náhled|Nejstarší vyobrazení Rakovnického kraje na Aretinově mapě z roku 1619 náhled|Rakovnický kraj na Vogtově mapě z roku 1712 náhled|Jihovýchod Rakovnického kraje na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Jihozápad Rakovnického kraje na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Severovýchod Rakovnického kraje na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Severozápad Rakovnického kraje na Mullerově mapě z roku 1720 náhled|Krajské rozdělení Čech za Josefa II. Rakovnický kraj byla územní jednotka, jejíž počátky sahají do druhé poloviny 13. století, když bylo původní hradské zřízení nahrazeno zřízením krajským. Nazýval se podle královského krajského města Rakovník, které bylo jeho správním centrem od nepaměti. Zanikl roku 1849.

Historie Písemně je Rakovník poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo soudu, když se za Přemysla Otakara II. stal sídlem kraje. Rakovník měl dlouho statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu Křivoklátu. I po nástupu Habsburků na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až Rudolf II. toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil Rakovník v roce 1588 na královské město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad byl Rakovnický kraj v roce 1458 rozdělen na podíl Rakovnický a Podbrdský.http://www.brdy.info/kapitoly/brdy.php Patřil mezi nejmenší české kraje a měl tehdy velice neurčitou hranici. Na severu ji tvořilo Žbánsko, na západě kolísala mezi Senomaty a Jesenicí, na jihu byla vytyčena řekami Střelou a Mží až po Skryje, kde přesáhla na druhý břeh a táhla se jižním okrajem křivoklátského lesa přes Broumy k Hudlicům. Zde opět kopírovala hranici křivoklátských lesů přes Chyňavu, Běleč, Bratronice, Bezděkov, Lány, Nové Strašecí a Třtici zpět ke Žbánu. V roce 1651 tak východní část kraje tvořilo císařské křivoklátské panství a na západě část panství plaského kláštera.

Reformou v roce 1714 naopak byly Slánský a Rakovnický kraj z důvodu vyrovnání velikosti všech krajů sloučeny do nového Rakovnického kraje, přičemž krajská správa byla v roce 1751 z Rakovníka stejně jako v případě Berouna a Kouřimi přesunuta do Prahy. Až v roce 1787 bylo po delších jednáních za krajské město určeno město Slaný. Ještě při solním sčítání v roce 1702 bylo v Rakovnickém kraji zjištěno jen 14 741 obyvatel nad 10 let (z toho 14 521 křesťanů a 220 židů), což z něj činilo nejméně lidnatý český kraj. Naproti tomu k roku 1847 v nově vymezeném kraji (kromě historického Slánska obsahoval např. i pražská předměstí Bubeneč, Holešovice a Smíchov) žilo už 193 654 obyvatel, převážně české národnosti a vyznáním katolíků.

Z hlediska římskokatolické správy bylo území kraje rozděleno mezi rakovnický, slánský a budyňský vikariát pražské arcidiecéze. Původně převážně zemědělský charakter kraje se začal měnit, když v 19. století došlo díky kladensko-rakovnické kamenouhelné pánvi k mohutnému rozvoji železářství na Kladně, průmysl se ale rozvíjel i v Rakovníku a ve Slaném. V těchto městech byly také jediné dvě vyšší školy kraje, ve Slaném gymnázium a v Rakovníku reálka, a i tento fakt potvrzoval přetrvávající rozdělení kraje na dva historické celky. Rakovnický kraj vydržel až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Rakovník se pak stal sídlem politického a soudního okresu.

Významní hejtmané okolo roku 1451 pravděpodobně Jan z Vřesovic okolo roku 1502 Jindřich Albrecht z Kolowrat a z Krakovce 1537–1547 Jan Krakowský z Kolowrat 1562–1571 Kryštof Jindřich Krakowský z Kolowrat 1612 – Maxmilián Krakovský z KolovratSOkA Plzeň-sever, AM Kožlany 1651 – Jiří Kašpar Hrobčický z Hrobčic 1654–1661 Kryštof Jaroslav Krakovský z Kolovrathttp://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm 1661–1671 Albrecht Jindřich Krakovský z Kolovrat a na LibyniSOkA Plzeň-sever, AM Kralovice 1681–1695 Vojtěch Ignác Týřovský z Einsidle († 1695) okolo roku 1690 Petr Renšpergár z Renšperka 1696–1733 Jan Jiří Loubský z Loub 1701–1702 Václav Josef Lažanský z Bukové 1734 – ? Jan Josef z Klebelsberka 1770–1771 Prokop Lažanský z Bukové 1781–1782 Filip František Krakovský z Kolovrat 1819–1826 Jeroným Lützow 1833–1848 Kazimír Fortwangler

Sídla v kraji roku 1654 Místa v kraji rakovnickém z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města jméno města stav obyvatelroku 1702Roku 1702 jsou uvedeni jen obyvatelé nad 10 let. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - počet budovroku 1830 obyvatelstvo přítomnéroku 1830 obyvatelstvo domácíroku 1830Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - Rakovník královské krajské město 755 279 2254 2235Kralovice poddanské, duchovní město, panství plaského kláštera 489 265 1511 1514Nové Strašecí poddanské, komorní město, panství Křivoklát 304 238 1395 1444

Městečka jméno městečka stav obyvatelroku 1702počet budovroku 1830 obyvatelstvo přítomnéroku 1830 obyvatelstvo domácíroku 1830 Čistá poddanské, duchovní městečko, panství Čistá 646 207 1135 1152Kožlany poddanské, panské městečko, panství Chříčrok 1651=126 obyv. 210 1307 1296Kozojedy poddanské, rytířské městečko, panství Krašov rok 1651=256 obyv. Senomaty poddanské městečko, vlastnictví královského města Rakovníka 92 122 773 788

Odkazy Reference

Literatura SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4 Externí odkazy

Kategorie:Rakovník Kategorie:Kraje v Čechách (do roku 1862) Kategorie:Geografie okresu Rakovník