Loketský kraj nebo také jen Loketsko byl historický český kraj, jehož počátky spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na hradu Loket, podle nějž byl také celý kraj pojmenován. Loketsko se počítalo mezi tzv. vnější kraje Čech se zvláštním postavením. Zrušeno bylo k roku 1849.
Historie náhled|Nejstarší vyobrazení Loketského kraje na Aretinově mapě (1619) Na území Loketska žili původně Sedličané, jeden z předpokládaných českých kmenů, jejichž centrem bylo hradiště Sedlec. Poprvé je zmiňováno v zakladatelské listině pražského biskupství. V první polovině 12. století se toto území dostalo do držení markrabat z Vohburku a pak Fridricha I. Barbarossy, čímž bylo načas fakticky ovládáno z císařské falce v tehdy samostatném Chebu, ačkoli jinak patřilo k Čechám. Do roku 1226 se nazývalo Sedlecko a až poté Loketsko podle nového hradu Lokte, jehož purkrabí ho spravovali.Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900, str. 281.
Původní řídké slovanské osídlení u řeky Ohře bylo během 14. století přečísleno německými kolonisty. Ti s sebou přinesli také nový systém právních vztahů, když statky u Kynšperka získali jako manství z větší části Leuchtenberkové. Ostatní se potom staly manstvím loketského hradu, kde byl pro ně zřízen zvláštní manský soud. Proto bylo Loketsko do jisté míry samosprávné a kvůli svému zvláštnímu postavení bylo podobně jako Kladsko počítáno k tzv. vnějším krajům. Postupným vývojem byl však územní rozsah Loketského kraje omezován, protože z pravomoci loketských purkrabí byly vyňaty církevní statky a část manských byla přeměněna na šlechtické (tzv. zpupné), z nichž některé se staly součástí Plzeňska nebo Žatecka. V 17. století už touto přeměnou ve zpupné statky prošla většina území Loketska, manský soud tím zanikl, čímž se zvláštní postavení kraje samo vytratilo.
Loketský kraj je známý svou těžební minulostí a protestantskou vírou. Nalézalo se zde plno hornických měst, městeček a osad, k nejvýznamnějším patřil Jáchymov a Horní Slavkov. Těžilo se zde stříbro, cín a další nerostné suroviny, na kterých tato oblast zbohatla. Při tzv. solním sčítání (seznam konzumentů soli za účelem výběru daní) v roce 1702 bylo zjištěno v Loketském kraji 23 818 křesťanů a 116 židů. Dohromady tedy 23 934 obyvatel nad 10 let.
Při reformě roku 1714 došlo připojení Loketského kraje ke kraji Žateckému, ale již 23. ledna 1751 reskriptem Marie Terezie bylo od Žateckého kraje Loketsko opět odděleno a navíc zvětšeno oproti původní rozloze, když k němu přibyla např. do té doby částečně autonomní oblast Chebska. Loketský hejtman nicméně prováděl jen berní správu Chebska, ostatní záležitosti měl stále ve své kompetenci chebský purkrabí. Změna nastala až roku 1773, kdy byl úřad purkrabího jako poslední institucionální výraz chebské samostatnosti zrušen. Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).
Hejtmané 1405–1412 Albrecht mladší Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1599 Jobst Thüssel z Taltitz okolo roku 1608 Jan Jindřich z Písnice 1633 Gottfried Hertel z Leutersdorfu 1633–1635 Jan Bedřich Vchynský z Vchynic a Tetova 1641–1645 Jan Hartvík z Nostic 1646–1649 Vilém z Metternichu 1650–1652 Adam Jindřich z Písnice 1652–1658 Jaroslav Julius Libštejnský z Kolovrat 1659–1677 Julius Albrecht Libštejnský z Kolovrat 1678–1685 Jan Ferdinand František z Písnice 1685–1686 Dietrich Adolf z Metternichu 1686–1692 Jan Ferdinand František z Písnice 1694–1708 Karel Jiří Václav Michna z Vacínova 1708–1710 Leopold Adolf z Písnice 1710–1711 Julius Jindřich Josef z Písnice 1711–1713 František Helfrýd Voračický z Paběnic 1751–1752 František Hubryk z Hennersdorfu 1753–1759 Maxmilián Václav Lažanský z Bukové 1760–1763 František Václav Haugvic z Biskupic 1763–1764 Baltazar Bossi 1766–1788 Jan Otto z Ottilienfeldu 1789–1791 Filip František Krakovský z Kolovrat 1792–1799 Kašpar Heřman Künigl 1800–1802 Filip von Stahl 1804–1808 Josef von Schüller 1808–1817 Johann von Weyrother 1818–1832 Josef Erben 1833–1849 Jan Jindřich von Karg-Bebenburg
Sídla v kraji roku 1654 Místa v kraji Loketském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka
Města město stav počet obyvatelroku 1702Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let.Démographie historique, svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online. počet budovroku 1830 obyvatelstvopřítomnéroku 1830 obyvatelstvodomácíroku 1830Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online. Loket královské krajské město 1804 265 2010 1959Horní Slavkov královské horní město 1764 543 3550 3554 Jáchymov královské horní město 1676 576 4337 4371Krásno královské horní město 825 396 2521 2518Karlovy Vary královské město 685 504 2976 2879Ostrov poddanské, panské město, panství Ostrov 547 238 1073 1050Čistá královské horní město 717 253 1548 1559
Městečka městečko stav počet obyvatelroku 1702Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let. počet budovroku 1830 obyvatelstvopřítomnéroku 1830 obyvatelstvodomácíroku 1830Kraslice poddanské, panské městečko, panství Kraslice 917 624 4698 4727Horní Blatná královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 802 241 1689 1705Kynšperk nad Ohří poddanské, panské městečko, panství Kynšperk nad Ohří 535 445 3295 3298Bečov nad Teplou poddanské, panské městečko, panství Bečov nad Teplou 499 275 1732 1782Hroznětín poddanské, panské městečko, panství Ostrov 390 163 967 923Boží Dar královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 366 190 1191 1207Luby poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby 364K roku 1651. 304 2222 2236Krajková poddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby 235 221 1432 1463Oloví královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu 196 165 915 932Ryžovna královské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu
Odkazy Reference
Literatura SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení.; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Externí odkazy
Kategorie:Kraje v Čechách (do roku 1862)