Zachris Topelius, občas též Sakari Topelius nebo Zakris Topelius, rodným jménem Zacharias Topelius (14. ledna 1818, Nykarleby – 12. března 1898, Sipoo) byl švédsky píšící finský romantický spisovatel, historik, novinář a rektor Helsinské univerzity.
Je považován za zakladatele finského historického románu. Významné jsou také jeho knihy pro děti. Preferoval formu svého jména Zachris, aby se odlišil od svého otce, který se také jmenoval Zacharias.HEGER, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 318.HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 448.Zacharias Topelius. 375 Humanistinnen und Humanisten. Humanistische Fakultät der Universität Helsinki. Dostupné online
Život Narodil se na venkovské usedlosti Kuddnäs nedaleko Nykarleby (finsky Uusikaarlepyy). Jeho otec byl místní lékař a sběratel lidové poezie, jeho matka známou vychovatelkou. Díky finanční stabilitě rodiny mohl bezstarostně studovat a tak byl v jedenácti letech poslán na školu v Oulu, kde se podle přání rodičů také zlepšoval ve finštině. Zde se v knihovně svých tet seznámil s románem Ivanhoe Waltera Scotta, Virgilovou Aeneidou, Homérovou Iliadou a Odysseou, ale také s loupežnickými a rytířskými příběhy.KLINGE, Matti. Topelius, Zachris. Henkilöhistoria. National Biography of Finland. Dostupné online. thumb|left|Runeberg a Topelius v roce 1863 thumb|left|Zachris Topelius v roce 1890 Roku 1831 mu zemřel otec na zápal plic a jeho výchovu převzal otcův bratr. Ten rozhodl, aby Zacharias pokračoval v soukromém studiu u Johana Ludviga Runberga v Helsinkách a složil zde maturitní zkoušku. U Runeberga, v jehož domě jeden čas i žil, se scházela tzv. Sobotní společnost (Lauantaiseura), jejímiž členy byli významní představitelé finského národního obrození. To v něm probudilo vlastenecké cítění.LÖYTTYNIEMI, Raili. Sakari Topelius, koko Suomen satusetä. Yle Oppiminen. Dostupné online.
Roku 1833 začal studovat historii na Helsinské univerzitě. V té době vydával vlastní ručně psané noviny Ephemerer a roku 1838 debutoval jako básník v Helsingfors Morgonblad básní Den stolta Rosen (Pyšná růže). Studoval též teologii a lékařství. Univerzitu absolvoval roku 1840. V roce 1841 se kvůli nedostatku peněz stal redaktorem švédskojazyčných novin Helsingfors Tidningar a v této funkci pracoval až do roku 1860. Mělo to velký význam pro jeho spisovatelskou kariéru, protože zde publikoval řadu svých příběhů na pokračování, mnohé z nich pod vlivem Eugèna Suea. Rychle se stal velmi populárním a jako redaktor významně rozvinul finskou žurnalistiku, když psal o aktuálních kulturních a společenských otázkách. Jako novinář naléhal na matky, aby učily své děti finsky, protože věřil, že Finsko se stane převážně finsky mluvící, ale zdůrazňoval historický a kulturní význam švédského dědictví a švédského jazyka ve Finsku. Roku 1842 se zasnoubil s Emilií Lindqvistovou a o tři roky později se s ní oženil. Emilie se podobně jako její manžel zajímala o umění a literaturu a často redigovala jeho texty.
V letech 1842–1846 byl tajemníkem finské Společnosti pro faunu a flóru, v letech 1846–1851 byl zaměstnán v univerzitní knihovně a ve stejném období vyučoval historii, statistiku a švédštinu na Helsingfors lyceum, což byla Runebergem založená první moderní finská soukromá internátní škola vyučující ve švédštině. Roku 1847 získal doktorát za dizertaci o manželských svazcích starých Finů a roku 1852 získal místo profesora na střední škole ve Vaase. Když Vaasa vyhořela, fungovala škola dočasně v Jakobstadu a Topelius se tam chystal přestěhovat, byl však roku 1854 jmenován mimořádným profesorem historie na Helsinské univerzitě. Roku 1864 byl na podnět svého přítele Fredrika Cygnaeuse jmenován na univerzitě řádným profesorem dějin Finska, Ruska a severských zemí. V roce 1872 byl zvolen prorektorem univerzity a od roku 1875 do svého odchodu do důchodu roku 1878 byl jejím rektorem. Pak se přestěhoval s rodinou do vily Björkudden v Sipoo, kde žil do konce života.
