3. peruť () je peruť Royal Air Force provozující stroje Eurofighter Typhoon ze základny RAF Coningsby v Lincolnshiru. Založena byla již v roce 1912 jako jedna z prvních perutí Royal Flying Corps.

Historie Vznik a první světová válka 3. peruť Royal Flying Corps vznikla 13. května 1912 v Larkhillu přejmenováním 2. (letounové) roty () Air Battalion Royal Engineers pod velením majora H. R. M. Brooke-Pophama. Již při svém vzniku tak byla peruť vybavená letouny a její personál se skládal z pilotů a mechaniků, převzatými po původní rotě, první jednotce ozbrojených sil Spojeného království i kolonií a Commonwealthu vybavené letadly těžšími vzduchu. Z toho útvar odvozuje své motto „Tertius primus erit“, „Třetí bude první“.

5. července 1912 dva příslušníci jednotky, kapitán Eustace Loraine a štábní seržant Wilson, přišli o život při letecké nehodě, čímž se stali prvními oběťmi na životech které Royal Flying Corps utrpěl. Air Leadership in War

V roce 1913 se peruť podílela na manévrech Gardové divize v Haltonu v Buckinghamshiru. Její dočasné polní letiště se nacházelo na místě pozdější základny RAF Halton. Během cvičení jednotka provedla řadu průzkumných letů, a jako první simulovala vzdušné střetnutí mezi letounem a vzducholodí.

Po vypuknutí první světové války byl útvar odeslán do Francie, kde peruť zpočátku operovala v průzkumné roli za využití mnoha typů letadel. Jako mechanik a pozorovatel u ní od června 1913 do ledna 1916 působil i James McCudden, budoucí stíhací eso, předtím než od peruti odešel aby se stal pilotem. V létě roku 1916, během ofenzívy na Sommě u ní jako pilot průzkumných strojů Morane Parasol působil i Cecil Lewis, později autor knihy Sagittarius Rising (česky vyšlo pod názvem „Ve znamení střelce“).

V říjnu 1917 byla peruť vybavena stroji Sopwith Camel a jednotka přešla k plnění stíhacích úkolů. Do konce války si její piloti nárokovali 59 sestřelů nepřátelských letadel. Peruť byla rozpuštěna v říjnu 1919.Lewis 1959, s.13Ashworth 1989, s.30

Devět příslušníků peruti se stalo esy, a to: Douglas John Bell, George R. Riley, Will Hubbard, Adrian Franklyn, Hazel LeRoy Wallace, Lloyd Hamilton, David Hughes, Neil Smuts, The Aerodrome: 3 Squadron a William H. Maxted. The Aerodrome: William H. Maxted

Meziválečné období Jednotka byla obnovena v Indii jako stíhací peruť vybavená stroji Sopwith Snipe, která ale byla opět rozpuštěna v říjnu 1921 a okamžitě reaktivována na základně RAF Leuchars ve Skotsku jako námořní průzkumná peruť vyzbrojená stroji Airco DH.9A a posléze i typy Westland Walrus a Avro Bison, než byla v dubnu 1923 rozdělena na dvě samostatné letky.

Útvar byl v dubnu 1924 opět reaktivován jako stíhací peruť s letouny Sopwith Snipe, a poté zůstal na základnách ve Spojeném království kde vystřídal řadu dalších stíhacích typů, včetně Gloster Gladiator. Jedinou výjimkou v těchto letech bylo přeložení do Súdánu v roce 1935, během italského vpádu do Habeše.

Druhá světová válka náhled|Hurricane Mk.IIC 3. peruti, okolo r. 1942. Na začátku druhé světové války byla peruť dislokována na letišti RAF Biggin Hill jako součást Fighter Command s výzbrojí stroji Hawker Hurricane. Krátce po započetí německého útoku na západě byla nasazená ve Francii k podpoře British Expeditionary Force, ale již po deseti dnech musela být stažena, poté co si nárokovala sestřely 60 německých letadel při ztrátě 21 vlastních. 21. července 1940 byla letka „B“ detašována od peruti aby se stala základem nově vznikající 232. peruti. Jakmile byl útvar zpět na plném početním stavu, byla 3. peruť nasazena k obraně kotviště Royal Navy ve Scapa Flow. Na základně RAF Wick v severním Skotsku setrvala až do dubna 1941. Mezi červnem a srpnem 1941 se peruť ze základny RAF Stapleford Tawney podílela na útocích typu „Rhubarb“ proti cílům v severní Francii a v Nizozemí. Ve výzbroji měla i kanónovou variantu Hurricanu Mk. IIC.

