Římskokatolický farní kostel svatého Martina v Robči, části města Úštěka v okrese Litoměřice, je raně barokní sakrální stavba nacházející se v horní části oválné svažité návsi. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka. Kulturní památkou České republiky je i barokní fara na čp. 1 stojící v sousedství kostela.

Historie Kostel pochází podle některých pramenů již z počátku 12. století. Jako farní kostel je zmiňován v roce 1145. Obec Robeč patřila až do husitských válek do majetku pražského biskupství a za třicetileté války byla zničena. Gotický kostel s věží ze 13. století byl přestavěn raně barokně po roce 1650. Koncem 18. století přestavěn a obnoven v roce 1880. Od roku 2004 je v soukromých rukou, a je postupně opravován.

Architektura Jedná se o obdélnou, jednolodní stavbu s odsazeným pravoúhlým presbytářem, západní předsíní a hralovou věží (původně gotickou) věží při severním boku. Barokní průčelí je s volutovým štítem. Okna jsou obdélná s půlkruhovými záklenky. V rozeklaných trojúhelných frontonech jsou podstavce s koulemi.

Uvnitř je plochý strop. Pouze v sakristii v přízemí věže je křížová klenba s těžkými kamenným žebry klínového profilu ze 13. století. Na stěnách za velikými skříněmi jsou údajně starší malby. Interiér je zdoben štuky z 18. století.

Zařízení Hlavní oltář je pozdně barokní ze druhé poloviny 18. století. Má točené sloupy, pilastrové svazky a plastické doplňky. Nese dvě zlacené sochy sv. Augustina a sv. Řehoře. Na bočních brankách se nacházejí sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla. Titulní obraz je pozdně barokní ze druhé poloviny 18. století. Dva boční oltáře sv. Františka Xaverského a sv. Petra z Alcantary jsou s diagonálními pilastrovými křídly, rokajovými doplňky a dvojicí soch. Pozdně barokní kazatelna pochází z poloviny 18. století. Je členitých tvarů. Jsou na ní četné figury a řezané doplňky. Kazatelna je výrazně lepší umělecké úrovně než oltáře, ačkoliv spolu s nimi byla opatřena hrabětem Janem Josefem Hartmannem ze Sukorad († 1756?), který se sám zabýval sochařstvím. Obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Kryštofa, který je připisován Karlu Škrétovi, se nacházejí v oválných barokních akantových rámech z konce 17. století. Jsou velmi bohatě řezané a nově byly bronzované v roce 1883. Na triumfálním oblouku se nachází pozdně barokní socha Ecce homo z konce 18. století. V kostel jsou dva pozdně barokní relikviáře. V lodi se nachází krucifix v životní velikosti, zřejmě z 19. století. Barokní dubové lavice z období po roce 1700. Na bočních čelech jsou bohatě řezané, zdobené akantem s páskou. Cínová křtitelnice, která pochází z původního kostela zničeného v roce 1640 švédským vojskem, je pozdně gotického typu a pochází z poloviny 16. století. Má figurální reliéfy pod kružbovými baldachýny a má vysoké víko.

Okolí kostela Za kostele jem na čp. 1 barokní fara. Na volutovém štítu s delfíny fara je opatřena nápisem s letopočtem 1696. Severně za vsí se nachází litinový křížek na podstavci empírových tvarů z poloviny 19. století. Křížek byl obnoven roku 1918.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Martina, Robeč (katalog biskupství litoměřického) Bohoslužby ve farním kostele sv. Martina, Robeč na webu církev.cz/bohoslužby Program NOCI KOSTELŮ – Robeč, kostel sv. Martina

Martina Robeč Robeč Martina Robeč Martina Robeč Kategorie:Kulturní památky v Úštěku