Návrh na vystoupení Česka z Evropské unie (zkráceně czexit či Czexit, výslovnost čegzit či čekzit) je záměr propagovaný některými českými politickými stranami.
Dne 17. června 2015 proběhlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasování, v rámci kterého požadovalo vypsaní referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie 11 poslanců.
Stanovisko Poslanecké sněmovny 2016 V únoru 2016 hovořili o vystoupení Česka z EU představitelé strany Svoboda a přímá demokracie, kriticky se k Evropské unii vyjadřoval Úsvit a Blok proti islámu. O vypsaní referenda, které by případně rozhodlo o ukončení členství České republiky v Evropské unii, v této době uvažovala strana Svobodných. Poslanecká sněmovna ale v květnu odmítla 31 hlasy poslanců ČSSD, 31 z ANO, 20 z TOP 09 a 10 z KDU-ČSL snahu poslanců Úsvitu zařadit debatu o návrhu referenda na vystoupení z EU na program svého jednání. Pro zařazení projednávání referenda bylo 29 komunistů a 12 zákonodárců z ODS. V této souvislosti prohlásil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, že „on i celé ANO jsou jasnými zastánci členství v EU.“
Názory politiků a veřejnosti Po vyhlášení výsledků referenda o členství Spojeného království v Evropské unii z 23. června 2016 zahájila strana Svobodných kampaň s názvem Nabízíme #czexit. Předseda strany, europoslanec Petr Mach použil slovo czexit také pro kampaň #Brexit hope for #czexit, čehož si všimla i zahraniční média.
Odborník na Evropskou unii profesor Christian Lequesne se 10. června 2016 vyjádřil, že po úspěchu referenda o vystoupení Spojeného království z EU očekává debatu o vystoupení i v Česku, ale nedomnívá se, „že by ji Češi i přes svůj kritický postoj k Evropské unii chtěli opustit.“
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka koncem června 2016 vyjádřil názor, že „Česká republika je i kvůli hospodářským vztahům zemí, jejíž budoucnost je nutné vidět v Unii, nikoli mimo ni.“
Podle studie nevládní organizace GlobSec založené na celostátních průzkumech provedených v roce 2017 by 43,4 % Čechů ve věku 18 – 24 let v případném referendu o vystoupení z EU podpořilo setrvání v EU, vystoupení z EU by podpořilo 24,8 %.Pro srovnání: podle stejného průzkumu by ve stejné věkové kategorii setrvání v unii podpořilo 79,5 % Poláků, 78,6 % Maďarů a 58,5 % Slováků, pro vystoupení by bylo 18,1 % Poláků, 12,8 % Maďarů a 11,5 % Slováků Obdobně by volili Češi ve věku 24 – 35 let.
Podle průzkumů CVVM byla v letech 2018–2021 celková důvěra Čechů v Evropskou unií mírně nadpoloviční, podpora členství v EU byla vyšší u mladších věkových kategorií.
Názory českých ekonomů Proti (příklady) Řada českých ekonomů se vyjadřuje o vystoupení Česka z EU jako o ekonomické sebevraždě či katastrofě století. Hovoří o dopadech jako je odchod investorů, zvýšení nezaměstnanosti či opuštění Schengenského prostoru (tj. zemí, kam směřuje 84 % našeho vývozu).
Pro (příklad) Naopak podle ekonomky Markéty Šichtařové nejsou obvykle uváděné důvody proti vystoupení Česka z EU relevantní. Relevantními argumenty podle ní jsou: makroekonomické ukazatele výše veřejného dluhu, produktivita práce, orientace na odvětví s vysokou či naopak nízkou přidanou hodnotou, devizový kurz, ovšem žádný z těchto ukazatelů přímo nesouvisí s členstvím v EU, administrativní bariéry obchodu, bilaterální dohody, součinnost s EU, msta EU. Pokud by v případě Czexitu byla EU pragmatická a nedělala by naschvály, nebylo by podle Šichtařové vystoupení z EU ekonomickým problém. Míra mstivosti je jediný argument, na který není známá odpověď.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Czexit a obecné referendum Článek o vztahu zákona o obecném referendu a czexitu na webu Babylonrevue.cz (česky)
Kategorie:Evropská unie Kategorie:Česká politika Kategorie:Euroskepticismus