Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.

Ústřední částí pravoslavného pozemku je nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice postavený v ruském stylu ve 20. letech 20. století. Zde se mimo pravidelných nedělních bohoslužeb, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící, konají také pohřební obřady a vzpomínkové liturgie za zesnulé (panychidy).

Pohřbení Pohřbení v chrámové kryptě vlevo|náhled|Mozaika Boží Matky náhled|Hrob vladyky Doroteje, metropolity pražského, arcibiskupa Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku náhled|Místo posledního odpočinku Karla Kramáře v kapli Uspěnského chrámu náhled|Pohřeb generála Lvova V podzemní části chrámu se nachází krypta – kaple zasvěcená svaté Sofii, kde jsou uloženy ostatky zakladatelů chrámu a některých dalších významných osobností. Jsou zde pochováni například:

Karel Kramář – předseda vlády ČSR Naděžda Nikolajevna Kramářová – manželka Karla Kramáře akademik Nikodim Pavlovič Kondakov – historik, znalec byzantského a staroruského umění, generál T. A. Semernikov, ředitel Donské kadetské školy gen. S. A. Voronin gen. Nikolaj Nikolajevič Šilling profesor S. S. Gruzděv prof. Fjodor Andrejevič Ščerbina – historik, kozácký politik, spisovatel ing. Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev – ruský konstruktér, majitel Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, kde bolševici zavraždili ruského cara Mikuláše II. s manželkou Alix, dětmi a několika věrnými služebnými.

Hřbitovy náhled|Hrob Augustina Vološina, duchovního Borise Turkiňáka a muzikoložky Olgy Dutkové. náhled|Hromadný hrob vojáků Ruské osvobozenecké armády náhled|Čestné pohřebiště vojáků Rudé armády Místo posledního odpočinku na Olšanském pravoslavném hřbitově okolo chrámu našlo mnoho významných osobností, které byly nuceny opustit svou vlast po bolševické revoluci v Rusku. V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány tyto osobnosti:

Vladyka Dorotej – metropolita pražský a archiepiskop Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, významný církevní činitel 20. století, jenž byl hlavou čs. církve od roku 1964. (Pochován 4. ledna 2000 v těsné blízkosti chrámu). akademik Nikolaj Ivanovič Andrusov – geolog, mineralog, paleontolog, přispěvatel encyklopedie Brockhaus-Efron, člen Ruské akademie věd, otec geologa prof. D. M. Andrusova. Jeho manželkou byla Naděžda Henrichovna Schliemannová, dcera objevitele Tróje, Heinricha Schliemanna Alexandr Andrejevič Archangelskij – ruský sbormistr a sborový skladatel duchovní hudby, na Olšanech byl pohřben v letech 1924-25, poté byly jeho ostatky převezeny do Petrohradu (Leningradu) a uloženy na Tichvinském hřbitově Alexandro-něvské lávry Nikolaj Ivanovič Astrov – politik a veřejný činitel, moskevský primátor Arkadij Timofejevič Averčenko – spisovatel, satirik gen. Nikolaj Valerianovič Bibikov – varšavský primátor, generál jezdectva, člen ruského šlechtického rodu Bibikovových Naděžda Brusilovová-Želichovová (1864–1938) – vdova po generálu Alexeji A. Brusilovovi, organizátorovi slavné Brusilovovy ofenzivy z roku 1916, pozdějším vrchním veliteli ruské armády (1917) a inspektoru ruského carského jezdectva. Spiridon Feodosijevič Čerkasenko – ukrajinský spisovatel gen. Viktor Vasiljevič Červanin – generálmajor, člen generálního štábu carské armády, bělogvardějec Alexandr Vasiljevič Čičerin – člen starého ruského šlechtického rodu Čičerinů, poručík carské armády, zemřel hrdinně v roce 1813 v bitvě u Chlumce, syn generála V. N. Čičerina Jevgenij Nikolajevič Čirikov– spisovatel, dramaturg gen. Vasilij Timofejevič Čumakov – generálmajor kozáckého Vojska donského Jurij Darahan – ukrajinský básník, člen tzv. pražské školy ukrajinských emigrantů Alexandr Alexejevič Děmjanov – právník, člen Státní dumy Ruského impéria, ředitel oddělení ruského ministerstva spravedlnosti, svobodný zednář Olga Dutková (1910-2004) – muzikoložka a sbormistryně akademik Vladimir Andrejevič Francev – filolog prof. Pavel Ivanovič Georgijevskij – ekonom, ruský senátor Nikolaj Alexandrovič Chodorovič – ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny – předchůdkyně československých legií v Rusku. Jiří Mackevič (1887–1941) – ruský legionář a brigádní generál československé armády V. S. Iljin – biolog prof. N. V. Jastrebov – filolog kněžna Natalia Grigorjevna Jašvili – malířka a mecenáška prof. Michail Mefodijevič Katkov – právník, profesor Kyjevské univerzity, příbuzný redaktora a kritika M. N. Katkova Alexandr Alexandrovič Kiesewetter – historik, politik gen. Vasilij Fadějevič Kirej – ruský vojenský činitel, bělogvardějec Pjotr Antonovič Krečevskij – spisovatel, politik, historik Ivan Ivanovič Lapšin – historik, filosof Levickij – pěvec prof. Jevgenij Alexandrovič Ljackij – filolog ing. Alexej Stěpanovič Lomšakov – člen carské Státní dumy N. V. Lvov – generál Viktor Malcev – baletní mistr, choreograf, pedagog a kritik E. F. Maximovič – historik Dmitrij Ivanovič Mejsner – politik, právník, novinář Benedikt Alexandrovič Mjakotin – historik, spisovatel, politik a veřejný činitel V. J. Naletov – atman vojska donského Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko – spisovatel, bratr režiséra a dramatika Vladimíra Ivanoviče Němiroviče-Dančenka, patron básníka D. M. Ratgauze prof. Pavel Ivanovič Novgorodcev – právník a filosof G. Palčikov – admirál Ivan Iljič Petrunkevič – politik a veřejný činitel, člen carské státní dumy S. P. Postnikov – historik Daniil Maximovič Ratgauz – básník, jeho patronem byl V. I. Němirovič-Dančenko T. N. Rodzjanková (roz. Jašviliová). N. I. Sadovskij – filosof Nikolaj Petrovič Savickij – štábní kapitán carského dělostřelectva, člen Státní rady Ruského impéria, předseda carských dvořanů Pjotr Nikolajevič Savickij – sociolog a geograf, básník a publicista dr. Nikolaj Ananjevič Stachovskij – lékař, politik a diplomat gen. Terentij Michajlovič Starikov – generálmajor carského Vojska donského a Ozbrojených sil Jižního Ruska, bělogvardějec prof. Vsevolod Viktorovič Stratonov – astrofyzik, děkan matematicko-fyzikální fakulty Moskevské univerzity Hryhorij Mykytovyč Sydorenko – ukrajinský politik a diplomat gen. Sergej Arefjevič Ščepichin – ukrajinský kozák, generálmajor, člen carského generálního štábu Josef Antonovič Šebor – klasický filolog, slavista, latinista Ivan Stěpanovič Šlepeckij – politik, strýc Andreje Stěpanoviče Šlepeckého akademik Jevgenij Francevič Šmurlo – historik, přispěvatel Brockhaus-Efronovy encyklopedie Ludmila V. Šrutová hraběnka S. N. Tolstá Sergej Alexandrovič Trailin – generál a hudební skladatel dr. Boris Turkiňák – řeckokatolický duchovní u sv. Klimenta Lev Nikolajevič Urvancov (1865–1929) – dramaturg Augustin Vološin (1874–1945) – první prezident Karpatské Ukrajiny Michail Ivanovič Zabejda-Sumickij – běloruský operní pěvec, hudební pedagog Vasilij Ivanovič Zacharka – běloruský politik a pedagog, předseda Běloruské národní rady a prezident Běloruské lidové republiky v emigraci matka a sestra spisovatele V. V. Nabokova

Čestná a vojenská pohřebiště Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také mnoho padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších vojáků pravoslavných národů z první i druhé světové války.

gen. Maxim Jevsejevič Kozyr – † 1945, generál Rudé armády, hrdina SSSR major Alexej Michajlovič Vatagin – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR Mažit Džunusov – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR Nikolaj Pavlovič Dmitrijev – † 1945, sovětský letec, hrdina SSSR

Odkazy Reference

Literatura

Související články

Olšanské hřbitovy

Externí odkazy

Dějiny pravoslavné části Olšan na pravoslavie.cz

Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Pravoslavní Kategorie:Náboženství na Žižkově Kategorie:Stavby na Žižkově Olšany Kategorie:Češi ruského původu Olšany