Vatroslav Lisinski (8. července 1819 Záhřeb – 31. května 1854 Záhřeb) byl chorvatský hudební skladatel. Byl jedním ze zakladatelů Illyrského národního hnutí, které obhajovalo a zdůrazňovalo význam chorvatského a obecně jihoslovanského kulturního dědictví, jako reakci na maďarizaci během období rakousko-uherské nadvlády.
Život Vatroslav Lisinski se narodil jako Ignatius Fuchs v německé židovské rodině.
Později si jméno změnil na Vatroslav Lisinski, což je chorvatský doslovný kalk jeho původního jména.
Lisinski složil první chorvatskou operu, Láska a zloba (Ljubav i zloba, 1846), kterou napsal na popud svého přítele a donátora Alberta Štrigy. Autorem libreta byl Janko Car.Hudební křižovatky - Čechy, Morava a balkán, Harmonie online, 2016-05-21 Napsal i druhou grand operu Porin (1851, autorem libreta byl taktéž přítel a chorvatský buditel Dimitrija Demeter) stejně jako četná díla pro orchestr, sbory i sólisty. Premiéry opery Porin, která se konala 2. listopadu 1897 v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, pod dirigentskou taktovkou Nikoly Fallera, se Lisinski nedožil.HRT: Praizvedba opere Porin , , 2016-05-21.
Albert Štriga Lisinskému sehnal finance na studium v Praze, kde pobýval od podzimu 1847. Soukromě zde studoval u varhaníka a skladatele Karla Pitsche a později u skladatele a ředitele pražské konzervatoře Bedřicha Kittla, u nějž se věnoval kompozici a instrumentaci. V roce 1850 zveřejnil Lisinski v Praze cyklus šesti sólových písní s názvem Šestero českých písní (Vltava, Závist, Slavíček a starost, Poustevník, Matce, Má vlast).Šestero českých písní, Městská knihovna v Praze, 2016-05-21 Ve stejném roce představil i orchestrální idylku Večer. V roce 1855 bylo vydáno album s názvem Perly české, obsahující dvě jeho písně. Poté, co se Lisinski v době Bachova absolutismu vrátil do Záhřebu, trpěl materiální nouzí. Stal se členem komise Společnosti přátel hudby v Chorvatsku a Slovinsku (Društvo prijatelja glazbe u Hrvatskoj i Slavoniji), dnes Chorvatský hudební institut (Hrvatski glazbeni zavod). Nějakou dobu pracoval jako úředník u nejvyššího soudu () v Záhřebu.
Lisinski zemřel zklamaný, osamělý a téměř zcela zapomenut v Záhřebu 31. května 1854 a byl pohřben na hřbitově Mirogoj. Gradska groblja Zagreb: Vatroslav Lisinski - pod ilir, Mirogoj RKT-908-PAVVEL-1
Ocenění náhled|Busta Vatroslava Lisinského před koncertním sálem nesoucím jeho jméno Jeho jméno nese Koncertní hala Vatroslava Lisinského () v Záhřebu. Mezinárodní vlak EuroNight 498/499, spojující Záhřeb a Mnichov nese jméno „Lisinski“. V anketě Největší Chorvat (), kterou podle vzoru britské soutěže 100 největších Britů vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, se Vatroslav Lisinski umístil na 62. místě.
Dílo Oj talasi, mili, ajte Prosjak Miruj, miruj, srce moje Tuga djevojke Moja lađa Putnik Tam gdje stoji Cum invocarem
Opery Porin Ljubav i zloba
Odkazy
Reference
Literatura Constantin von Wurzbach: Lisinský, Vatroslav. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 238–241 (Digitalisat). Šeper: Lisinski Vatroslav. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 241 f. (odkazy na strany 241, 242).
Související články Ivan Zajc Ferdo Livadić Lisinski (film)
Externí odkazy
Kategorie:Chorvatští hudební skladatelé Kategorie:Chorvatští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Chorvatští Židé Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Narození v Záhřebu Kategorie:Úmrtí v roce 1854 Kategorie:Úmrtí 31. května Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Pohřbení na hřbitově Mirogoj Kategorie:Muži