Nová Paka () je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije obyvatel.
Historie Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.
náhled|Achát nalezený v Nové Pace Na přelomu 19. a 20. století byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.
Klášter paulánů První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů.Jaroslav Duchoň: Před třemi sty lety se pavláni stěhovali do novopackého kláštera, Hradecké noviny 03/00. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil Josef Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Heřmanice Kumburský Újezd se samotami U Větráku a Rumchalpa Nová Paka s osadou Desatero Podlevín s osadou V Balkách (též Balka) Přibyslav Pustá Proseč Radkyně s osadou Lesní Domky Štikov se samotami V Koutě a rekreační osada Sýkornice Studénka Valdov se samotami Končiny a Na Drahách Vlkov Vrchovina s osadou Na Patřině Zlámaniny
Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. září 1994.
Doprava Nová Paka se nachází na hlavním silničním tahu ze středních Čech do Krkonoš. Kolem zástavby vede silnice I/16, a to 8,5 kilometru dlouhým obchvatem, jedním z nejdelších obchvatů na českých silnicích I. třídy. Tato stavba zahrnuje šestnáct mostů, z nichž nejdelší je 423metrová estakáda nad Štikovskou roklí.
Stavba obchvatu začala 2. září 2022, otevřen byl 4. srpna 2025. Vybudovala jej společnost Porr s náklady 1,6 miliardy korun, z nichž 85 % pokryly prostředky Evropské unie.
Městem prochází železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, vlaky na ní zastavují ve stanici Nová Paka a na zastávce nazvané Nová Paka město.
Pamětihodnosti náhled|Novopacká radnice náhled|Hotel Central na náměstí v Nové Pace, v popředí je kašna
Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem. Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu Mariánský sloup na náměstí z roku 1716 Kašna na náměstí z roku 1814Toulavá kamera 1, str. 50-52, Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z vesnice Obava v okrese Mukačevo). Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414. Křížová cesta Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871 Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí. Beckova vila Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka Paleopark Balka – areál zaměřený na geologii a paleontologii, otevřený roku 2024 Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu. Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.
Kulturní instituce
Městské muzeum Nová Paka Paleopark Balka
Osobnosti František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog Jan Machytka (1844–1887), architekt Josef Tulka (1846–1882), český malíř Jaroslav Brent (1854 – 1902), architekt a stavitel Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český spisovatel Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař Mikuláš Antonín Číla (1883–1983), akademický malíř, legionář, brigádní generál František Maizner (*1834), český loutkář Josef Maizner (*1804), český loutkář František Hák (1886–1974), český fotograf, otec Miroslava Háka Otakar Číla (1894–1977), český malíř Adolf Vrána (1908–1997), pilot 312. československé stíhací perutě RAFhttps://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/vrana_adolf_27.10.1908.pdf Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař František Gross (1909–1985), český malíř Josef Kocourek (1909–1933), český spisovatel Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka Stanislav Fejfar (1912–1942), pilot 310. a 313. československé stíhací perutě RAF, narodil se ve Štikově Otakar Hrubý (1913–1993), pilot 313. a 310. československé stíhací perutě RAF Radim Kalfus (1920–1985), spisovatel Jaroslav Buchar (1944), fyzik, profesor Mendelovy univerzity v Brně Jiří Horáček (1945), teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze Naďa Urbánková (1939–2023), česká zpěvačka a herečka Jaromír Typlt (1973), český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor Eva Le Peutrec (1980), česká architektka
Suchardové náhled|Suchardův dům|alt=
Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti: Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář. Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně. Poznámka:
Loutkáři Maiznerovi se znali s rodinou řezbářů Suchardových, kteří pravděpodobně pro ně tvořili loutky. Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito svatého Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.
Další fotografie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce v okrese Jičín Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Lázeňský mikroregion Kategorie:Města v okrese Jičín