Kontrolní hlášení DPH je daňový výkaz, který byl jako nástroj pro odhalování daňových podvodů (např. karuselových obchodů) od 1. ledna 2016 zaveden v Česku úpravou zákona o DPH č.235/2004 Sb. (dále jen Zákon) zákonem č.360/2014 Sb. přijatým poslaneckou sněmovnou 22.12.2014. Obsah hlášení vychází ze vzorového formuláře a pokynů k jeho vyplnění (dále jen Pokyny). Další upřesnění jsou v otázkách a odpovědích (dále jen Odpovědi) a na webu správce daně.
Kontrolní hlášení DPH nenahradilo přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení podle § 102, ale nahradilo výpis z evidence pro účely DPH podle § 92a předchozího znění zákona o DPH.
Spuštění a systém kontrolního hlášení V České republice je kontrolní hlášení povinné od 1. ledna 2016. Zavedl jej ministr financí Andrej Babiš (ANO). Účelem kontrolního hlášení má být zabránění tzv. karuselových podvodů. Hlášení má pomoci zabránit těmto podvodům a vybrat tak vyšší daně. Dle názoru některých odborníků kontrolní hlášení zatěžuje malé a střední podnikatele další byrokracií.http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100224
Kontrolní hlášení podávají všichni plátci DPH v České republice včetně zahraničních subjektů. V případě společnosti podává kontrolní hlášení vybraný společník. Právnické osoby hlášení podávají vždy měsíčně, vždy do 25 dnů za předchozí kalendářní měsíc. Fyzické osoby si mohou vybrat mezi měsíčními a čtvrtletními splátkami. Hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně.
Za nepodání kontrolního hlášení či prodlevu uvaluje finanční úřad různě vysoké sankce od 1000 Kč až po 500 000 Kč. V kontrolním hlášení se uvádí všechny tuzemské vydané a přijaté faktury. Sankce naskakují od pátého dne od odeslání e-mailu s výzvou pro podání kontrolního hlášení.
Povinnost a termíny podání hlášení Hlášení podává každý plátce DPH vždy, když podává přiznání k DPH.
Podle § 101c podává hlášení každý plátce DPH, který měl ve sledovaném období nějakou operaci, která měla něco společného s DPH (přijal, nebo uskutečnil tuzemské plnění či platbu na něj, nebo uplatňuje nárok na odpočet daně). V ustanovení není žádná výjimka, proto se hlášení týká všech plátců DPH bez ohledu na jejich obrat. Tedy i drobných podnikatelů, kteří se stali plátci DPH dobrovolně a nedosahují obratů pro povinnou registraci. Důvodem jejich zařazení bylo zřejmě to, že do daňových podvodů bývají zapojeny podnikající fyzické osoby v roli bílých koní.
Ustanovení § 101c je dále rozvíjeno Kapitolou 1.1 Pokynů. Ta dává typy operací do vztahu s položkami Přiznání k DPH, do kterých se započítávají, upřesňuje podávání za skupiny, společnosti a v insolvenci. Také uvádí, kdo hlášení nepodává. Zjednodušeně řečeno, hlášení nemusí plátce DPH podat jen, když ve sledovaném období neměl žádnou operaci související s DPH.
Kontrolní hlášení se podle § 101e podává ve stejných termínech jako přiznání DPH, tedy do 25. dne měsíce následujícího po konci příslušného sledovaného období. Další upřesnění (např. datum podání prvního hlášení) jsou v kapitole 1.3 Pokynů.
Podání prvního kontrolního hlášení Kdo s přiznáním DPH 1. kontrolní hlášení za do dne Drobní podnikatelé čtvrtletně 1. čtvrtletí 2016 25. dubna 2016 Ostatní firmy měsíčně leden 2016 25. února 2016
Předmět hlášení V hlášení jde o stejné operace jako v přiznání k DPH. Jen se některé speciální operace a běžné operace s plátci DPH větší než 10 tis. Kč neuvádějí v součtech, ale jednotlivě. Pro menšího podnikatele, který má jen málo větších operací s plátci DPH, není hlášení o moc složitější, než přiznání k DPH. Většinu aktivit vykáže v součtu, pár větších položek jednotlivě a do ostatních části výkazu nemá co vyplnit.
Zákon obsah hlášení definuje v 101d odst.1 velmi obecně: ".. předepsané údaje potřebné pro správu daně". Skutečný obsah hlášení vychází ze vzorového formuláře a popisu v Pokynech. Přehlednější seznam operací, které mají být v hlášení, na příslušných stránkách Finanční správy není.
