Leigh Douglass Brackettová (nepřechýleně Leigh Douglass Brackett) (7. prosince 1915, Los Angeles, Kalifornie, USA – 18. března 1978, Lancaster) byla americká scenáristka a spisovatelka, autorka především sci-fi příběhů – přezdívalo se jí Královna vesmírné opery. Část jejího díla vznikla v tzv. Zlatém věku sci-fi.Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1., Laser, Plzeň 2003, str. 108-109 Byla autorkou scénářů k filmům jako například Hluboký spánek (1946), Rio Bravo (1959), Dlouhé loučení (1973) a podílela se i na raném návrhu scénáře filmu Impérium vrací úder (1980), přičemž některé z ní navrhovaných prvků se zachovaly i ve finální verzi; ještě před natáčením filmu však zemřela. Byla první ženou, která se dostala do užšího výběru nominovaných na Cenu Hugo. V roce 2020 pak vyhrála cenu Retro Hugo za román Shadow Over Mars (1944).
Život Narodila se v Los Angeles, kde také vyrostla. Roku 1946 se provdala za Edmonda Hamiltona, rovněž spisovatele sci-fi, a přestěhovala se s ním do Kinsmanu v Ohiu. Zemřela na rakovinu v roce 1978 v Lancasteru v Kalifornii.
K profesionálnímu psaní jí přivedl Henry Kuttner. Psala pro různé pulpové magazíny, zejména pro Planet Stories. V jejím díle zaujímají významné místo tzv. planetární romance, v nichž se mísí prvky sci-fi i fantasy. Byla rovněž úspěšnou autorkou detektivek a scénářů k významným hollywoodským filmům. Roku 1978 obdržela cenu Forry Award za celoživotní dílo a roku 2005 jí byla in memoriam udělena cena Cordwainer Smith Rediscovery Award.The Cordwainer Smith Rediscovery Award
Dílo náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1941 s povídkou The Dragon-Queen of Jupiter. náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1946 s povídkou Lorelei of the Red Mist. náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1951 s povídkou Black Amazon of Mars. náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1952 s novelou Shannach – The Last. náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1953 s povídkou The Ark of Mars. náhled|Titulní stránka Planet Stories z roku 1955 s novelou Last Call from Sector 9G.
Literární fikce Brackettová poprvé publikovala ve svých 20 letech; její sci-fi příběh Martian Quest se objevil ve vydání Astounding Science Fiction z únoru roku 1940. Nejčasnější spisovatelské roky (1940–42) byly zároveň jejími nejproduktivnějšími. Některé z jejích příběhů se zabývají společenskými tématy, například The Citadel of Lost Ships (1943) se zaobírá dopady rozšiřující se obchodní říše Země na původní kulturu mimozemských světů. Během tohoto období byla také aktivní členkou Los Angeles Science Fantasy Society (LASFS) a podílela se na budování místního sci-fi fandomu různými způsoby, včetně podílení se na druhém čísle Pogo's STF-ETTE, ženského sci-fi fanzinu (pravděpodobně prvního svého druhu).
První román Brackettové, No Good from a Corpse (1944), byl hard-boiled mysteriózní román ve stylu Raymonda Chandlera. Právě tato kniha otevřela Brackettové dveře k jejímu prvnímu velkému scenáristickému počinu. Zaujala totiž scenáristu Howarda Hawkse natolik, že ji oslovil, aby se spolupodílela na scénáři k filmu Hluboký spánek. Poté se sci-fi příběhy Brackettové staly ambicióznějšími. Shadow Over Mars (1944) byl její první románový sci-fi příběh, a ačkoliv byl poněkud neuhlazený, odstartoval začátek nového stylu. V roce 2020 získal Shadow Over Mars cenu Retro Hugo za nejlepší román.
V roce 1946 se Brackettová vdala za kolegu, autora sci-fi Edmonda Hamiltona (za svědka mu šel Ray Bradbury).
V časopise Planet Stories vyšla novela Lorelei of the Red Mist, ve které je protagonistou zloděj jménem Hugh Starke. Brackettová dokončila její první polovinu, a pak ji předala svému příteli Bradburymu, aby se mohla věnovat scénáři filmu Hluboký spánek na motivy Chandlerova románu.
