Hamza Humo (30. prosince 1895 Mostar, Bosna a Hercegovina – 19. ledna 1970 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský novinář a spisovatel bosňáckého původu.
Život V rodném Mostaru vystudoval mekteb, základní školu a gymnázium. Po vypuknutí první světové války roku 1914 byl společně s dalšími mostarskými mladíky pro protistátní postoje internován v uherském Aradu, o rok později byl donucen narukovat do rakousko-uherské armády. Do konce války působil jako písař ve vojenské nemocnici v uherském Rábu. Po skončení bojů se vrátil do Mostaru, kde konečně složil maturitní zkoušku (1919). Na vysokoškolská studia dějin umění se zapsal v Záhřebu, jistý čas ale studijně pobýval i ve Vídni a Bělehradě.
V letech 1923–1924 redigoval sarajevský časopis Zabavnik a nato mezi lety 1927 a 1931 vedl muslimský časopis Gajret (Úsilí), tiskový orgán stejnojmenného podpůrného spolku. Před druhou světovou válkou spolupracoval i s bělehradským listem Politika (1937–1941). Období války prožil v obci Cim u Mostaru. Po změně režimu v letech 1945–1946 v Sarajevu redigoval muslimský časopis Novo doba (Nová doba), pak se stal redaktorem v Radiu Sarajevo, založeném roku 1945, a nakonec od roku 1946 působil jako první ředitel Galerie umění (od 1969 Umělecká galerie Bosny a Hercegoviny).
Avdo se oženil s chorvatskou pianistkou Ankou Ivačić (1903–1962), která od roku 1931 do války vyučovala v gymnáziu v Sarajevu, nato krátce roku 1945 v Mostaru a nakonec od roku 1947 do své smrti na Střední hudební škole v Sarajevu.
Jeho synovec Avdo Humo (1914–1983) byl významným představitelem komunistického partyzánského hnutí a po druhé světové válce dlouhá léta vykonával vysoké politické funkce.
Na motivy Humova románu Adem Čabrić byl roku 1982 uveden televizní seriál pod názvem Kože (Kůže).
Dílo Nutarnji život (Vnitřní život, Mostar 1919), sbírka básní Strasti (Vášně, Beograd 1923), povídky Grad rima i ritmova (Město rýmů a rytmů, Beograd 1924 a Sarajevo 1975), sbírka básní Sa ploča istočnih (Z ploch východních, Beograd 1925), sbírka básní Grozdanin kikot (Grozdanin chechot, Beograd 1927, Sarajevo 1953, 1956, 1958, 1962, 1983, 1984, 1989, 1991, 1998, 1999 a 2015), německy: Trunkener Sommer (Berlin 1958, Frankfurt a/M 1961 a 1962, Dortmund 1968, Sarajevo 1987), italsky: La stagione dell'amore (Sarajevo 2008)
Pod žrvnjem vremena (Pod náporem času, Sarajevo 1928), povídky Od prelaza na Islam do novih vidika (Od přechodu na islám k novým horizontům, Sarajevo 1928), úvaha Slučaj Raba slikara (Případ malíře Raba, Sarajevo 1930), novely Pripovijetke (Povídky, Beograd 1932), povídky Ljubav na periferiji (Láska z periferie, Beograd 1936), povídky Zgrada na ruševinama (Stavba na troskách, Beograd 1939), román Za Tita (Pro Tita, Sarajevo 1946), báseň Pjesme (Básně, Sarajevo 1946), sbírka básní Hasan opančar (Švec Hasan, Sarajevo 1947) Adem Čabrić (Adem Čabrić, Sarajevo 1947 a 1951) Poema o Mostaru (Poéma o Mostaru, Sarajevo 1949) Tri svijeta (Tři světy, Sarajevo 1951), drama Perišićeva ljubav (Perišićova láska, Sarajevo 1952), povídky Izabrane pjesme (Vybrané básně, Sarajevo 1954 a 1968), sbírka básní Hadžijin mač (Hadžijův meč, Sarajevo 1955, 1964 a 1967), povídky Sabrana djela. Knjiga I–VI. (Sebrané spisy, Sarajevo 1976) Jablan do neba (Topol do nebe, Sarajevo 1980), sbírka básní Izbor iz djela (Výbor z díla, Sarajevo 1982
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bosenští spisovatelé Kategorie:Bosňáčtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Úmrtí v roce 1970 Kategorie:Narození v Mostaru Kategorie:Úmrtí v Sarajevu Kategorie:Muži