Katedra sociologie je jedním z pracovišť Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Nabízí bakalářské studium oborů sociologie, genderová studia a sociální antropologie, navazující magisterské studium sociologie (i v anglickém programu) a doktorské studium. Svou výuku zaměřuje na významná společenská témata dnešního světa: otázky sociální stratifikace, nerovnosti a chudoby, populačního vývoje, občanské společnosti a veřejného mínění, migrace, etnicity, urbanizace, genderu nebo tělesnosti. Spolupracuje se Sociologickým ústavem AV ČR a řadou významných sociologických pracovišť v Evropě (Graz, Zadar, Trento) i Spojených státech (New School for Social Research, Yale University). V tradičním žebříčku sestavovaném deníkem Hospodářské noviny se brněnská sociologie pravidelně umisťuje na jeho špici. V roce 2016 obsadila v hodnocení 1. místo.

Historie

Raná léta brněnské sociologie náhled|Zakladatel sociologického semináře na Filozofické fakultě MU v Brně Inocenc A. Bláha (1879–1960). Historie katedry sociologie na Masarykově univerzitě počíná rokem 1922 zřízením sociologického semináře na filozofické fakultě.NEŠPOR, Zdeněk R. 2012. „Studium a studenti sociologie v Československu před nástupem komunistického režimu.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (4), s. 674. Stál za ním profesor Inocenc Arnošt Bláha, žák Emile Durkheima, který byl klíčovou postavou, díky níž získávala sociologie na Masarykově univerzitě odborný profil a širší akademické uznání. V letech 1927–1931 zde působil Josef Ludvík Fischer (docentem v roce 1926, mimořádným profesorem v roce 1935). V roce 1936 byl na zdejším pracovišti jmenován mimořádným profesorem Emanuel Chalupný (docentem v roce 1923).

Podle studie Zdeňka R. Nešpora bylo v Brně mezi lety 1921 a 1936 obhájeno celkem 13 dizertačních prací ze sociologie. K úplné akademické institucionalizaci oboru sociologie na brněnské univerzitě však došlo až v roce 1936, kdy se stala rigorosním oborem (na Univerzitě Karlově se tak stalo o pět let dříve). V letech 1936–1939 získalo hlavní rigorosum ze sociologie 18 studujících.NEŠPOR, Zdeněk R. 2012. „Studium a studenti sociologie v Československu před nástupem komunistického režimu.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (4), s. 680. V letech nacistické okupace (1939–1945), po uzavření českých vysokých škol, byla činnost semináře zastavena. Z krátkého poválečného fungování znovuobnoveného brněnského pracoviště stojí za zmínku rozsáhlý sociologický výzkum města Brna z roku 1947.JANÁK, Dušan, Martin STANOEV a Petr Hušek. 2014. „Poválečný sociologický výzkum města Brna z roku 1947 a metodika jeho soudobého zpracování z pohledu historicko-sociologické analýzy průmyslového dělnictva před rokem 1948“. Data a výzkum – SDA Info 8 (2): 143-163, http://dx.doi.org/10.13060/23362391.2014.127.2.157.

Výrazným počinem brněnské sociologické obce bylo od roku 1930 vydávání oborového časopisu Sociologická revue, který ve své době dosahoval evropské úrovně. Jeho oficiálním vydavatelem byla Masarykova sociologická společnost (MSS), založená v roce 1925 z iniciativy E. Chalupného; v pozici šéfredaktora působil Inocenc Arnošt Bláha, který se podílel i na financování časopisu. Po rozkolu uvnitř Masarykovy sociologické společnosti ve 30. letech z ní odešla část pražských sociologů v čele s Josefem Králem a zformovala v Praze konkurenční Společnost pro sociální bádání (oficiálně založena roku 1937) se svým vlastním periodikem Sociální problémy (od roku 1931). S vynucenou válečnou pauzou (1941–1945) vycházela Sociologická revue až do roku 1949, kdy byla její další činnost shledána politicky nežádoucí.JANÁK, Dušan. 2011. „Autorská a tematická struktura Sociologické revue. Příspěvek k sociologickému rozboru dějin české sociologie.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 47 (5), s. 992.

V souvislosti s meziválečnými sociologickými aktivitami na brněnském pracovišti se někdy hovoří o tzv. brněnské sociologické škole (BSŠ). Tímto termínem se označuje okruh spolupracovníků a žáků Inocence Arnošta Bláhy, resp. Emanuela Chalupného. Řadí se k nim Antonín Obrdlík, Juliana Obrdlíková, Bruno Zwicker, Mojmír Hájek, Jaroslav Hanáček, Vladimír Slaminka nebo Tomáš Čep.HÁJEK, Mojmír. 1968. „Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 4 (3): 408-417.MACKŮ, Jan. 1968. „Brněnská sociologická škola a její tradice.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 4 (3): 307-315. Širší vymezení této "školy", které v ní rozlišuje několik vrstev, zahrnuje další skupinu sociologů a socioložek.SEDLÁK, Jiří. 1992. "Význam brněnské sociologické školy (BSŠ) pro rozvoj sociálněvědního poznání". Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. G, Řada sociálněvědná, roč. 41-42, č. G35, s. -99. Z jiné perspektivy lze na její existenci nahlížet z hlediska časového členění (1. fáze – 20. léta až rok 1945, 2. fáze – období mezi roky 1945 a 1950).HÁJEK, Mojmír. 1968. „Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 4 (3), s. 410. V literatuře bývá BSŠ kladena do kontrastu k tzv. pražské sociologické škole (Josef Král, Otakar Machotka, Zdeněk Ullrich, Jan Mertl, Antonín Boháč).JANÁK, Dušan. 2013. „Brněnská versus pražská sociologická škola: mýtus a skutečnost.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49 (4): 577-602. Brněnská sociologie za komunistického režimu V roce 1949 bylo fungování sociologického semináře z úředního rozhodnutí ukončeno jeho formálním sloučením s filosofickým seminářem. Skládání sociologických rigoros však probíhalo až do roku 1953, kdy v souvislosti se zrušením starého rigorosního řádu skončilo. V rozmezí let 1945–53 jich zde bylo složeno 40 (37 hlavních a 3 vedlejší).NEŠPOR, Zdeněk R. 2012. „Studium a studenti sociologie v Československu před nástupem komunistického režimu.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 48 (4), s. 684. I. A Bláha byl k 1. říjnu 1949 ministrem školství Zdeňkem Nejedlým penzionován, nicméně v akademickém roce 1949/50 ještě nadále v zaměstnání působil jako tzv. čestný profesor.SEDLÁK, Jiří. 1994. "I. A. Bláha jako pedagog". Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. I, Řada pedagogicko-psychologická, roč. 43, č. I28, s. 60.

