Bestla je v severské mytologii jotunka – obryně, manželka Bora a matka Ódina, Viliho či Véa, Höniho a Lodura. Bestla je v staroseverské literatuře zmiňována v Poetické Eddě, kde Ódin popisuje, jak získal kouzelné písně:
a Prozaické Eddě, kde se hovoří o Borovi:
Kromě toho jsou doloženy kenningy, které odkazují na příbuzenský vztah Bestly a Ódina, pouze v jednom rukopisu je Ódin označen za Bestlina otce – což však odporuje ostatním zdrojům a je nejspíše omylem.
Podle amerického filologa Johna Lindowa (* 1946) je možné, že ač Výroky Vysokého nezmiňují příbuzenský vztah mezi Bestlou a Ódinem a zmíněná medovina byla podle jiných textů Ódinem ukradena, že může odkazovat na tradici, podle které se Ódin učil magii od svého strýce – slovo překládané jako „přijal“ může také znamenat „naučil se“. Waltraud Hunke vyložil jméno Bestla jako „kůra“ a Ódina potažmo chápal jako zrozeného z kůry Yggdrasilu. Jaan Puhvel přirovnává Ódinův původ po matce náležející k protivníkům bohů k původu irského Lugha nebo k společnému původu nepřátelských rodů Kuruovců a Pánduovců v Mahábháratě, a neidentifikovaného Böltorova syna, bratra Bestly, ztotožňuje s Mímim.
Reference
Kategorie:Jötnar