V Björkudden měl Topelius časté návštěvy a konaly se zde besedy o umění a literatuře. Velkou část svého času zde také strávil revidováním svých děl. Byl rovněž zván na různé slavností v Helsinkách a dalších částech Finska. Zúčastnil se práce v několika výborech a radách, včetně Švédské literární společnosti ve Finsku. Zapojil se i do debaty o víře a vědě.
Roku 1885 mu zemřela manželka. O několik let později onemocněl gastritidou a utrpěl mírnou mrtvici. Zemřel roku 1898 v Björkudden brzy po oslavách svých osmdesátin. Pohřben byl na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.
Literární dílo thumb|left|Vévodkyně z Finska, vydání z roku 1850 Topelius začínal jako lyrický básník. Jeho básně vychází z finské lidové poezie, jsou neseny v duchu romantické oslavy krásy a spojuje je vlastenecké cítění s obdivem k finské přírodě a kultuře. Velmi jsou ceněny jeho tři po sobě jdoucí svazky básnické sbírky Heather Blossoms (1845–54, Kvítky vřesu) a cyklus básní Sylvias visor (1853-1857, Sylviiny písně), z nichž řada byla zhudebněna.
Jako prozaik vydal roku 1850 první finský historický román Hertiginnan af Finland (Vévodkyně z Finska). Nejznámějším jeho dílem jsou Fältskärns berättelser (1851-1867, Felčarovy povídky), původně publikované na pokračování jako fejetony v Helsingfors Tidningar, které líčí historii Švédska a Finska v letech 1631 až 1772 s hlavním tématem dlouhodobého boje mezi šlechtou a rolníky. Pojetí jeho historických románů vychází z myšlenek Georga Wilhelma Friedricha Hegela, jsou založeny na solidní znalosti faktů a na jejich romantizující interpretaci, odehrávají se ve věrohodném prostředí, je v nich zdůrazňováno vlastenectví a silně se v nich projevuje autorova náboženská výchova.JUSSILA, Osmo. Suomen historian suuret myyti Helsinki: Werner Söderström Osakeyhtiö 2007. S. 17-23.
Věnoval se také psaní literatury pro děti, především pohádek, kterých napsal více než 250, a byl znám jako pohádkový strýček (satusetänä) Připravil také dvě učebnice pro základní vzdělání. První byla Naturens bok (1856, Kniha přírody) a druhá Boken om vårt land (1875, Kniha o naší zemi).
Proslavil se i svými divadelními hrami Efter femtio år (1851, Po padesáti letech), Kung Carls Jagt (1852, Lov krále Karla) a Regina von Emmeritz (1853).Zacharias Topelius Skrifter: Dramatik. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online. Hru Lov krále Karla použil jako libreto pro první finskou operu skladatel Fredrik Pacius. Podle Topeliovy pohádkové hry na motivy z Kalevaly vytvořil rovněž Pacius singspiel Princessan av Cyper (1860, Kyperská princezna).LAPPALAINEN, Seia. Pacius, Fredrik. Henkilöhistoria. National Biography of Finland. Dostupné online
Podílel se také na práci ve výboru na vytvoření zpěvníku finské evangelicko-luteránské církve, a když Johan Ludvig Runeberg roku 1863 z výboru odstoupil, byl jmenován na jeho místo. Sám je autorem kolem patnácti žalmů a hymnů.Zacharias Topelius Skrifter: Religiösa skrifter och psalmer. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online
Výběrová bibliografie thumb|Scéna z divadelní hry Po padesáti letech thumb|Felčarovy povídky, vydání z roku 1899 thumb|Cesta po Finsku, titulní list Heather Blossoms (Kvítky vřesu), třídílná lyrická básnická sbírka (první část 1845, druhá 1850 a třetí 1854) s tématy lásky a přírody. Finland framstäldt i teckningar (1845–1852, Finsko prezentované v kresbách), série brožur vydaných v letech 1845–1852 obsahujících litografie slavných míst ve Finsku s krátkými popisy, které převážně upravil Zacharias Topelius.Finland framställdt i teckningar. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online Sagor (1847–1852, Pohádky), čtyři svazky. Hertiginnan af Finland (1850, Vévodkyně z Finska), román odehrávající se během rusko-švédské války v letech 1741–1743, který je nyní považován za první historický román ve finské literární historii.Hertiginnan af Finland. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online Efter femtio år (1851, Po padesáti letech), divadelní hra o třech jednáních s prologem, ve které se prolíná padesát let lásky, laskavosti, hořké závisti i černého zla. Poněkud hororový příběh vznikl podle autorovy povídky Gamla Baron på Rautakylä (1849, Starý baron na Rautakylä).Zacharias Topelius – Efter femtio år. Litteraturbanken. Dostupné online Kung Carls jagt (1851, Lov krále Karla), libreto k první finské opeře skladatele Fredrika Pacia, která měla premiéru roku 1852. Děj opery se týká návštěvy mladého švédského krále Karla XI. na Alandech. Leonora, dcera místního rybáře, se dozví o spiknutí proti královu životu na lovu a zachrání ho..ŠVEC, Michal. Premiéra první finské opery. Skandinávský dům. Dostupmé online Fältskärns berättelser (1851–1867, Felčarovy povídky), cyklus povídek, autorovo nejslavnější dílo původně publikované na pokračování jako fejetony v Helsingfors Tidningar v letech 1851–1866. Cyklus se skládá z patnácti povídek, rozdělených do pěti částí, a líčí historii Švédska a Finska v letech 1631 až 1772 z pohledu šlechtického rodu a rolnické a kupecké rodiny s hlavním tématem dlouhodobého boje mezi šlechtou a rolníky. Částečně přepracované povídky vyšly knižně po jednotlivých částech letech 1853 až 1867 a v letech 1883–1884 vyšlo nové přepracované vydání.Fältskärns berättelser. Project Runeberg. Dostupné online Regina von Emmeritz (1853), divadelní hra o ženě jako láskyplném protikladu násilí a nenávisti na pozadí konfliktu mezi luteránskou a katolickou vírou. Dceru knížete von Emmeritz, Reginu, podnítí jezuitský mnich Hieronymus k vraždě krále Gustava II. Adolfa, ta je však okouzlena panovníkovou osobností, naplněna láskou a zachrání jej. Sama pak umírá, když sebere králi otrávený dopis.Regina von Emmeritz. Uppslagsverket Finland. Dostupné online Titians första kärlek (1853, Tizianova první láska), jednoaktovka ve které žena chce malíře inspirovat k božské, věčné a vznešené lásce k umění a kráse. Sylvias visor (1853–1857, Sylviiny písně), cyklus básní původně publikovaný jako součást třetí části Topeliovy sbírky básní Kvítky vřesu a přepracovaného vydání sbírky roku 1860. Cyklus nese své jméno podle malého zpěvného ptáka pěnice černohlavé (sylvia atricapilla) a Topelius se v něm uchýlil k poezii přírody a ke schopnosti přírody léčit rány, které mu vznikly ze společenského života.Zacharias Topelius Skrifter: Ljungblommor. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online. Naturens bok (1856, Kniha přírody), učebnice přírodopisu pro finské veřejné školy určená pro osmi až devítileté školáky.Zacharias Topelius Skrifter: Naturens Bok och Boken om Vårt Land. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online Gröna kammarn på Linnais gård (1859, Zelená komnata na panství Linnais), kratší hororový román.Zacharias Topelius Skrifter: Noveller och kortprosa. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online Veteranens jul (1859, Veteránovy vánoce), divadelní hra nastolující otázky životních podmínek válečných veteránů. Prinsessan af Cypern (1860, Kyperská princezna), pohádková hra na motivy z Kalevaly.SCHOOLFIELD, George C. a kol. A History of Finland's Literature. Lincoln: University of Nebraska Press 1998. S. 341. Podle hry vytvořil skladatel Fredrik Pacius singspiel. Läsning för barn (1865–1896, Čtení pro děti), osm svazků, Obsah (pohádky, písničky a hry) se z velké části skládá z příspěvků již dříve publikovaných v dětských časopisech.Zacharias Topelius Skrifter: Läsning för barn. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online Nya blad (1870, Nové listy), básnická sbírka.Zacharias Topelius Skrifter: Nya blad och Ljung. Svenska litteratursällskapet i Finland. Dostupné online