Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) je město, které se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Žije zde obyvatel.

Poloha Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Katastrem obce protéká Štěpánovský potok s přírodní rezervací stejného jména. Štěpánovský potok je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov. Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění. Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město. Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad. Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišly celé hornické rodiny a významně tak rozšířily počet jeho obyvatel. Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 1421 a 1624. Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života – hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí. Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy. Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.

Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala. Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka. V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848. V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu čp.  26 naproti obecnímu úřadu. Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.

Dne 6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin – Trhový Štěpánov. V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války. Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projelo až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007 – do té doby byl pouhou střediskovou obcí.

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres VlašimSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim 1937 země česká, politický i soudní okres VlašimVládní nařízení č. 131/1937 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres VlašimAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres VlašimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim 1949 Pražský kraj, okres Vlašim 1960 Středočeský kraj, okres Benešov 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932 Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1708. (česky a německy) lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník.

V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1530. (česky a německy) lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1618. (česky a německy) 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů.

Současnost Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor. Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.

České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště, klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.

Části obce Dalkovice Dubějovice Sedmpány Střechov nad Sázavou Štěpánovská Lhota Trhový Štěpánov

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Černýš, Kalná a Soutice.

Významné osobnosti Karel Kolman (1892–1962), ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník Jiřina Pastrnková (1908–1978?), sklářská výtvarnice Josef Tříška (1885 Trhový Štěpánov – 1967 Praha), akademický malíř a pedagog Zdeněk Jandejsek (* 1954 Ledeč nad Sázavou) je podnikatel, předseda představenstva společnosti Rabbit CZ a prezident Agrární komory ČR František Tomaides (1874-1939) zakladatel továrny na hospodářské stroje v Trhovém Štěpánově.https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail/?&idx=kl_us_auth*0347419 František Tomaides Josef Tomaides II (1934–2009), učitel, starosta v Trhovém Štěpánově a to v letech 1990 až 2007, poté zastával funkci místostarosty.https://www.blanickyrytir.cz/2020/10/27/josef-tomaides/ Josef Tomaides II

Pamětihodnosti Kostel svatého Bartoloměje Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty Trhový Štěpánov (zámek) – nedochoval se Muzeum Štěpánovska Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971 Spící dáma – lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I. Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012

Doprava Katastrem prochází dálnice D1, silnice II/126 (Vlašim) – Trhový Štěpánov – Zruč nad Sázavou – Kutná Hora a silnice II/127 Načeradec – Zdislavice – Trhový Štěpánov. Silnice III. třídy jsou: III/12517 Soušice – Střechov nad Sázavou – Štěpánovská Lhota – Dalkovice – Trhový Štěpánov III/1261 Trhový Štěpánov – Dubějovice – Sedmpány – Keblov III/1265 Hulice – Sedmpány

Ve městě končí železniční trať Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov, je to jednokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky až do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov – Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902. Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech roku 2012 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Od prosince 2021 je mezi Vlašimí a Trhovým Štěpánovem provozován pouze turistický víkendový provoz, pravidelná osobní doprava z Benešova byla zrušena. Kromě toho se severně od Střechova nachází železniční zastávka Střechov nad Sázavou na trati tzv. Posázavského pacifiku, která však leží na území obce Kácov.

Městem v roce 2012 jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou.

Turistika Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice a č. 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk.

Pěší turistika – Městem vede turistická trasa Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět.

Fotografie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky města

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Města v okrese Benešov Kategorie:Geopark Kraj blanických rytířů Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině