náhled|upright|Závěr hradní kaple na Bezdězu Hradní kaple představují specifický stavební a do značné míry i funkční typ v rámci středověkého stavitelství. Zpravidla se jedná o nevelkou sakrální prostoru v rámci opevněného sídla – hradu.

Typologie Ze stavebního i provozního hlediska se může jednat o samostatný objekt, stavbu navazující jednou či více stěnami na obytné či další hradní budovy, případně o prostoru začleněnou do palácové či obytné stavby; kaple může být nápadná a reprezentačně vyzdobená, ale může být řešená i skromně až intimně. I v takových případech však bývají odlišitelné tvarem oken, ale především ozdobným kněžištěm, vystupujícím z průčelí budovy.

Kaple se mohou nacházet na úrovni terénu – v přízemí, ale mohou být umístěny i ve vyšších partiích stavby, např. v úrovni reprezentačního podlaží; specifickou formou jsou i kaple nad bránou. Kaple ovšem může nést patro, které rovněž mohlo tvořit součást obranného systému hradu.

Reprezentační úloha kaple mohla vést k umístění křehké ozdobné stavby do citlivých pozic obranného systému a způsobovat riziko pro případ dobývání pevnosti.

Z hlediska chronologického vztahu k ostatním hradním objektům vznikaly nejrůznější situace. Často byla kaple stavěna v rámci jednoho stavebního projektu s obrannými, obytnými, hospodářskými objekty hradu, ale mohla vzniknout dříve (mohla být zachována z předchozí výstavby hradu, mohlo jít o původně samostatný sakrální objekt), nebo být přistavěna či vestavěna později; rovněž mohla být z reprezentačních důvodů honosně přestavěna v pokročilejším slohovém pojetí. I v případě současné výstavby se honosná kaple mohla odlišovat stylově, protože výtvarně a často i technicky náročná zakázka mohla být zadána vyspělejší skupině řemeslníků.

Hradní kaple byly často vybaveny panskou emporou, která byla většinou umístěna na opačné straně než oltář, tedy obvykle u západní stěny.

Specifickým typem jsou kaple patrové, kde honosnější a významnější horní patro obvykle navazovalo na reprezentativní prostory paláce.

náhled|upright|Týnec nad Sázavou, rotunda s věží

Porovnatelné jsou ze stavebního a provozního hlediska kaple městských paláců (panovnických, biskupských, klášterních, šlechtických) či radnic, nebo kaple opatských či panovnických domů v klášterech (komendách) apod.

V základním typologickém dělení je možné rozlišit hradní kaple do dvou velkých skupin, a to na samostatné kaple a na kaple, které jsou obsaženy v dalším objektu např. paláci nebo věži. U těchto skupin je pak možné najít další typy.

Samostatné kaple v rámci hradního areálu figurují jako zvláštní jednotka a mohou být volně stojící, ale nejčastěji jsou aditivně přiloženy k další zástavbě. Zde rozlišujeme tyto základní typy:

samostatně nebo volně stojící kaple, kaple přiložené nebo zapojené do obvodové hradby, kaple připojené k paláci nebo k věži, kaplové věže, kaple umístěné na baště, skalní kaple.

Dále se setkáváme s kaplemi obsaženými v dalším objektu např. paláci nebo věži. Zde je možné rozeznat další typy: palácové kaple, kaple otevřené do profánního sálu kaple umístěné ve věži kaple v branské věži.

Další skupinou jsou integrované starší kaple nebo kostely, tedy jde o starší sakrální objekty, které byly využity při stavbě mladšího hradu. Jinou variantu představují kaple adaptované z profánního sálu, v tomto případě jde o prostor, který původně nebyl určen k liturgickému provozu.

Při porovnání této typologie s německým prostředním je zřejmé,K typologii hradních kaplí v Německu především: ARNTZ, Ludwig: Burg- und Schlosskapellen. In: Zeitschrift für christliche Kunst XXVII, Heft 11/12, 1914, 171-198; STEVENS, Ulrich: Burgkapellen im deutschen Sprachraum. Köln 1978; STEVENS, Ulrich: Burgkapellen. Andacht, Repräsentation und Wehrhaftigkeit im Mittelalter. Darmstadt 2003.

