náhled|Nejstarší vyobrazení Litoměřického kraje na Aretinově mapě roku 1619 náhled|Severovýchod Litoměřického kraje na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Sever Litoměřického kraje na Mullerově mapě roku 1720 náhled|Jihovýchod Litoměřického kraj na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Jihozápad Litoměřického kraje na Mullerově mapě Čech z roku 1720 náhled|Litoměřický kraj roku 1769 Litoměřický kraj nebo také jen Litoměřicko byl historický kraj, jehož počátky spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města, Litoměřický kraj se pak nazýval podle královského města Litoměřice, které bylo jeho správním centrem od nepaměti.
Historie Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města ale předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku 1057 vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní katedrála sv. Štěpána.
Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze zpřesnit). V letech 1257–1421 se ve městě nacházel křižovnický klášter. Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. Právo skladu znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do Pirny či Drážďan), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi. Právo mílové měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě Žatec a Most. V okruhu jedné české míle (velikost české míle kolísala, mívala až 10,5 kilometrů) nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.). Litoměřice byly v Čechách vedle Prahy také jedním ze dvou odvolacích center městských práv, konkrétně práva magdeburského.
Převážně české Litoměřice zažily po porážce stavovského povstání (1620) příliv německého etnika, v menší míře také italského. Přesto byla čeština stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem (od roku 1739 pronikla němčina do městských knih, od roku 1775 byla němčina vyučovacím jazykem městské školy). V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené litoměřické diecéze. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Litoměřickém kraji 119 274 křesťanů a 495 židů, dohromady tedy 119 769 obyvatel nad 10 let.
Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521. Po zrušení se země členily již jen na okresy, nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a v Litoměřicích sídlil krajský soud až do roku 1949.
Významní hejtmané 29. května 1421–? Hynek z Valdštejna http://cesko.svetadily.cz/mesta-a-obce/brozany-nad-ohri kolem roku 1437 Zbyněk z Haznburkahttp://www.trebusin.cz/trebusin-soucasnost-a-historie/d-57914/p1=1695 1574 Václav Popel z Lobkovic 1578–1579 Jiří Popel z Lobkovic 1581–1581 Jan mladší Popel z Lobkovic 1588–1589 Adam Hrzán z Harasova 1593–1594 Oldřich Felix Popel z Lobkovic 1596–1597 Adam Havel Popel z Lobkovic 1596–1597 Adam Hrzán z Harasova 1598–1599 Adam Havel Popel z Lobkovic 1600–1601 Adam mladší z Valdštejna 1602–1603 Oldřich Felix Popel z Lobkovic 1603–1604 Adam mladší z Valdštejna 1604–1605 Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka 1606–1607 Václav Vilém z Roupova 1607–1608 Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka 1608–1609 Václav Vilém z Roupova 1609–1610 Vilém mladší Popel z Lobkovic 1611–1612 Václav Vilém z Roupova 1613–1614 Vilém mladší Popel z Lobkovic 1614–1615 Václav Vilém Popel z Lobkovic 1623–1629 Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat 1633 Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat 1634 Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 1634–1635 Heřman Černín z Chudenic 1642 František Karel Matyáš ze Šternberka 1642 Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 1650 Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů 1654–1655 Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů 1655 Jan Adam Hrzán z Harasova 1657–1658 Jan Adam Hrzán z Harasova 1675–1681 Jan František Krakovský z Kolovrat 1681–1713 Jan Baltazar Clary ze Spersberbachu 1723–1729 Václav Antonín Chotek 1738–1746 Jan Adolf z Kounic 1797–1799 Prokop Lažanský z Bukové 1848–1849 Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic
Sídla v kraji roku 1654 Místa v kraji Litoměřickém z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.
Města Jméno města stav obyvatel nad 10 let roku 1702 Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - Česká Lípa poddanské, panské město, panství Nový Zámky1186 700 57755804Litoměřice královské krajské město1161 571 4288 3952Česká Kamenice poddanské, panské město, panství Česká Kamenice roku 1713 čítá 1782 duší 338 22952312Teplice poddanské, duchovní město, panství Teplice 310 21512091Ústí nad Labem královské město 945 321 17101759Mělník královské věnné město792 196 13711343Úštěk poddanské, duchovní město, panství Úštěk689 265 15111496Bílina, poddanské, panské město, panství Bílina 668 383 24552381Děčín poddanské, panské město, panství Děčín537 291 14121423Krupka, poddanské, panské město, panství Krupka 532 252 13911408Duchcov, poddanské, panské město, panství Duchcov 424 157 864887Libochovice, poddanské, panské město, panství Libochovice 366 192 12351245Benešov nad Ploučnicí poddanské, panské město, panství Benešov nad Ploučnicí 225 10331066
Městečka Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Rumburk poddanské, panské městečko, panství Rumburk 451 34453405Šluknov poddanské, panské městečko, panství Šluknov 486 30963103Chřibská poddanské, panské městečko, panství Česká Kamenice 290 19802041Jiřetín pod Jedlovou poddanské, panské městečko, panství Rumburk 244 17461703Verneřice poddanské, panské a duchovní městečko, panství Ploskovice a Libešice1/2 251 14301453Lovosice poddanské, panské městečko, panství Lovosice 192 12351245Žandov poddanské, rytířské městečko, statek Žandov 191 10821076Chabařovice poddanské, panské městečko, panství Chlumec 193 10211046Štětí poddanské, komorní městečko, panství Mělník 200 10411042Hoštka poddanské, panské městečko, panství Encovany 221 10211026Třebenice poddanské, duchovní městečko, panství Třebenice 199 986989Kravaře poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 175 948965Hrob poddanské, duchovní městečko, panství Osek 122 799832Brozany poddanské, panské městečko, panství Encovany 140 744749Jezvé poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 129 714725Blíževedly poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 116 631646Jestřebí poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 104 576601Mikulov poddanské, panské městečko, panství Bílina 96 556571Levín poddanské, duchovní městečko, panství Úštěk 97 534559Stvolínky poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 90 490502Holany poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 81 448464
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Literatura MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011 (rigorźní práce), 203 s.; dostupné online SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Související články Historie krajů v Česku
Kategorie:Kraje v Čechách (do roku 1862)