Morane-Saulnier L byl francouzský vzpěrový hornoplošník s dvoučlennou osádkou užívaný počátkem první světové války jako průzkumný a posléze i stíhací letoun.
Vznik a vývoj Typ L vznikl koncem roku 1913 z typu Morane-Saulnier G, z něhož byl převzat upravený trup čtverhranného průřezu, který byl doplněn nově zkonstruovaným křídlem baldachýnového typu, neseného na vzpěrové konstrukci nad trupem, a vyztužené dráty. Konstrukce letounu byla převážně dřevěná, s výjimkou vzpěr podvozku a kostry ocasních ploch tvořených ocelovými trubkami, a potažená plátnem. Francouzská armáda stroji přidělila označení Morane-Saulnier 3. U firmy Morane-Saulnier za války vzniklo přibližně 600 kusů stroje.
Koncem roku 1914 vznikla odvozená varianta Morane-Saulnier LA, s novým křídlem vybaveným křidélky, namísto dosavadního které užívalo kroucení křídel, trupem doplněným aerodynamickými panely na téměř kruhový průřez a vrtulovým kuželem, zlepšujícím aerodynamické vlastnosti. Francouzské armádní letectvo tomuto typu přidělilo označení Morane-Saulnier 4.
Operační nasazení 100px|náhled|Pohled na vrtuli typu L s ochrannými klíny. Francouzské armádní letectvo zpočátku neprojevilo o typ zájem, a svolilo k výrobě typu na export do Osmanské říše. Po vypuknutí války v roce 1914 byla dodávka pozastavena a vyrobené stroje zařazeny do výzbroje francouzských armádních vzdušných sil, pro které byla také zahájena výroba dalších kusů. Na frontě byly letouny zpočátku nasazovány jako pozorovací a průzkumné, a později i jako bombardovací. Pozorovatel byl často ozbrojen, zpočátku karabinou, později pak pohyblivě lafetovaným lehkým kulometem, a již v průběhu roku 1914 byl typ často označován jako „stíhací Morane“ ().
V prosinci 1914 Roland Garros, tehdy příslušník letky MS 26, a původně zkušební pilot firmy Morane-Saulnier, ve spolupráci se svým mechanikem Julesem Hue, jím pilotovaný exemplář opatřil kulometem (pravděpodobně typu Hotchkiss M1914) pevně namontovaným před kokpitem v ose letounu a střílejícím okruhem vrtule, kterou proti poškození chránily ocelové odrazné klíny. Vznikl tak jeden z prvních stíhacích letounů vůbec, a první stíhací letoun s tažným motorem a výzbrojí pevně instalovanou v ose trupu. Garros na něm 1. dubna 1915 dosáhl svého prvního vzdušného vítězství. Takto upravený stroj začali užívat i někteří další francouzští letci, například Eugène Gilbert, Georges Guynemer a Adolphe Pégoud, pozdější první letecké eso války. Počátkem roku 1915 pak typ proslul především působením ve stíhací roli, ale již během léta téhož roku začal být nahrazován novějšími typy vhodnějšími k této úloze, například Morane-Saulnier N a Nieuport 10, a od počátku roku 1916 již byl využíván převážně v druholiniových rolích.
Letoun byl užíván i britskými vzdušnými silami, armádním Royal Flying Corps a námořní Royal Naval Air Service, příslušník jejíž 1. peruti Flight Sub-Lieutenant Reginald Warneford 7. června 1915 nedaleko Ostende za použití typu L zničil německou vzducholoď LZ 37, první zeppelin zničený ve vzdušném boji. Za tento počin jako první letec Královské námořní letecké služby (RNAS) obdržel Viktoriin kříž.
Typ byl dodáván i armádním leteckým silám carského Ruska, kde byl také v licenci sériově vyráběn.
Několik kusů Morane-Saulnier L sloužilo i v leteckých silách některých dalších zemí, včetně států nově vzniklých po skončení první světové války.
Licenční výroba Ještě před první světovou válkou byla licence na typ L prodána německé společnosti Pfalz Flugzeugwerke, která jej vyráběla jako neozbrojený průzkumný Pfalz A.I (s motorem Oberursel U.0 o výkonu 80 hp) a A.II (s motorem Oberursel U.I o výkonu 100 hp) pro potřeby letecké složky Bavorské armády. V průběhu války vznikla i ozbrojená varianta stroje, Pfalz E.III, vycházející z verze A.II a vyzbrojená synchronizovaným kulometem Spandau lMG 08.
Až 400 kusů typu L bylo během první světové války licenčně vyprodukováno v carském Rusku společností Dux, a dalších 30 letounů vzniklo u firmy Lebeděv. Tyto stroje doplnily přibližně 100 exemplářů dovezených z Francie.
Nejméně pět kusů stroje bylo také po roce 1914 licenčně vyrobeno švédskou společností E. Thulins Aeroplanfabrik jako Thulin D s motorem vlastní konstrukce Thulin A o výkonu 90 hp.
Varianty náhled|Thulin typ D AB Enoch Thulins Aeroplansfabrik Thulin D
Morane-Saulnier Type L (MoS.3) Type LA (MoS.4)
Pfalz Fluegzeugwerke Pfalz A.I Pfalz A.II Pfalz E.III
Uživatelé náhled|Morane-Saulnier L, Aéronautique militaire náhled|Morane L užívaný Royal Flying Corps. náhled|Sovětský Morane-Saulnier L náhled|Morane-Saulnier Type L, Luftstreitkräfte
Argentinské letectvo
Belgické letectvo
Československé letectvo
Finské armádní letectvo Francie Aéronautique militaire
Nizozemské armádní letectvo
Osmanské vzdušné síly
Peruánské letectvo Polsko Polské letectvo Rumunské království Rumunské letectvo
Letectvo carského Ruska 22px|Vlajka RSFSR (1918-1925) Ruská sovětská federativní socialistická republika Dělnicko-rolnické vzdušné síly
Sovětské letectvo
Royal Flying Corps 1. peruť RFC 3. peruť RFC 7. peruť RFC (typ LA) 12. peruť RFC (typ L a LA) 15. peruť RFC 25. peruť RFC 60. peruť RFC (typ LA) Royal Naval Air Service
Švédské letectvo
Švýcarské vzdušné síly Ukrajina Ukrajinské letectvo
Specifikace (Typ L) náhled|upright=1.5|Třípohledový nákres stroje Morane-Saulnier L. Údaje podle publikace French Aircraft of the First World War
Technické údaje Posádka: 2 (pilot a pozorovatel) Délka: 6,88 m Rozpětí: 11,20 m Výška: 3,93 m Nosná plocha: 18,3 m² Prázdná hmotnost: 385 kg Vzletová hmotnost: 650 kg Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený rotační motor Le Rhône 9C Výkon pohonné jednotky: 60 kW (80 hp)
Výkony Maximální rychlost: 125 km/h Vytrvalost: 4 hodiny Dolet: Dostup: Výstup do 1 000 m: 8 minut
Výzbroj 1 × kulomet Hotchkiss ráže 8 mm nebo Lewis ráže 7,7 mm 2 × puma upravená z dělostřeleckých granátů ráže 155 mm nebo ocelové šipky nebo 6 × 20lb puma
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Morane-Saulnier N Fokker Eindecker
Externí odkazy
Morane-Saulnier L na www.aviafrance.com Morane-Saulnier Morane-Saulnier L na www.valka.cz
Kategorie:Francouzská průzkumná letadla Kategorie:Francouzská stíhací letadla L