Pro Čechy: BOLINA, Pavel / DURDÍK Tomáš: Kaple vrcholně středověkých hradů. In: Castellologica bohemica II, 1991, 9‒22 že se liší jen mírně, respektive se v Čechách nesetkáváme s patrovými kaplemi, které se například ve Slezsku vyskytují. Další anomálií je to, že se v období vrcholného středověku v Čechách nesetkáme s kaplí v branské věži, která je v okolních zemích běžná, vyskytuje se i na Moravě (Buchlov, Zubštejn) a najdeme ji i v Budyšíně (Matyášova věž s kaplí svatého Jiří). Nicméně s tímto typem kaple se v Česku setkáme až v 16. a 17. století. Podobně se na našem území nesetkáváme s branskými kaplemi, které se ale v okolních zemích vyskytují jen výjimečně. S těmito uvedenými výjimkami je celkový obraz podobný, byť se německé bádání zaměřilo především na 12. a 13. století.

Vývoj Dvanácté a třinácté století náhled|upright|Zvíkov, portál vedoucí do kaple

Hradní kaple na počátku existence vrcholně středověkých hradů, tj. v období konce 12. a v první polovině 13. století, nejsou příliš početné. Celkově jde v Čechách o osm lokalit, v prvé řadě je to kaple Všech svatých na Pražském hradě,Záruba, František: Capella regia - kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99-135 Horšovský Týn,Anderle, Jan: Románská kaple na hradě Horšovský Týn. In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb. Plzeň 2007, 195–200 Velešín,Durdík, Tomáš: Kaple hradu Velešína. In: Čechy jsou plné kostelů. Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, 284–297 Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket,Líbal Dobroslav / Muk Jan Rotunda románského hradu v Lokti. In: Umění XX, 1972, 78–80 Roudnice a Blatná.Fiala Karel: Zbytky kaple románské v zámku blatenském. In: Památky Archeologické XXXV, 1927, 589–596 Jedná se o nepříliš ucelený a špatně dochovaný soubor, kterému dominuje typ jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, Landštejn), méně časté jsou rotundy (Týnec nad Sázavou, Loket) a na Blatné a v Roudnici je otázka podoby kaple nejasná.

Většinou byly tyto kaple přiloženy k paláci (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín), popřípadě kaple byla zapojena do hradby (Loket) nebo se jednalo o integraci staršího kostela do nově vzniklého hradního areálu (Týnec nad Sázavou) a setkáváme se zde i s jedním příkladem kaplové věže (Landštejn). Na Moravě pak za zmínku stojí relikty románské kaple při paláci znojemského hradu, kapli na Brumově dokládají nalezené kamenické články a nedávno se podařilo lokalizovat románskou kapli na Lukově.http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/objev-na-ktery-se-cekalo-pres-30-let--1481188

Podoba kaplí je dána místní tradicí, zatímco na vztahu kaple k hradnímu areálu je možné pozorovat vlivy z přilehlých jižních a západních oblastí. V této etapě byl jediným stavebníkem hradních kaplí panovník nebo pražský biskup.

náhled|upright|Bezděz, interiér kaple

S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do čtyřicátých let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli v Česku.

K výraznému obratu v podobě hradních kaplí došlo za vlády krále Přemysla Otakara II., který se osobně seznámil a také vyženil kulturně vyspělejší prostředí posledních Babenberků. Zvláště důležitou roli zde hrála podoba klosterneuburské palácové kaple zvaná capella speciosa, která byla vysvěcena roku 1222. Podoba této kaple je přímo odvozena od tehdy ve Francii rodících se skeletových konstrukcí, které se následně v rozmělněné podobě objevily i v Česku.Kuthan Jiří: Královské kaple 13. století v českých zemích. Styl, typologie, sociální kořeny a význam. In: Umění XXX, 1986, 35–43

Soubor kaplí z doby vlády Přemysla Otakara II. a Václava I. sice není početnější než v předešlé periodě, ale setkáváme se zde s nesrovnatelně vyšší úrovní architektury. Řada těchto kaplí patří dokonce k tomu nejkrásnějšímu, co v období gotiky na našem území vzniklo.

Kaple z této doby potkáváme na Zvíkově, v Písku, Myšenci, na Housce, Bezdězu, Nižboru,Durdík, Tomáš: Kaple hradu Nižboru. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba: sborník příspěvků z mezinárodního sympozia. Jiří Fajt (ed.). Praha 2003. 179–184, 423–425 Oseku a nejspíše i na Hluboké a písemně doložena je kaple na Křivoklátě. Na Moravě je to kaple svatého Jana Křtitele na Špilberku a Buchlově. Prostor kaple je vždy jednolodní a buď je uzavřen rovnou zdí, tedy má obdélný půdorys (Zvíkov, Špilberk, Buchlov a možná i Křivoklát), nebo je zakončen polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Písek, Houska, Bezděz, Nižbor, Osek). Kaple jsou nejčastěji aditivně zapojeny do složitějších kompozičních celků s více obytnými křídly (Zvíkov, Písek, Houska, Křivoklát, Špilberk), nebo jsou připojeny k paláci podobně, jak tomu bylo již v případě kaple Všech svatých na Pražském hradě (Myšenec, Bezděz, Nižbor nebo také Hluboká). V případě Oseku je kaple přiložena k obytné věži a kaple na Buchlově patří do vzácné skupiny označované , tedy kaplí umístěných v branské věži.

Zcela mimořádná je podoba kaple na biskupském hradě v Horšovském Týně, která vznikla na přelomu padesátých a šedesátých let 13. století.Cibulková, Alžběta Gotická hradní kaple v Horšovském Týně. Nepublikovaná bakalářská práce, Ústav dějin křesťanského umění, KTF UK v Praze, Praha 2013 Na rozdíl od královských kaplí, které jsou vesměs odvozeny z Francie, je půdorys této kaple zcela solitérní. Závěr kaple je trojosý a je dělen volně stojícími svazkovými sloupy. Stěny jsou plné, což sice souvisí s tím, že kaple byla umístěna ve věži, ale je to opět zcela opačný trend, než jaký pozorujeme na královských hradech, které se snaží o co největší prosklení.

V době Václava II. se poprvé objevila kaple na šlechtickém hradě. Pravděpodobně s nejstarší kaplí, která pochází z osmdesátých let 13. století, se setkáme na Českém Šternberku. Jednalo se o palácovou kapli, která byla situována příčně k ose paláce. O něco později, v době kolem roku 1300 vznikla oktogonální kaplová věž na Okoři. Kaple je umístěná v přízemí věže a pravděpodobně na všechny strany byla otevřena okny.ZÁRUBA, František: Hradní kaple I. Doba přemyslovská, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014

Čtrnácté a počátek patnáctého století náhled|upright|Hasištejn, hradní kaple

14. století přineslo značnou změnu do podoby hradních kaplí. Kaple se začaly stavět ve velkém měřítku na šlechtických hradech a jejich podoba prošla výraznou změnou, což platí i o kaplích královských. Architektonická podoba kaplí začíná být variabilní, objevují se zcela nové typy kaplí a registrujeme také importy ze západu.

V předešlé periodě jsme měli možnost pozorovat, že běžnou součástí hradní kaple byla empora, což se ale v průběhu 14. století změnilo. Ve 13. století se vyskytovalo několik základních typů kaple (kaple připojená k paláci, palácová kaple, kaple zapojená do obvodové hradby, kaple ve věži a kaplová věž), které se budou využívat i nadále ve 14. století, ale přibudu i další. V prvé řadě je to typ kaple otevřené do profánního sálu, který se vyskytuje ve dvou variantách. Chór kaple je buďto umístěn ve věži připojené k paláci (Karlštejn, Kost, Dražice) nebo má chór podobu arkýře (Příbram, Egerberk, Maidštejn). Nově se také potkáme s adaptacemi profánních prostor na kapli (Karlštejn, Mělník, Děčín).

Také samotný sakrální prostor kaple vykazuje značnou variabilitu. V prvé řadě se velmi rozšíří arkýř, který obsahuje chór kaple a následně se stal velmi oblíbeným, a to nejen v hradním prostředí. Dále se setkáme s obdélnými kaplemi, které jsou klenuté dvěma poli křížové žebrové klenby (karlštejnské kaple svaté Kateřiny a kaple svatého Kříže, Bečov, Mělník), a přibyly i vícelodní řešení (Vlašský dvůr, Točník, kaple Všech svatých na Pražském hradě).