Ferdinand Schlögel-Merzin, občanským jménem Ferdinand SchlögelPříjmení psáno též Schlegel, Schlogl, Schlögl. (19. února 1899 Lehnice – 6. března 1983 JiříkovLexikon české literatury uvádí jako místo úmrtí Rumburk.) byl český básník, skaut, cestovatel a archeolog.
Život
Mládí Narodil se roku 1899 v Lehnici, v tehdejším Německu, v rodině stavitele pianStavitelem pian byl již jeho otec, viz matrika oddaných. Ferdinanda Schlögla st. (1872–1910) a jeho manželky Anny, rozené Gebauerové (1873–??), dcery obchodníka v Jičíně.Matrika oddaných, Jičín, 1881–1920, snímek 194 Byl starší ze dvou synů.Soupis pražských obyvatel, Schlögl Ferdinand, 1872 Otec často cestoval do zahraničí, matka provozovala v Praze na Ovocném trhu obchod s piany.
V roce 1910 zemřel Ferdinandu Schlögelovi otec. Pod vlivem této smrti začal záhy psát básně. Vystudoval státní českou reálku na Starém Městě, kde maturoval v roce 1919. Současně studoval hru na klavír a hudbu. Spisovatel Eduard Štorch vzbudil jeho zájem o archeologii.Viz Lexikon české literury. Štorch byl o 21 let starší, kdy k seznámení došlo není uvedeno. Po studiích žil střídavě v Praze a Hradci Králové.
Skauting Ferdinand Schlögel byl aktivním skautem. Byl od roku 1913 jedním z prvních skautů družiny A. B. Svojsíka. V roce 1920 doprovázel Svojsíka na 1. celosvětové skautské jamboree v Londýně.
Pobyt v zahraničí V letech 1920–1937 pobýval většinou v cizině, kde se živil jako obchodník a zástupce etiopských dolů na slídu. V roce 1922 navštívil Káhiru; v roce 1926 byl pro podezření ze špionáže zatčen v Súdánu kam se dostal na své expedici z Alžíru přes Saharu.
Roku 1930 ve funkci sekretáře a jednatele Klubu přátel OrientuKlub existoval v Praze v letech 1930–1935. se zúčastnil vykopávek na Krétě a Sicílii, v letech 1933–1934 vedl pod záštitou Klubu přátel filmovou expedici do Španělska a Maroka (označenou tiskem za cestu „...do Afriky a Arábie...“). Navštívil Himálaje, opakovaně Saúdskou Arábii a Palestinu. (K jeho cestám mu pomáhala znalost arabštiny a arabských dialektů, ve 30. letech konvertoval k islámu.) Též absolvoval cestu automobilem Teherán–Paříž–Gibraltar. V době španělské občanské války pobýval v Barceloně, odkud uprchnul do Jugoslávie.
Období Protektorátu a po 2. světové válce Během německé okupace žil nejprve v Praze, společně s Konstantinem Bieblem. Později pobýval ve vile Gabriela v Libníči u Českých Budějovic.Vilu postavil podnikatel Ferdinand Zátka, za okupace patřila potomkům JUDr. Františka Hromady. Ve vile v té době žila řada dalších českých umělců jako Karel Konrád (1899- 1971) a Jaroslav Kratochvíl (1885–1945), Konstantin Biebl (1898–1951) a Kamil Bednář (1912–1972) Hana Vítová a Rudolf Hrušínský (1920–1994).
V roce 1945 ho doporučil Ivan Olbracht, aby se stal národním správcem továrny na piana August Förster v Jiříkově a výrobce klaviatur Hermann Stamnitz tamtéž. Když v roce 1948 zdědil větší částku jako spolumajitel firmy na hudební nástroje Schlögl, stal se spisovatelem z povolání.
V roce 1950 byl vyloučen z KSČ a podruhé se oženil s Dánkou E. M. Olsenovou.Údaje o prvním manželství prozatím nezjištěny. Pracoval jako úředník, později jako noční hlídač. Přátelil se nejen se spisovateli, ale i s hudebními skladateli, jako Alois Hába. Je pochován v Jiříkově.
Zajímavost Jméno Merzin přijal údajně se svolením hedžánského šejcha Hadži Tahara Merzina, který mu v Arábii zachránil život. Tuto historku uvádějí v zásadě všechny zdroje o spisovatelově životě, ale bez podrobností a upřesnění, kdy a kde se tak mělo stát.
Dílo V díle Ferdinanda Schlögela-Merzina převažují exotická, hudební a milostná témata. Ambra (básně z Orientu, litografie Václav Mašek, Praha, Bohuslav Čepelák, 1935) Ale zítra (sociální poesie, Praha, Odeon, Jan Fromek, 1938)Uvádí se, že bylo v září 1939 zabaveno gestapem (bez uvedení zdroje). Bakchický jazz (vydáno jako bibliofilie, 1939) Amoroso (básně na milostná témata, bibliofilie, 1946) Chopin a klavír (k uctění skladatele, snaha o vytvoření ekvivalentu hudebního díla, vydáno v Jiříkově, nákladem autora, 1948)
Posmrtné ocenění Ferdinand Schlögel-Merzin je čestným občanem města Jiříkov Jeho hrob na hřbitově v Jiříkově byl převzat do péče města a v roce 2016 zde byla odhalena pamětní deska Písemná pozůstalost Ferdinanda Schlögela je uložena v Památníku národního písemnictví a Divadelním ústavu Praha. V akademickém roce 2016/2017 vypsal Ústav české literatury a komparatistiky téma pro diplomovou práci s využitím tohoto fondu.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Úmrtí 6. března Kategorie:Úmrtí v Jiříkově Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Muži