Dračí štít je součástí skupiny tatranských štítů, označované „Koruna Vysoké“: Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké.
Topografie Má dva vrcholy – severozápadní Malý Dračí štít (2518 m n. m.) a jihovýchodní Velký Dračí štít (2523 m n. m.). Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračie sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšnú štrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři Ošarpance. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.
Několik zajímavých výstupů 1905 – První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štrbiny pod ihlou, II-III. hřebenovka. 1930 – Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozápadní stěnou z Rumanovy dolinky, III. 2005 – Prvovýstup „Cesta pre Lukáša“, M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.
Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.
Pověst V Dračím údolíčku žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas – Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.
Galerie
Reference
F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977. A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.
Externí odkazy
Na SummitPost.org Jižní stěna Dračího štítu
Kategorie:Dvoutisícovky na Slovensku Kategorie:Hory a kopce ve Vysokých Tatrách Kategorie:Horolezecké lokality na Slovensku Kategorie:Mengusovská dolina Kategorie:Dvoutisícovky v Karpatech