Arnošt Antonín František hrabě z Waldstein-Wartenbergu, případně z Valdštejna-Vartenberka,Pobytová přihláška také uváděn jako Arnošt František (10. října 1821 Praha – 1. srpna 1904 Prahahttps://www.geni.com/people/Arno%C5%A1t-Graf-von-Waldstein-Wartenberg/6000000016317196580) byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů.
Původ náhled|vlevo|Arnošt z Valdštejna (Wiener Salonblatt, 1904) vlevo|náhled|První manželka Anna Maria, rozená princezna ze Schwarzenbergu náhled|vlevo|Druhá manželka Marie Leopoldina, rozená princezna ze Schwarzenbergu (Wiener Salonblatt, 1905) Narodil se v roce 1821 v Praze Kristiánu Vincenci Arnoštovi z Valdštejna-Vartenberka (1794–1858), který působil mimo jiné jako prezident Společnosti Českého muzea, a jeho choti Marii Františce Thun-Hohensteinové (1793–1861). Jeho mladší bratr Josef Arnošt (1824–1903) působil v armádě, po odchodu na odpočinek byl jmenován čestným polním podmaršálkem. V roce 1876 mu bylo postoupeno právo na seniorátní panství Třebíč.
Život Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově. Svou kariéru začal jako voják v regimentu husarů Františka Jáchyma z Lichtenštejna, kde dosáhl hodnosti rytmistra, později byl jmenován čestným majorem (1862). Pochopil hospodářské proměny moderní doby, v roce 1852 opustil armádu a zařadil se mezi přední podnikatele v zemědělství a lesnictví v Čechách.
V roce 1845 byl jmenován c. k. komořím,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; s. 210 dostupné onlineAlmanach českých šlechtických rodů 2017, s. 429 uvádí rok 1844, ten je s největší pravděpodobností chybný. v roce 1867 se stal c. k. tajným radou. V letech 1861–1866 a 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu, mezitím byl jmenován také dědičným členem rakouské panské sněmovny (1861). Podporoval centralizační úsilí liberálních rakouských a rakousko-uherských vlád.
Hojně podporoval výstavbu nových komunikací (silnic, železnic). Stál například u založení České severní dráhy, jež se později stala důležitou železniční společností v Rakousku-Uhersku. V roce 1867 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009). V letech 1871–1884 byl 5. prezidentem (předsedou) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která finančně podporovala Pražskou konzervatoř. Dobře střílel a byl čestným hejtmanem pražských ostrostřelců.
Majetek vlevo|náhled|Zámek Mnichovo Hradiště Po svatbě mu otec postoupil Šťáhlavy a Chocenice, novomanželé tehdy sídlili na zámku Kozel.
Vlastnil majorát Mnichovo Hradiště, Bělou, Doksy, Šťáhlavy a byl také uherským magnátem, protože i v Uhrách držel statky.
K 31. 12. 1869 byl pátým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách.Národní listy č. 358, 28.12. 1869, strana 3: po Adolfu Schwarzenbergovi, obou Fürstenbercích a Lichtenštejnovi. Po otci zdědil železárnu v Sedlci na Plzeňsku, sém také zakládal železářské podniky, zvláště na Šťáhlavsku.Petr MAŠEK, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Mladá fronta Praha 1999, s. 296
Rodina Jeho první manželkou se 14. května 1848 v Praze stala osmnáctiletá princezna Anna Marie ze Schwarzenbergu (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha), dcera Karla II. knížete ze Schwarzenbergu (1802–1858) z orlické větve rodu a jeho manželky Josefiny Marie Wratislavové z Mitrowicz (1802–1881),Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430 která sloužila dva roky jako dvorní dáma císařovny. Po devítiměsíčním manželství se narodil syn Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni). Po jeho porodu Anna v šestinedělí zemřela.
Dva roky poté 23. června 1851 se ve Vídni Arnošt oženil podruhé: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (2. 11. 1833 Vídeň – 8. 2. 1909 Praha) byla dcerou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873). Pocházela také z rodu Schwarzenbergů, avšak z primogeniturní krumlovské rodové linie. Marie mu porodila šest dětí.
Arnošt Antonín z Valdštejna zemřel 1. srpna 1904 ve Valdštejnském paláci v Praze a o tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Mnichově Hradišti. Tam byla také už 15. února 1849 pohřbena jeho první manželka a 12. února 1909 i jeho druhá choť.
Potomci I. manželství:
1. Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni) 1. ⚭ (18. 5. 1873 Praha) Františka Johanna z Thun-Hohensteinu (3. 8. 1852 – 24. 7. 1894) 2. ⚭ (7. 11. 1898 Vídeň) Josefína z Rumerskirchu (4. 9. 1848 Církvice – 28. 11. 1901 Praha) 3. ⚭ (1. 2. 1904 Praha) Marie z Rumerskirchu (31. 1. 1852 Olomouc – 30. 12. 1955 Praha)
II. manželství:
2. Anna Eleonora (11. 7. 1853 – 12. 4. 1903 Praha) 3. Marie Karolína (14. 8. 1854 – 4. 9. 1934), dvorní dáma korunní princezny Štěpánky, pak představená kongregace sester Nejsvětějšího srdce Ježíšova – Riedenburg 4. Gabriela Ida (19. 8. 1857 Hluboká nad Vltavou – 28. 10. 1948 Schwaigern) ⚭ (30. 6. 1880 Praha) Reinhard z Neippergu (30. 7. 1856 Hořín – 15. 1. 1919 Schwaigern) 5. Kristiana Alžběta (12. 6. 1859 Doksy – 6. 8. 1935 Doksy) ⚭ (3. 3. 1878 Praha) Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (14. 12. 1849 Žehušice – 21. 10. 1913 Vídeň) 6. Karel (4. 6. 1861 Doksy nebo PrahaAlmanach českých šlechtických rodů 2017, s. 431 – 3. 7. 1884), c. k . poručík dragounů 7. Adolf Arnošt (27. 12. 1868 Praha – 20. 6. 1930 Doksy) ⚭ (29. 4. 1895 Vídeň) Sofie z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy)
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Arnošt Antonín z Valdštejna na webu rakouského parlamentu Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rodokmen s erby na stránkách Roskildes Historie (dánsky)
Arnošt Antonín Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Hrabata Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Narození v roce 1821 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Litvínově Kategorie:Úmrtí 1. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Muži