Toto je seznam státních svátků, dnů pracovního klidu, významných a památných dnů v Československu v různých obdobích.

Státní svátky Zákon č. 65/1925 Sb. z. a n. znal pouze pojem svátky. Zákon č. 248/1946 Sb. z. a n. pracuje s pojmem státně uznávané svátky s výjimkou 28. října, jakožto státního svátku i památného dne.

Datum Název Platnost Poznámka 1. ledna Nový rok 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20922 (PDF) 6. ledna Svátek tří králů 1925 – 1951 proměnlivé Velký pátek 1946 – 1951http://ftp.aspi.cz/opispdf/1946/106-1946.pdf (PDF) proměnlivé Pondělí velikonoční 1939 – 1946http://ftp.aspi.cz/opispdf/1939/025-1939.pdf (PDF), opět 1948 – 1951http://ftp.aspi.cz/opispdf/1948/032-1948.pdf (PDF) proměnlivé Nanebevstoupení Páně 1925 – 1951 proměnlivé Pondělí svatodušní 1939 – 1946, opět 1948 – 1951 8. května Den osvobození od fašismu od roku 1991http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-218 9. května Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Den osvobození od fašismu 1951 – 1991 proměnlivé Božího Těla 1925 – 1951 29. června Svatých apoštolů Petra a Pavla 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 5. července Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje od roku 1990http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-167 15. srpna Nanebevzetí Panny Marie od roku 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 28. října Den vzniku samostatného československého státu 1919 – 1939http://ftp.aspi.cz/opispdf/1919/115-1919.pdf (PDF)http://ftp.aspi.cz/opispdf/1939/081-1939.pdf, opět 1946 – 1951, opět od roku 1988http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-141 1. listopadu Všech svatých 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 8. prosince Neposkvrněného početí Panny Marie 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 25. prosince Hod Boží vánoční 1925 – 1951 26. prosince Druhý svátek vánoční 1939 – 1951

Dny pracovního klidu Pojem dny pracovního klidu zavedl zákon č. 93/1951 Sb.

Datum Název Platnost Poznámka 1. ledna Nový rok od roku 1951 proměnlivé Pondělí velikonoční od roku 1951 1. května Svátek práce od roku 1951 28. října Den znárodnění 1951 – 1975http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1975-56 24. prosince Štědrý den od roku 1990 25. prosince První svátek vánoční od roku 1951 26. prosince Druhý svátek vánoční od roku 1951

Významné dny Pojem významné dny zavedl zákon č. 93/1951 Sb.

Datum Název Platnost Poznámka 25. února 1951 – 1990 Únor 1948 5. května od roku 1990 Pražské povstání 29. srpna Slovenské národní povstání od roku 1951 28. října 1975 – 1988 7. listopadu Velká říjnová socialistická revoluce 1951 – 1990 17. listopadu Den boje studentů za svobodu a demokracii od roku 1990 Mezinárodní den studentstva, Sametová revoluce

Památné dny Datum Název Platnost Poznámka 7. března Den narozenin presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka 1946 – 1951https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1946-52 1. května Svátek práce 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 5. července Slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, Svatých Cyrila a Metoděje 1925 – 1990http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 6. července Mistra Jana Husi, Mistr Jan Hus od roku 1925http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 28. září Knížete sv. Václava 1925 – 1951http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3865&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Historie

Vznik Československa Při vzniku Československa v roce 1918 byl recepčním zákonem převzat rakousko-uherský právní řád, takže nová republika převzala stávající svátkové právo. Rakouské právo platné v českých zemích sestávalo výhradně z církevních svátků (oproti tomu právo uherské platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi obsahovalo i svátky státní). To vadilo části politického spektra, která katolickou církev považovala za relikt Rakouska-Uherska. Proto již v březnu 1919 předložila skupina levicových poslanců Národního shromáždění, vedená Václavem Johanisem a Antonínem Hamplem návrh zákona, který měl zrušit všechny církevní svátky („Mezi takovéto zastaralé přežitky patří i tak zvané svěcení církevních zasvěcených svátků“), zavést jako národní svátky významné dny českého národa 1. květen, 6. červenec a 28. říjen a snížení počtu svátků kompenzovat zaměstnancům placenou dovolenou v délce jednoho týdne ročně.Sněmovní tisk 705, Návrh členů Národního shromáždění Václava Johanise, Antonína Hampla a soudruhů, aby byly zrušeny církevní svátky a zavedeny svátky národní, občanské, jakož i aby na místě zrušených svátků zavedena byla všeobecná, každoroční, placená dovolená pro dělnictvo. Národní shromáždění československé 1918–1920 Tento návrh však neprošel.

