Horákovská kultura je archeologická kultura na území jižní Moravy ze starší doby železné (z tzv. doby halštatské), konkrétně ze 7. až 6. století př. n. l. Svůj název získala podle velké „knížecí“ mohyly u Horákova, v Drahanské vrchovině severovýchodně od Brna. Kultura měla rozvinuté zemědělství, chovala dobytek v osadách a široce zpracovávala železo. Společnost byla diferencována, neboť byly nalezeny hroby bohaté s kostrovými pohřby a na druhé straně početnější žárové hroby, zřejmě pro chudší obyvatelstvo. Unikátní je nález v jeskyni Býčí skála, kde byly objeveny dvě žároviště se zbytky vozu, lidských koster a ozdob, mezi nimi i bronzovým býčkem. V zadní části jeskyně se nacházela kovářská dílna. Poblíž jeskyně bylo objeveno asi čtyřicet koster.
Existují poukazy i k tomu, že kultura rozvinula určité náboženské představy, neboť byly nalezeny hliněné amulety či motivy slunce a vodních ptáků na bronzových mísách. Náboženský význam mohly mít i figurky býků. Sídliště se skládají z šesti až osmi zemnic čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Hlavní naleziště: Těšetice-Kyjovice, Morašice, Kuřim, Brno-Obřany, Brno-Řečkovice, Habrůvka, Horákov, Šaratice, Vojkovice, Diváky, Morkůvky, Klentnice.
Reference
Kategorie:Kultury doby železné Kategorie:Archeologické kultury v Česku