náhled|upright=1.35|Přehled hlavních etap vývoje vesmíru. Planckova éra představuje nejranější známé období kosmické historie Elektroslabá éra je období vývoje raného vesmíru, které následovalo po inflační éře a předcházelo kvarkové éře. Trvala přibližně od s do s po počátku rozpínání vesmíru.
Během tohoto období byla teplota vesmíru natolik vysoká, že elektromagnetická interakce a slabá interakce byly popsány společnou elektroslabou interakcí. Elektroslabá éra představuje nejstarší období vývoje vesmíru, jehož fyzikální podmínky lze alespoň částečně popsat teoriemi ověřenými experimentálními měřeními.
Průběh Během elektroslabé éry dosahovala teplota vesmíru hodnot převyšujících přibližně K, což odpovídá energiím, při nichž elektromagnetická a slabá interakce tvoří jedinou elektroslabou interakci. Za těchto podmínek mohly běžně vznikat a zanikat částice zprostředkující slabou interakci, zejména W a Z bosony.
S rozpínáním vesmíru docházelo k postupnému poklesu teploty. Přibližně v čase s nastal proces označovaný jako narušení elektroslabé symetrie, při němž se elektromagnetická a slabá interakce oddělily do své současné podoby. Současně získaly některé elementární částice hmotnost prostřednictvím interakce s Higgsovým polem.
Po skončení elektroslabé éry již teplota vesmíru neumožňovala vznik těžkých W a Z bosonů ve významném množství a vývoj vesmíru pokračoval během kvarkové éry.
Význam Elektroslabá éra představuje důležitou etapu vývoje vesmíru, protože její fyzikální podstata je popsána elektroslabou teorií, označovanou také jako Glashowova–Weinbergova–Salamova teorie, která byla experimentálně ověřena pozorováním W a Z bosonů a dalších částic předpovězených standardním modelem částicové fyziky.
Studium elektroslabé éry umožňuje propojit kosmologické modely raného vesmíru s výsledky částicové fyziky získanými v urychlovačích částic. Podmínky panující během tohoto období sice nelze v laboratoři plně reprodukovat, avšak některé procesy probíhající při vysokých energiích lze experimentálně zkoumat.
Elektroslabá éra rovněž představuje přechod mezi dřívějšími obdobími, jejichž popis je do značné míry závislý na teoretických modelech, a pozdějšími etapami vývoje vesmíru, které jsou podloženy rozsáhlými experimentálními a observačními důkazy.
Otevřené otázky Přestože je elektroslabá teorie jednou z nejúspěšnějších teorií moderní fyziky, některé procesy související s elektroslabou érou nejsou dosud zcela objasněny. Předmětem výzkumu zůstává zejména přesný průběh narušení elektroslabé symetrie v raném vesmíru a jeho možné důsledky pro další kosmologický vývoj.
Jednou z významných otevřených otázek je původ pozorované převahy hmoty nad antihmotou ve vesmíru. Některé teoretické modely předpokládají, že procesy probíhající během elektroslabé éry mohly k jejímu vzniku přispět, avšak dosavadní experimentální výsledky neposkytují jednoznačné vysvětlení.
Dalším cílem současného výzkumu je hledání fyziky za hranicemi standardního modelu, která by mohla upřesnit popis podmínek panujících během elektroslabé éry a objasnit dosud nevysvětlené vlastnosti raného vesmíru.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Rozpínání vesmíru Model Lambda-CDM Kosmická inflace Vznik a vývoj vesmíru
Kategorie:Astrofyzika Kategorie:Kosmologie