Po práci na filmu se Brackettová v roce 1948 vrátila k psaní sci-fi. Od té doby až do roku 1951 produkovala sérii sci-fi dobrodružných příběhů, které byly delší než její předchozí práce, a obsahovaly pro ni typické vyobrazení planetární soustavy, jedná se například o The Moon that Vanished a román Sea-Kings of Mars (1949). Ten byl později publikován jako The Sword of Rhiannon. Román barvitě popisuje Mars předtím, než se vypařily jeho oceány .
V Queen of the Martian Catacombs (1949) vytvořila Brackettová postavu Erica Johna Starka. Od roku 1949 do roku 1951 vystupoval Stark (jehož jméno odpovídá jménu hrdiny filmu Lorelei of the Red Mist) ve třech příbězích publikovaných v Planet Stories : Queen of the Martian Catacombs, Enchantress of Venus a Black Amazon of Mars. Posledním uvedeným příběhem skončilo období dobrodružné tvorby Brackettové.
Brackettová si ve svých příbězích osvojila elegický tón, už se nezabývala konflikty hraničních světů, ale kritizovala stěhování civilizací a soustředila se více na atmosféru než na zápletku. Tyto příběhy jsou charakteristické svou reflektivní a introspektivní povahou, jedná se například o: The Last Days of Shandakor, Shannach – the Last a Last Call from Sector 9G.
Last Call byl publikován v posledním čísle Planet Stories (z léta 1955), což byl vydavatel, na kterého nejvíce spoléhala. Po tom, co Planet Stories, a později v roce 1955 také Startling Stories a Thrilling Wonder Stories zkrachovaly, přišla Brackettová o veškeré možnosti publikovat v časopisech. První fáze její kariéry jakožto autorky sci-fi skončila. V příštích deseti letech psala další příběhy, z nichž některé pak zrevidovala a vydala jako romány.
Z tohoto období vzešel The Long Tomorrow (1955), jeden z kritiky nejuznávanějších sci-fi románů. Tento román popisuje agrární, technofobní společnost, která se vyvíjí po jaderné válce.
Po roce 1955 se Brackettová soustředila na psaní pro lukrativnější filmové a televizní trhy. V letech 1963 a 1964 se krátce vrátila do svého starého marťanského prostředí a napsala dvojici příběhů. První, The Road to Sinharat, lze považovat za láskyplné rozloučení se světem z knihy Queen of the Martian Catacombs. Druhý, se záměrně absurdním názvem, Purple Priestess of the Mad Moon (Fialové kněžky bláznivého měsíce), hraničí s parodií.
Brackettová a její manžel byli čestnými hosty na 22. ročníku World Science Fiction Convention v roce 1965 v Oaklandu v Kalifornii.
Po další, téměř desetileté přestávce, se Brackettová v 70. letech vrátila k science fiction vydáním knih The Ginger Star (1974), The Hounds of Skaith (1974) a The Reavers of Skaith (1976), sjednocených do jedné knihy The Book of Skaith v roce 1976. Tato trilogie přinesla Erica Johna Starka zpět za dobrodružstvím na exoplanetu Skaith.
Sluneční soustava Leigh Brackettové Brackettová, která bývá často označována jako „Královna vesmírné opery“, také psala planetární romance. Téměř všechny se odehrávají ve sluneční soustavě Leigh Brackettové, která obsahuje důkladně promyšlené fiktivní verze Marsu a Venuše, jak byly popisovány v science fiction z 30. až 50. let 20. století. Mars se jeví jako jen velmi málo obyvatelný pouštní svět obývaný starověkými, dekadentními a většinou humanoidními rasami; Venuše pak jako primitivní, vlhká planeta s džunglemi, s populací energických primitivních kmenů a příšer z rodu plazů. Planeta Skaith kombinuje prvky ostatních světů Beckettové s prvky fantasy.
Ačkoli je v příbězích o Marsu od Brackettové patrný vliv Edgara Rice Burroughse, její Mars je pevně zasazen do světa meziplanetárního obchodu. Výrazným tématem jejích příběhů je střet planetárních civilizací; příběhy ilustrují a kritizují dopady kolonialismu na civilizace, které jsou starší nebo mladší než ty, které je kolonizují. Burroughsovi hrdinové se vydávají přeměnit celé světy podle svých vlastních pravidel; hrdinové Brackettové (často antihrdinové) jsou vydáni na pospas trendům a hnutím, které však nad nimi mají navrch.
Poté, co mise Mariner dokázaly, že na Marsu se žádný život nenachází, se Brackettová do své sluneční soustavy už nikdy nevrátila. Když začala v 70. letech znovu psát planetární romance, vymyslela si novou sluneční soustavu, mimo tu naši.
Série s Ericem Johnen Starkem Tato série patří k nejznámějším dílům Leigh Brackettové. Jde o směs hrdinské fantasy a space opery. Stark je chlapec žijící na Merkuru, kde jeho rodiče pracují v hornické společnosti. Když oba zahynou při zemětřesení, ujmou se Starka divocí polointeligentní chlupatí domorodci, kteří jsou později dalšími pozemšťany vyhubeni. Od smrti jej zachrání pozemský úředník, který jej adoptuje a stane se jeho rádcem. Stark pak prožije mnoho dalších dobrodružství na Marsu, Venuši a na extrasolární planetě Skaith.
Série se skládá z těchto povídek, novel a románů: Queen of the Martian Catacomb (1949), novela. Enchantress of Venus (1949), publikováno také pod názvem City of the Lost Ones, Black Amazon of Mars (1951), novela. The Ark of Mars (1953), povídka. Teleportress of Alpha C (1954), povídka. The Secret of Sinharat (1954), románové zpracování novely Queen of the Martian Catacomb. Alpha Centauri or Die! (1963), román byl napsán na základě povídek The Ark of Mars a Teleportress of Alpha C. People of the Talisman (1964), románové zpracování novely Black Amazon of Mars. The Ginger Star (1974), první díl tzv. Skaith trilogie. The Hounds of Skaith (1974), druhý díl tzv. Skaith trilogie. The Reavers of Skaith (1976), třetí díl tzv. Skaith trilogie. The Book of Skaith (1976), společné vydání trilogie The Ginger Star, The Hounds of Skaith a The Reavers of Skaith. Eric John Stark: Outlaw of Mars (1982), rozšířené společné vydání knih The Secret of Sinharat a People of the Talisman zpracované Edmondem Hamiltonem. Stark and the Star Kings (2005), posmrtně, společně s Edmondem Hamiltonem.
Další sci-fi povídky a novely Martian Quest (1940). The Dragon-Queen of Jupiter (1941). The Veil of Astellar (1944). The Jewel of Bas (1944, Basův drahokam). Shadow Over Mars (1944). Lorelei of the Red Mist (1946, Lorelei z rudé mlhy), společně s Rayem Bradburym. Sea-Kings of Mars (1949), novela. The Last Days of Shandakor (1952, Poslední dny Šandakoru). Shannach – the Last (1952), novela. Last Call from Sector 9G (1955), novela. Purple Priestess of the Mad Moon (1964, Purpurová kněžka Šíleného měsíce).
Další sci-fi romány The Starmen (1952), space opera. The Sword of Rhiannon (1953, Rhiannonův meč), románové zpracování novely Sea-Kings of Mars. V románu je zobrazen Mars jako pouštní planeta s vymírající pradávnou rasou Marťanů, která nostalgicky vzhlíží ke své dávné minulosti a stoicky přihlíží svému zániku pod nadvládou pozemšťanů. The Big Jump (1955, Velký skok), román o expedici k Barnardově hvězdě. The Long Tomorrow (1955, Dlouhý zítřek), postkatastrofický román považovaný za autorčino vrcholné dílo, příběh dvou chlapců, snažících se najít novou naději v obnově vědy a techniky. The Nemesis from Terra (1961), románové zpracování novely Shadow Over Mars.
Sbírky povídek The Coming of the Terrans (1967). The Halfling and Other Stories (1973). The Best of Planet Stories (1974), povídky spjaté s počátky její literární dráhy v časopise Planet Stories. The Best of Leigh Brackett (1977), uspořádal Edmond Hamilton.
Detektivky a westerny Murder in the Family (1943), detektivní povídka. No Good from a Corpse (1944), drsný detektivní román ve stylu Raymonda Chandlera. Stranger at Home (1946), detektivní román. An Eye for an Eye (1957, Oko za oko), detektivní román. The Tiger among Us (1957, Tigr mezi námi), detektivní román. Rio Bravo (1959), western napsaný na základě vlastního scénáře k filmu Rio Bravo. Follow the Free Wind (1963, Následuj volný vítr), western. Silent Partner (1969), detektivní román. No Good from a Corpse (1999), posmrtně vydané kratší kriminální příběhy.
Scénáře