Dělnická strana V roce 2008 měla dále v programu reformu ústavních institucí (zrušení Senátu), zrušení státních dotací pro politické strany za poslanecké mandáty, zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům, přímou volbu prezidenta, větší samostatnost měst a obcí, zákon o domovském právu, zřízení „zemských hranic“ Moravy a Slezska, přehodnocení pomoci třetímu světu, zpřísnění ochrany kulturního a národního dědictví, přijetí zákona o ochraně života od početí až do přirozené smrti, znovuzavedení trestu smrti, rozšíření pravomocí policie, zavedení zákona zakazujícího veřejný prodej a propagaci pornografie, podporování mladých rodin a zajištění seniorům důstojných podmínek pro život, vrácení prestiže řemeslům, zjednodušení daňové soustavy a omezení byrokracie, reformu zdravotnictví, školství a rozvoj sportu a tělovýchovy.
DS uváděla: „chceme nejen hájit zájmy tzv. obyčejných občanů (…), ale prosazovat principy tržního hospodářství a podporovat drobné české podnikatele a živnostníky.“Kdo jsme – Proč Dělnická strana na webu DS Vystupovala proti zaměstnávání cizinců, některým menšinám, zejména Romům a homosexuálům. Například místopředseda strany Štěpánek prohlásil v souvislosti s propouštěním v Tatře:„Propuštění cizinci musí být okamžitě deportováni do svých domovských zemí. Budou to věru dobře investované peníze, když zde nebudou, když se jich zbavíme, když zde není pro ně práce. Když není práce pro české lidi, tak by neměla být práce ani pro cizince,“Dělnická strana se vrátí do Janova denik.cz Lucie Prosková, Adam Knesl
17. října 2008 v reakci na, dle Dělnické strany, neúnosnou politickou situaci v ČR, způsobenou „propojením politických špiček ČSSD a ODS na mafiánské prostředí kolotočářů a vrahů“ (viz Václav Kočka mladší, Bohumír Ďuričko, Václav Kočka starší) napsal tiskový odbor DS: (…) Za této krizové situace DS vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu voláme. V praxi to znamená rozpuštění stávajících parlamentních stran a prošetření všech jejich zločinů po roce 1989. Tento revoluční zvrat si ovšem vyžádá celonárodní účast, a právě k ní naše strana bude v následujících dnech a týdnech obyvatelstvo země mobilizovat. Předseda strany tento výrok komentoval u soudu o zrušení strany: „Ano. Polistopadový systém je dán v ústavě, ale pokud si to dobře pamatuji, byl v ní i komunistický systém. To neznamená, že byl zákonný,“ a „Především nám jde o to, že je to systém, který preferuje imigranty, nepřizpůsobivé, přitom opomíjí slušné lidi. Prosazujeme tři pilíře politiky – národní, sociální a konzervativní. Oproti současné vládě máme jiné názory na naše členství v EU nebo NATO i na řízení ekonomiky.“
Historie Strana byla registrována koncem prosince 2002 pod názvem Nová síla,Malíř, J. – Marek, P. a kolektiv: Politické strany II. díl 1938–2004, , str. 1600 na ustavujícím sjezdu 18. ledna 2003 však přijala název Dělnická strana. Na založení strany se podíleli bývalí představitelé SPR-RSČ a Republikánské mládeže; předseda DS Tomáš Vandas býval tajemníkem Republikánů Miroslava Sládka. Při založení deklarovala strana záměr „aktivní politikou konkurovat především KSČM“Archiv článků na webu DS za rok 2003 , 19. ledna a přihlásila se k „původním kořenům dělnického hnutí 19. století“.Prohlášení Předsednictva Dělnické strany , leden 2003 Při volbě prezidenta ČR na přelomu ledna a února 2003 navrhla Karla Gotta a následně „přivítala rozhodnutí pana Karla Gotta zvážit kandidaturu v přímé volbě“.Archiv článků na webu DS za rok 2003 , 26. ledna a 5. února Dělnická strana kritizovala vlády ČSSD jako „asociální“, podporovala odborářské protesty (zúčastnila se například demonstrace odborů proti vládním reformám v září 2003). Mimoto pořádala akce proti komunismu a Evropské unii.
Ve volbách do Evropského parlamentu 2004 obdržela DS 4 289 hlasů (tj. 0,18 %). V listopadových krajských volbách, kde kandidovala v šesti krajích samostatně a ve dvou v koalici, získala celkem 0,15 % hlasů (v Plzeňském kraji spolu s Pravou alternativou 0,83 %).
Po volebním neúspěchu hledala Dělnická strana cestu ke spolupráci s podobnými subjekty: Národní stranou, Českým hnutím za národní jednotu, Národním sjednocením a Republikány Miroslava Sládka. Tzv. Národní pětka se ale kvůli rozepřím mezi NS a DS rozpadlahttp://zpravy.idnes.cz/kam-miri-ceska-ultrapravice-dpi-/kavarna.asp?c=A080523_112310_kavarna_bos a do sněmovních voleb 2006 nakonec členové DS šli na kandidátkách ultranacionalistické strany Právo a spravedlnost; v Pardubickém kraji byl lídrem předseda DS Vandas. Celkem PaS obdržela 12 756 hlasů (0,23 %).
náhled|Sraz účastníků Dne svobody pořádaného DS, nádraží v Hradci Králové 16. srpna 2008; v popředí jeden z dohlížejících policistů
Od roku 2006 Dělnická strana začala propojovat své aktivity s aktivitami Národního odporu, potažmo Autonomních nacionalistů a navázala kontakty s německou neonacistickou politickou stranou NPD (Národně demokratickou stranou Německa).Zakázat Dělnickou stranu? pořad České televize Vedlejší efekty, videoarchiv ČT24 názory a rozbor činnosti dělnické strany a incidentů v Litvínově, 23. 11. 2008 (video)
V roce 2007 aktivita Dělnické strany výrazně vzrostla. Ve spolupráci s nacionalistickými subjekty uspořádala řadu demonstrací proti komunismu, drogám, pozitivní diskriminaci, NATO atd. Po účasti členů DS na březnové demonstraci hnutí Národní korporativismus média upozornila na podobnost propagačních plakátů DS s materiály německé NSDAP.Dělnická strana je podezřelá z propagace nacismu, Mladá fronta DNES 16. 3. 2007 Na začátku února 2008 byly založeny Ochranné sbory, které mají dohlížet a organizovat stranické akce.
Ve volbách do zastupitelstvech krajů 2008 postavila DS kandidátky ve všech krajích spolu s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti na listině s názvem Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví vyjma Plzeňského kraje, kde heslo znělo NE americkému radaru! Celkem získala 28 865 hlasů (0,99 %), nejúspěšnější byla v Plzeňském (1,47 %) a Pardubickém kraji (1,28 %), nejslabší výsledek měla v Jihomoravském kraji (0,56 %). Kandidát DS do senátu Stanislav Horňák obdržel ve volebním obvodě 81 Uherské Hradiště 2,88 % hlasů.http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20081017&xobvod=81
Během posledních měsíců roku 2008 se většina pravicových radikálů (dle DS nacionalistů) v Česku sjednotila pod hlavičkou Dělnické strany a snažila se získat širší podporu veřejnosti.
Dne 17. března 2009 zahájila DS svoji kampaň Sociální politika jde pouze cestou nacionalismuSociální politika jde pouze cestou nacionalismu Na počátku roku 2009 do strany vstoupil bývalý poslanec za SPR-RSČ Rudolf Šmucr.Exposlanec za SPR-RSČ vstoupil do DS . Tiskový odbor DS. 24. březen 2009
V říjnu 2009 projevila Dělnická strana zájem o vstup do Aliance evropských národních hnutí, které založila maďarská nacionalistická strana Jobbik. Členem této aliance byla také například Britská národní strana, francouzská Národní fronta, belgická Národní fronta a italské fašistické Sociální hnutí – Tříbarevný plamen.
Akce Dělnické strany Dělnická strana patřila k nejaktivnějším subjektům na krajní pravici a ostře vystupovala proti Romům. Své mítinky a pochody často pořádala v místech, kde žije romská komunita.ČTK:Za Romy do Husince dorazili členové DS, 01.08.2009
Vybrané akce Dělnické strany v roce 2008 Prvního května 2008 uspořádala strana v Praze manifestaci, které se zúčastnilo zhruba pět set lidí, včetně některých údajně napojených na české neonacistické hnutí.První máj…, iHNed.cz
Kolem 300 příznivců Dělnické strany se sešlo v Hradci Králové, tato akce byla jedním z argumentů u soudu o zákazu dělnické strany.
Dne 28. 10. 2008 se sešlo kolem 300 členů Dělnické strany v Praze, aby si připomněli devadesáté výročí vzniku samostatného Československa.
V Kladně se v roce 2008 sešlo asi tři sta příznivců krajně pravicové Dělnické strany a sdružení Autonomní nacionalisté na povolené Svatováclavské manifestaci.
Incidenty v Litvínově Koncem září Dělnická strana oznámila, že vyšle na žádost místních občanůLitvínovský Janov – rozhovor s autorkou reportáže v pořadu TV Nova Na vlastní oči Janou Neumannovou, web rádia Impuls 20. 11. „monitorovací hlídky“ Ochranných sborů na litvínovské sídliště Janov obývané z velké části Romy;Většina obyvatel Janova nejsou Romové, Lidové noviny 21. 11. 2008, str. 10Vůdce nácků si Janov pochvaluje. Nadává na policii , tn.nova.cz po publicitě, již to vyvolalo, v sobotu 4. října 2008 na dvanáct členů OS-DS čekalo cca 70 Romů vyzbrojených tyčemi. Policie a strážníci je oddělili a zabránili střetnutí.Golfovými holemi a klacky vítali litvínovští Romové aktivisty, novinky.cz
18. října 2008 se v Litvínově konalo shromáždění asi tří set stoupenců DS, Národního odporu a Autonomních nacionalistů, protestujících mj. proti „diskriminaci Dělnické strany“. Poté, co starosta Milan Štovíček shromáždění rozpustil,Neonacisté chtěli lynčovat Romy i starostu, Mladá fronta DNES 20. 10. 2008, str. 7 dali se do pochodu na Janov a střetli se s asi 300 policisty.Střety v Litvínově si vyžádaly 14 zraněných a 15 zadržených, ČT24.cz 17. 11. 2008 19:00, aktualizováno 18. 11. 7:16Extremisté se střetli v Litvínově s policisty, pronikli až k Romům Tři policisté a jeden protestující byli zraněni.Policie nezvládla zásah proti neonacistům, zlobí se ochránci práv, 21. 10. 2008
Demonstrace 17. listopadu