Poté byla peruť nasazena v noční stíhací úloze, v níž operovala ve spolupráci s reflektory vybavenými Douglasy Havoc „Turbinlite“.

V únoru 1943 byla jednotka přezbrojena na typ Hawker Typhoon a začala operovat jako stíhací-bombardovací a k protilodním útokům. V březnu 1944 získala nové stroje typu Hawker Tempest, s nimiž operovala nad předmostím v Normandii a proti německým střelám V-1, sestřely 288 z nich si peruť nárokovala.

Později byla přesunuta na evropský kontinent a jako součást 2nd Tactical Air Force se podílela na podpoře postupu spojeneckých vojsk v Nizozemí a do Německa. V té době mezi její příslušníky patřil i F/Lt Pierre Clostermann, který operoval s 3. perutí od března 1945 až do konce války v Evropě.

Poválečné období V roce 1948 byla peruť v Německu, kde byla dislokována od závěrečného období války, přezbrojena na proudové stíhačky de Havilland Vampire. V 50. letech byly Vampiry následovány typy Sabre a Hawker Hunter a posléze Gloster Javelin. Následovalo přezbrojení na útočné bombardéry Canberra. Většina doby kdy peruť operovala s Canberrami strávila na základně RAF Geilenkirchen a poté od ledna 1968 RAF Laarbruch.

Spojení 3. peruti s typem Harrier započalo v 70. letech když na základně RAF Wildenrath přešla na typ Harrier GR.1 a tak se připojila ke 4. a 20. peruti, které již s nimi z této základny operovaly.

Na základně RAF Gütersloh poté postupně obdržela novější varianty Harrier GR.3 a GR.5, a nakonec v roce 1992 na RAF Laarbruch přezbrojila na variantu GR.7. V roce 1999, po snížení stavů Royal Air Force v Německu, byla peruť společně se sesterskou 4. perutí stažena do Spojeného království. Obě peruti operovaly ze základny RAF Cottesmore, kde se k nim v roce 2001 připojila i další jednotka RAF provozující Harriery, 1. peruť. V roce 2006 byla 3. peruť převelena na základnu RAF Coningsby.

Coby součást Joint Force Harrier 3. peruť operovala po boku strojů Sea Harrier Fleet Air Arm a byla schopná operovat z letadlových lodí Royal Navy. Tyto operace zahrnovaly operaci Allied Force v Kosovu roku 1999, operaci Palliser v Sierra Leone roku 2000 a Telic v Iráku roku 2003. V srpnu 2004 bylo také oznámeno, že 6 Harrierů bude nasazeno v Afghánistánu k podpoře sil NATO.

Její Harriery byly předány 800. námořní letecké peruti, poté co byla 3. peruť přezbrojena stroji Eurofighter Typhoon. 31. března 2006 se stala první operační jednotkou Royal Air Force vybavenou Typhoony a v roce 2007 byla prohlášena za plně operačně způsobilou.

V březnu 2011 byla 3. peruť dislokována v jižní Itálii aby se podílela na operaci Ellamy, součásti mezinárodního zásahu v Libyi na základě Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973.

V květnu 2012 byly čtyři letouny peruti umístěny na základně RAF Northolt kde se podílely na zajištění protivzdušné obrany po dobu olympiády v Londýně. Bylo to poprvé od druhé světové války kdy byly na této základně dislokovány stíhací letouny RAF.

Užívaná letadla náhled|Typhoon F.2 3. peruti. Sopwith Camel září 1917 – únor 1919 Sopwith Snipe duben 1920 – říjen 1921; duben 1924 – říjen 1925 Airco DH.9A říjen 1921 – říjen 1922 Westland Walrus leden 1922 – duben 1923 Hawker Woodcock Mk.II červenec 1925 – září 1928 Gloster Gamecock Mk.I srpen 1928 – červenec 1929 Bristol Bulldog Mk.II květen 1929 – prosinec 1932 Bristol Bulldog IIA únor 1931 – leden 1932; prosinec 1932 – červen 1937 Gloster Gladiator Mk.I březen 1937 – březen 1939; červenec 1938 – červenec 1939 Hawker Hurricane Mk.I březen – červenec 1938; červenec 1939 – duben 1941 Hawker Hurricane Mk.IIA/IIB duben – listopad 1941 Hawker Hurricane Mk.IIC duben 1941 – květen 1943 Hawker Typhoon Mk.IB únor 1943 – duben 1944 Hawker Tempest Mk.V únor 1944 – duben 1948 De Havilland Vampire F.1 duben 1948 – květen 1949 De Havilland Vampire FB.5 květen 1949 – květen 1953 North American Sabre F.1/F.4 květen 1953 – červen 1956 Hawker Hunter F.4 květen 1956 – červen 1957 Gloster Javelin FAW.4 leden 1959 – prosinec 1960 English Electric Canberra B(I).8 leden 1961 – leden 1972 Hawker Siddeley Harrier GR.1A, T.2 leden 1972 – březen 1977 Harrier GR.3, T.4 březen 1977 – květen 1989 BAE Harrier GR.5, T.4 květen 1989 – únor 1992 BAE Harrier GR.7, T.10 únor 1992– březen 31, 2006 BAE Harrier GR.7A 2004 – 31. března 2006 Eurofighter Typhoon F.2 1. dubna 2006 – červenec 2008 Eurofighter Typhoon FGR.4 od června 2011 Eurofighter Typhoon T.3 od června 2011

