Nikos Skalkottas (také Nikolaos, řecky Nίκος Σκαλκώτας) (21. března 1904 Chalcis ostrov Euboea, Řecko – 19. září 1949 Athény) byl řecký hudební skladatel. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy.

Život Skalkottas se narodil na řeckém ostrově Euboea v chudé rodině. Otec byl řezač mramoru a lidový muzikant. Na housle začal hrát v pěti letech pod vedením svého otce a strýce Kostase. O tři roky později se rodina přestěhovala do Athén, protože Kostas ztratil místo městského kapelníka. Nikos pokračoval ve studiu hudby na athénské konzervatoři, kterou s vynikajícím prospěchem absolvoval v roce 1920. Získal stipendium z Averoffovy nadace, které mu umožnilo pokračovat ve studiu v zahraničí.

V letech 1921–1933 žil v Berlíně. Nejprve studoval hru na housle u Willy Hesse na Pruské akademii umění. V roce 1923 se rozhodl studovat kompozici. Jeho učiteli byli Robert Kahn, Paul Juon, Kurt Weill a Philipp Jarnach. V letech 1927–1932 byl žákem Arnolda Schoenberga v jeho berlínské mistrovské třídě. Po několik let žil s houslistkou Matla Temko, se kterou měl dvě děti.

V březnu 1933 byl donucen chudobou a dluhy k návratu do Athén. Měl původně v úmyslu se vrátit do Berlína, ale utrpěl nervové zhroucení a řecké úřady mu odebraly pas, údajně proto, že nevykonal vojenskou službu. V Řecku tak zůstal až do konce svého života. Živil se jako houslista v athénských orchestrech. Pracoval také Archivu lidové hudby v Athénách na transkripci řeckých lidových písní do běžné evropské notace. Během německé okupace Řecka za 2. světové války byl po několik měsíců internován. V roce 1946 se oženil s klavíristkou Marií Pangaliovou, se kterou měl dva syny. V roce 1949, krátce po narození druhého syna, zemřel.

Dílo náhled|240px|Pamětní deska v Berlíně

Orchestrální skladby Symfonická suita č. 1 (1929) 36 řeckých tanců (1931–36) Overture (také nazývaná Symfonie) Návrat Odyseův (1942) Symfonická suita č. 2 (1944–46) Klasická symfonie pro dechový orchestr (1947) Starověký řecký pochod (1947) Symfonieta b-moll (1948–9) Řecký tanec c-moll (1949)

Koncerty Concerto Grosso pro dechový orchestr (1928–31, ztraceno) Koncert pro housle, klavír a komorní orchestr (1930) Klavírní koncert č. 1 (1931) Concertino pro dva klavíry a orchestr (1935) Tři řecké tance (1936) Sedm řeckých tanců (1936) Klavírní koncert č. 2 (1937) Houslový koncert (1938) Violoncellový koncert (1938, ztracen) Klavírní koncert č.. 3 (1939; pro klavír a 10 dechových nástrojů) 10 skic (1940) Koncert pro housle, violu a velký dechový orchestr (1940–42) Malá suita pro smyčce (1942) Koncert pro kontrabas (1942) Koncert pro dvoje housle (1944–45) Concertino pro klavír (1948–49) Nocturne-Divertimento pro xylofon a orchestr (1949)

Balety Dívka a smrt (1938) Skřítci (1939, částečně podle klavírních skladeb Bély Bartóka a Igora Stravinského) Ostrovní obrazy (baletní suita, 1943) Kráska s růží (1946) Řecká země a moře (1947–48) Moře (1948–49)

Scénická hudba Mayday Spell, a Fairy Drama (Christos Evelpidis, 1944) Jindřich V., (William Shakespeare, pro rozhlas, 1947–48)

Komorní hudba Sonáta pro housle sólo (1925) Smyčcový kvartet (1926; ztraceno) Smyčcové trio (1926; ztraceno) Smyčcový kvartet č. 1 (1928) Sonatina č. 1 pro housle a klavír (1929; partly ztraceno) Sonatina č. 2 pro housle a klavír (1929) Smyčcový kvartet č. 2 (1929–30; ztraceno) Easy Music pro smyčcový kvartet (1930; ztraceno) Oktet (1931) Smyčcové trio č. 2 (1935) Sonatina č. 3 pro housle a klavír (1935) Sonatina č. 4 pro housle a klavír (1935) Smyčcový kvartet č. 3 (1935) Klavírní trio (1936) Malý chorál a fuga pro housle a klavír (1936) Pochod vojáčků pro housle a klavír (1936) Nocturno pro housle a klavír (c. 1937) Rondo pro housle a klavír (c. 1937) 8 variací na řeckou národní píseň pro klavírní trio (1938) Gavotta pro housle a klavír (1939) Concertino pro hoboj a klavír (1939) Scherzo pro housle, violu, violoncello a klavír (1936–40) Scherzo pro housle a klavír (1940) Largo pro violoncello a klavír (1940) Menuetto Cantato pro housle a klavír (1940) 10 skic pro smyčcový kvartet (1940) Smyčcový kvartet č. 4 (1940) Duo pro housle a violu (1939–42) Kvartet pro hoboj, trubku, fagot a klavír (1940–43) Concertino pro trubku a klavír (1940–43) Tango a Foxtrot, pro hoboj, trubku, fagot a klavír (1940–43) Sonáta pro housle a klavír (1940–43) Sonata concertante pro fagot a klavír (1943) Malá suita č. 1 pro housle a klavír (1946) Malá suita č. 2 pro housle a klavír (1946) Duo pro housle a violoncello (1947) 3 řecké lidové písně pro violoncello a klavír (c. 1942–48) Bolero pro violoncello a klavír (1948–9) Něžná melodie pro violoncello a klavír (1948–9) Serenáda pro violoncello a klavír (1948–9) Sonatina pro violoncello a klavír (1949) Gero Dimos pro smyčcový kvartet (1949)

Vokální hudba Doe pro zpěv a klavír (1931) 16 melodií pro mezzosoprán a klavír (1941)

Klavírní skladby Řecká suita (1924–25) 15 malých variací (1927) Sonatina (1927) 4 suity č. 1 (1936–1941) 32 klavírních skladeb (1940) 4 etudy (1941) Berceuse (1941) Echo (1946) Procesí k Acheronu (1948)

Literatura Hans Keller: "Nikos Skalkottas: An Original Genius". The Listener, no. 52/134 (9 December 1954), p. 1041 The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition. Ed. John Tyrrell, London 2001.

Externí odkazy

Stručný životopis

Kategorie:Řečtí hudební skladatelé Kategorie:Řečtí hudebníci Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé atonální hudby Kategorie:Druhá vídeňská škola Kategorie:Narození 21. dubna Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Úmrtí 19. září Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Muži