Běžné menší operace se vykazují v součtech, podobně jako v přiznání k DPH. Jednotlivě se vykazují jen větší a speciální operace (přenesení daňové povinnosti, obchody se zlatem, se zahraničními osobami a opravy daně u insolventních pohledávek), které jsou zřejmě nejčastěji zdrojem podvodů. U jednotlivé operace se uvádějí základní informace – identifikace protistrany (většinou jen DIČ), objem obchodu, struktura a výše DPH. Přesné informace o předmětu obchodu (prodej auta, nákup jízdenek, zpracování posudku,..) předmětem hlášení nejsou. Pouze u speciálních operací s přenesením daňové povinnosti se uvádí typ předmětu plnění.
Běžné operace a posuzování limitu Běžné operace (neuvedené mezi speciálními), kde plátce uskutečnil zdanitelné plnění v tuzemsku (§ 108 odst.1 písm.a) uplatňuje nárok na odpočet daně (§ 73 odst.1 písm.a), se uvádějí v součtu, nebo jednotlivě podle objemu operace a toho, zda protistrana je, či není plátcem DPH.
Jednotlivě (v oddílech A4 a B2) se vykazuje běžná operace, pokud je protistrana plátce DPH a objem (včetně DPH) přesáhl limit 10 tis. Kč. V součtu (v oddílech A5 a B3) se vykazuje běžná operace, pokud je protistrana plátce DPH a objem (včetně DPH) nedosáhl limitu 10 tis. Kč nevznikla povinnost vystavit daňový doklad téměř vždy, když je protistrana neplátcem DPH a to bez ohledu na výši Výjimky jsou prodeje investičního zlata neplátcům DPH vykazované v oddílu A3 (kapitola A3 Pokynů) nadlimitní plnění pro neplátce povinné k dani a právnické osoby nepovinné k dani uváděné jednotlivě v oddílu A4 (kapitola A4 Pokynů)
Objem operace se posuzuje samostatně za každý jednotlivý účetní doklad s vlastním kódem (číslo faktury,..).
Pokud je několik jednotlivých dokladů spojeno (jízdenky, účtenky,..) a vloženo do účetnictví jako jedna položka, neposuzuje se výše plnění za celek, ale za samostatné doklady. Pokud některý přesáhne limit, uvede se jednotlivě, ostatní se uvádí v součtech.
Naproti tomu v případech splátkového kalendáře (§ 31), platebního kalendáře (§ 31a) a souhrnného daňového dokladu (§ 31b) se pro posouzení limitu bere součet všech plateb. Další podrobnosti k vykazování těchto případů, nebo zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) a pro použité zboží (§ 90) jsou v kapitole A4 Pokynů. Vykazování záloh se věnují také Odpovědi zde a splátkovým kalendářům tady .
Speciální operace Správce daně požaduje vykazování těchto operací jednotlivě zřejmě proto, že bývají často zdrojem daňových podvodů. Nejsou však příliš běžné a budou se tedy týkat spíš jen menšího počtu firem a podnikatelů. Až na dodání investičního zlata jde výhradně o operace s plátci DPH. Jednotlivé typy operací mají v hlášení většinou svůj vlastní oddíl.
Přenesení daňové povinnosti v tuzemsku Operace podle § 92a a souvisejících se vykazují v oddílech A1 a B1 v závislosti na směru operace (přijaté, či poskytnuté plnění). U těchto operací dodavatel fakturuje bez DPH a uvede jen sazbu DPH. Odběratel má povinnost výši DPH dopočítat, přiznat a zaplatit. A za určitých podmínek si ji může rovnou odečíst jako daň na vstupu. Výhodou pro odběratele je, že nenese i tíži DPH, pokud odběratel nezaplatí včas.
Paragraf § 92a upravuje přenesení daňové povinnosti obecně, konkrétní případy jsou až v souvisejících paragrafech (řazeno podle pravděpodobnosti využití): § 92c dodání odpadů a sběrných surovin uvedených v příloze 5 § 92e dodání stavebních a montážních prací § 92d dodání nemovité věci § 92b dodání zlata § 92f u operací uvedených v příloze 6, ale jen v případech stanovených nařízením vlády § 92g u operací podléhající mechanismu rychlé reakce v případech stanovených nařízením vlády
Přijetí plnění ze zahraničí Operace podle § 108 odst.1 písm.b) a c), § 24a § 25 se uvádějí v oddíle A2. Ustanovení paragrafu § 108 definují operaci a osoby povinné přiznat daň, další dva paragrafy upřesňují další související okolnosti a podmínky. Zboží je dodáno ze zahraničí bez daně a příjemce je povinen daň dopočítat, přiznat a zaplatit.
Opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Operace podle § 44 nemají vlastní oddíl. Uvádějí se spolu s běžnými operacemi nad 10 tis. Kč v oddílech A4 nebo B2 a to s ohledem na směr opravy (snížení nebo zvýšení), a vždy, bez ohledu na výši opravy daně.
Dodání investičního zlata Operace podle § 101c odst.1 písm.c bod 2 se uvádějí v oddíle A3 a to u dodávky pro plátce i neplátce DPH (kapitola A3 Pokynů). Jde o případy nákupu neinvestičního zlata s DPH, jeho přeměněnu na investiční a dodání v režimu osvobození od daně (§ 92). V takovém případě je možno žádat o odpočet a vrácení daně.
Způsob podání hlášení Hlášení lze podat pouze elektronicky. Stačí na to běžný počítač s internetem a prohlížečem.
Povinnost podat elektronicky platí bez výjimek, tedy i pro drobné podnikatele s malým obratem. Papírová forma by znesnadňovala rychlé a přesné odhalování daňových podvodů. Pro stát i firmy s větším počtem jednotlivě vykazovaných operací by byla navíc pracná a drahá.
Webový formulář (pro drobné podnikatele) Webový formulář umí i načíst data z XML souboru, ale slouží hlavně pro ruční zpracování podání. Umožňuje podat hlášení i drobným podnikatelům, kteří mají papírové účetnictví, nebo mají jednoduchý účetní program bez možnosti exportu dat pro XML podání hlášení.
Pro práci s formulářem stačí běžný počítač s internetem a prohlížečem. Jeho nastavení a splnění předepsaných technických požadavků je ale dobré si předem ověřit a vyřešit případné nedostatky.
Oddíly Sekce s oddíly Ax a Bx začínají speciálními operacemi, běžné jsou až na konci sekcí.
Webový formulář má několik částí (oddílů) pro různé typ údajů. Odpovídající si oddíly jsou tabulce zvýrazněny barevně.
Soubor:Kontrolní hlášení DPH oddíly.png
Proti vzorovému formuláři má webový navíc 2 pomocné části „Úvod“ a „Závěr“, kde se žádné údaje nezadávají. Obsahují jen tlačítka některých funkcí, vysvětlující texty. A část „Úvod“ také seznam oddílů s krátkým popisem jejich obsahu, ale bez podrobnějšího vysvětlení. K zadávání údajů neslouží ani oddíl „C“, jsou v němž jen automaticky počítané kontrolní součty.
Do oddílů „Záhlaví“ a „Plátce“ se uvádějí základní údaje pro identifikaci podání a firmy, které jsou běžné i na titulních stranách jiných výkazů.
Podstatou hlášení jsou 2 sekce s oddíly „A1-5“ a „B1-3“. Tam se zadávají informace o jednotlivých typech operací popsaných v kapitole „Předmět hlášení“. Oddíly na formuláři nejsou řazeny s ohledem na potřeby klienta, ale podle správce daně. Na začátku sekcí jsou oddíly pro málo běžné operace, oddíly pro běžné operace jsou až na konci sekcí.
Položky v oddílech U jednotlivé operace je uvedena identifikace protistrany (většinou jen DIČ), finanční údaje (základy a výše DPH) a případné upřesnění k plnění. Konkrétní předmět plnění se neuvádí. V tabulce s přehledem položek jsou oddíly v pořadí podle obvyklosti operací a související u sebe. Proti formuláři je upraveno i pořadí položek, aby se dal obsah oddílů dobře porovnat.
Soubor:Kontrolní hlášení DPH položky.png
Oddíly „A5“ a „B3“ obsahují jen souhrny za operace pod 10 tis. Kč (s DPH) a operace s neplátci daně. Ostatní oddíly obsahují informace k jednotlivým operacím.
Evidenční číslo dokladu by mělo být zapsáno stejně jako na dokladu. Podstatné jsou jen písmena a číslice, velikost písmen se nerozlišuje. Případný text před číslem dokladu se neuvádí. Například označení „Fakt.č. Fa100_321/2016“ bude uvedeno jako Fa100_321/2016. Lze i velikost písmen a případně vynechat nealfanumerické znaky FA1003212016, ale při ručním zadávání to snižuje přehlednost. Více viz Odpovědi .
Jako identifikace protistrany slouží se u tuzemců DIČ bez úvodních písmen CZ. U zahraničních plátců národní kód VAT ID a kód země. U prodeje investičního zlata se uvádí plné jméno protistrany, adresa bydliště/sídla u fyzických osob i datum narození. Více viz Odpovědi .