Velitelé Datum jmenováníJméno 13. května 1912 Major H. R. M. Brooke-Popham 12. srpna 1914 Major John Salmond, DSO duben 1915 Major D. S. Lewis, DSO 1. listopadu 1915 Major E. R. Ludlow-Hewitt, MC leden 1916 Major H. D. Harvey-Kelly DSO září 1916 Major D. E. Stodart květen 1917 Major E. D. Horsfall červen 1917 Major J. A. De Courcy září 1917 Major R. Raymond-Barker duben 1918 Major R. St. Clair-McClintock, MC prosinec 1920 Sqn/Ldr G. G. A. Williams červen 1922 Sqn/Ldr D. G. Donald únor 1923 Sqn/Ldr C. C. Miles duben 1924 Sqn/Ldr J. C. Russel, DSO duben 1926 Sqn/Ldr J. M. Robb, DFC září 1927 Sqn/Ldr E. D. Johnson, AFC srpen 1930 Sqn/Ldr C. A. Stevens, MC březen 1934 Sqn/Ldr G. Martyn březen 1936 Sqn/Ldr H. L. P. Lester srpen 1938 Sqn/Ldr H. H. Chapman listopad 1939 Sqn/Ldr P. Gifford, DFC květen 1940 Sqn/Ldr W. M. Churchill, DSO, DFC* červen 1940 Sqn/Ldr S. F. Godden září 1940 Sqn/Ldr G. F. Chater, DFC listopad 1940 Sqn/Ldr A. W. Cole leden 1941 Sqn/Ldr R. E. Barnett, MBE leden 1941 Sqn/Ldr E. P. P. Gibbs duben 1941 Sqn/Ldr R.F. Aitken duben 1942 Sqn/Ldr A. E. Berry, DFC srpen 1942 Sqn/Ldr L. F. De Soomer srpen 1942 Sqn/Ldr S. R. Thomas, DFC, AFC září 1943 Sqn/Ldr R. Hawkins, MC, DFC říjen 1943 Sqn/Ldr A. C. Dredge, DFC, AFC srpen 1944 Sqn/Ldr K. A. Wigglesworth, DFC září 1944 Sqn/Ldr H. N. Sweetman, DFC leden 1945 Sqn/Ldr K. F. Thiele, DSO, DFC*** únor 1945 Sqn/Ldr R. B. Cole, DFC* květen 1947 Sqn/Ldr C. H. Macfie, DFC listopad 1949 Sqn/Ldr D. R. Griffiths, DFC červen 1952 Sqn/Ldr W. J. S. Sutherland prosinec 1953 Sqn/Ldr D. C. H. Simmons CBE, AFC prosinec 1954 Sqn/Ldr T. H. Hutchinson 15. června 1958 Peruť rozpuštěna leden 1959 Wg/Cdr W. B. Farrar, DFC, AFC květen 1960 Wg/Cdr A. F. Peers, DFC leden 1961 Wg/Cdr D. G. Walker, AFC leden 1961 Wg/Cdr D. F. C. Ross, DFC červenec 1963 Wg/Cdr J. L. Field, CBE červenec 1965 Wg/Cdr L. E. H. Scotchmer, OBE květen 1967 Wg/Cdr R. Hollingworth prosinec 1969 Wg/Cdr M. R. T. Chandler Reference

Literatura

Související články Seznam perutí RAF

Externí odkazy

No. 3 Squadron at RAF website 3 Sqn Association 3. peruť RAF na www.valka.cz

Kategorie:Perutě Royal Air Force Kategorie:Jednotky Royal Air Force ve druhé světové válce Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1912