Činnost samostatného sociologického pracoviště byla znovu iniciována v roce 1964 s úkolem "zabezpečit splnění rozhodnutí ÚV KSČ a kádrově připravit obnovení výuky sociologie v marxistickém duchu".MOŽNÝ, Ivo. 2004. „Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1963 až 1989 – subjektivní historie.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 40 (5), s. 610. Katedra sociologie na Filozofické fakultě se oficiálně zřídila z rozhodnutí rektora univerzity 23. června 1965. Na obnově se personálně podíleli vedoucí Josef Solař (1919–2002), Miroslav Ovesný (1917–2002), Mojmír Hájek (1913–1993) a Ivo Možný. Později se jejími zaměstnanci stali také žáci I. A. Bláhy Vladimír Kadlec (1905–1969) a Miroslav Gregor (*1925). Výuka sociologie byla zahájena v akademickém roce 1965/1966, studium probíhalo v jednooborové i dvouoborové formě. Současně došlo v roce 1966 k ustavení Laboratoře sociologického výzkumu, která měla realizovat rozsáhlejší empirická šetření. Za tímto účelem byla při katedře vybudována profesionální celostátní tazatelská síť.MOŽNÝ, Ivo. 2004. „Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1963 až 1989 – subjektivní historie.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 40 (5), s. 613-14. Oživení sociologického života v daném období dokládá přednáška významného německého sociologa a estetika Theodora W. Adorna na téma "Sociologie a empirický výzkum", která se uskutečnila 27. dubna 1966 v aule Filozofické fakulty. Brno navštívil také polský sociolog Jan Szczepański, prezident Mezinárodní sociologické asociace (ISA) a 1. čestný člen Československé sociologické společnosti (dřívější MSS).PÁCL, Pavel. 1989-90. "Josef Solař sedmdesátiletý". Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. G, Řada sociálněvědná, roč. 38-39, č. G33, s. 85.SEDLÁČEK, Jan. 2004. „Jan Szczepański (13. 9. 1913 – 16. 4. 2004)“. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 40 (5), s. 769.

Další osud katedry se odvíjel od politického vývoje po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V listopadu 1969 vydalo Ministerstvo školství rozhodnutí o zrušení kateder společenských věd. Samostatná katedra sociologie zanikla, sociologie byla na konci roku 1970 včleněna pod nově ustavenou Katedru filosofie, logiky a sociologie (o rok později přejmenované na Katedru marxismu-leninismu), která zastřešila dřívější samostatné katedry sociologie, dějin filosofie a logiky a filosofie a metodologie věd (zrušené k 1. červnu 1970).OVESNÝ, Miroslav. 1975. "Deset let výuky sociologie na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně." Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. G, Řada sociálněvědná, roč. 24, č. G19, s. -10. Josef Solař byl z politických důvodů propuštěn. Na post vedoucího nové katedry nastoupil Jiří Cetl (1925–2002), který současně vedl její oddělení filosofie a logiky. Vedením oddělení sociologie, které mělo zajistit výuku posledních studentů přijatých ke studiu sociologie v roce 1969, byl pověřen Miroslav Ovesný. V letech 1970–1974 se přijímání do studia sociologie zastavilo, k jeho obnovení došlo až v akademickém roce 1974/75.MOŽNÝ, Ivo. 2004. „Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1963 až 1989 – subjektivní historie.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 40 (5), s. 617-18. Se školním rokem 1978/79 došlo ke koncepční změně z dvouoborového studia (marxisticko-leninské) sociologie na studium jednooborové.VANĚK, Antonín. 1980. "Systém přípravy sociologů v ČSSR". Sociologický časopis. 16 (5), s. 551-553.

Laboratoř sociologického výzkumu pokračovala ve své činnosti v omezeném režimu (Ivo Možný, Lubomír Nový, Pavel Pácl, Svatomíra Přadková). V období let 1971–79 realizovala celkem 17 sociologických šetření pro různé zadavatele (např. rozsáhlé zkoumání vlivu technického rozvoje na strukturu pracovních sil v cihlářském oboru, studii migrace obyvatel Brna pro Geografický ústav ČSAV, opakované výzkumy v Přerovských strojírnách nebo projekt Mladé rodiny pro Československý výzkumný ústav práce a sociálních věcí).LABORATOŘ SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU. 1973. Laboratoř sociologického výzkumu 1971 - 1972. Brno: UJEP.NEZDAŘIL, Vladimír. 1982. "Činnost laboratoře sociologického výzkumu v letech 1973-1979". Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. G, Řada sociálněvědná, roč. 31, č. G26, s. 104-107.