Těsně před prvním výročím existence ČSR vláda navrhla zákonem zavést státní svátek 28. října: „Náleží tudíž tento den mezi nejvýznamnější dny v dějinách národa a státu československého, a bude zajisté vždy dne toho vzpomínáno s myslí nadšením vzrušenou.“Sněmovní tisk 1589, Vládní osnova zákona, jímž se prohlašuje 28. říjen za svátek státní. Národní shromáždění československé 1918–1920 Při jeho schvalování ústavní a právní výbory doporučily vládě vedle tohoto zákona připravit i novou jednotnou úpravu státních a náboženských svátků.Sněmovní tisk 1678, Zpráva I. výboru ústavního, II. výboru právního o vládní osnově zákona (tisk č. 1589), jímž se prohlašuje 28. říjen za svátek státní. Národní shromáždění československé 1918–1920 Návrh zákona včetně této rezoluce sněmovna schválila na schůzi 14. října 1919,Stenoprotokol 83. schůze (úterý 14. října 1919), Národní shromáždění československé 1918–1920 čímž se 28. říjen stal prvním československým státním svátkem.

Jednotná úprava svátků však zůstávala v nedohlednu, do roku 1920 se žádná svátková legislativa nepřipravila. V novém Národním shromáždění skupina národně-demokratických poslanců vedená Aloisem Rašínem a Františkem Lukavským v září 1920 předložila návrh zákona, který měl zrušit všechny svátky s výjimkou 1. května, 28. října, druhého svátku vánočního, Pondělí velikonočního a pondělí svatodušního, přičemž motivací jim bylo zejména snížení počtu nepracovních dnů,Sněmovní tisk 1127, Návrh poslanců Dra Rašína, Dra Lukavského a soudruhů na stanovení dnů svátečních a odstranění jiných svátků náboženských. NS RČS 1920–1925 tento návrh však neprošel. V červenci 1921 pak skupina národně-sociálních poslanců navrhla, aby byl státním svátkem prohlášen 6. červenec, „jako výroční den mučednické smrti Mistra Jana Husa“,Sněmovní tisk 2673, Návrh poslanců Jana Pelikána, Fr. Zeminové, Al. Tučného, Rud. Laubeho, Jos. Davida a spol., aby výroční den upálení mistra Jana Husa 6. červenec, prohlášen byl za svátek státní. NS RČS 1920–1925 téměř shodný návrh předložila v červnu 1923 skupina levicových poslanců,Sněmovní tisk 4210, Návrh poslanců Housera, Roučka, Warmbrunna a soudr. na prohlášení 6. července za svátek státní. NS RČS 1920–1925 ani jeden z návrhů však neprošel; v dubnu 1924 navíc skupina převážně slovenských poslanců vedená Florianem Tománkem interpelovala předsedu vlády, aby vláda nevyhlašovala Husův den státním svátkem: Sněmovní tisk 4636, NS RČS 1920–1925

Specializovaný zákon Vládní návrh zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé byl předložen až v březnu 1925.Sněmovní tisk 5061, Vládní návrh zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé. NS RČS 1920–1925Sněmovní tisk 5119, Zpráva výboru ustavně-právního o vládním návrhu (tisk 5061) zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé. NS RČS 1920–1925 Zákon zrušil veškeré stávající předpisy týkající se svátků a za svátky označil 1. leden (Obřezání Páně), 6. leden (Tři králové), Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, 29. červen (Petr a Pavel), 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 1. listopad (Všech svatých), 8. prosinec (Početí Panny Marie) a 25. prosinec (Narození Páně). Dále pak zavedl památné dny republiky Československé, kterými byly 5. červenec (den svatých Cyrila a Metoděje), 28. září (den svatého Václava), 6. červenec (památka Mistra Jana Husi), 1. květen (Svátek práce), a zachoval 28. říjen zavedený jakožto státní svátek již předchozím zákonem. Jelikož tento návrh se projednával společně s návrhem zákona zavádějícího placenou dovolenou pro zaměstnance, probíhala o něm v parlamentu bouřlivá diskuse, po které však byl návrh schválen v podobě připravené ústavně-právním výborem. Podoba zákona však nebyla považována za finální, zejména s ohledem na chybějící Velikonoční pondělí, svatodušní pondělí a druhý svátek vánoční (svátek svatého Štěpána), u kterých se očekávalo jejich brzké znovuzavedení.Stenoprotokol 336. schůze (sobota 21. března 1925). NS RČS 1920–1925 Jelikož ale vláda v listopadu skončila předčasnými volbami, k novelizaci už nedošlo.