Kostel Všech svatých v Lázních Bělohradě je římskokatolický farní kostel farnosti Lázně Bělohrad, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Orientovaný kostel stojí uprostřed hřbitova v západní části města při výjezdu směrem k Hořicím, nedaleko Fričova muzea, a je jednou z dominant města.

Historie Původní gotický kostel je zmiňován jako farní v roce 1354, v letech 1354–1364 byl jeho patronem vladyka Bořek Poličanský, sídlící na Koštofranku. K roku 1360 je zde zmíněn plebán Otto, o deset let později kněz Václav, roku 1390 směnil místní farnost kněz Jan s Mikulášem a roku 1394, po smrti plebána Drzka, byl na jeho místo ustaven kněz Bořek. Později se kostel stal fifliálkou kostela svatého Jana Křtitele ve Svatojanském Újezdě. Během třicetileté války kostel zpustnul, řádný duchovní byl na faru opět dosazen 19. října 1659, kdy jím byl administrátor P. Jiří Ignác Neuman, rodem z Litomyšle. Jeho nástupcem byl v letech 1663–1669 spisovatel a magistr filozofie P. Václav Vojtěch Červenka, po něm P. Bernard Hurych z Jičína a v letech 1672–1713 P. Augustin Procházka, který byl po své smrti dne 31. prosince 1713 v kostele pohřben pod levým bočním oltářem.

Roku 1684 zdědil celé panství Bertold Vilém z Valdštejna, který své dědictví, získané po smrti manželky hraběnky Alžběty Kateřině z rodu Valdštejnů, postupně rozšiřoval. Přikoupil dvůr Šárovcova Lhota, statek Lukavec a Maršov se Starými Buky a vytvořil tak fideikomis se sídlem v Nové Vsi. Zřidil zde sirotčinec, přestavěl zámek a v letech 1689–1700 nechal při gotických základech západní kostelní věže vybudovat barokní novostavbu kostela. Po smrti P. Procházky byl duchovním správcem jmenován P. František Granich a roku 1717 P. Tobiáš Jan Voříšek. Dne 1. března 1721 byla obnovena farnost a dosavadní administrátor P. Voříšek byl 27. července 1721 Janem Václavem Chřepickým z Modlíškovic, kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové, jmenován prvním farářem. Kanovníkem Chřepickým, který byl bratrem druhé ženy Jana Blažeje Santiniho Aichla, byla téhož dne vysvěcena i zámecká kaple svatého Jana Křtitele. O rok později, 2. května 1722 obdržel Bertold Vilém z Valdštejna císařské privilegium povýšit střední část Nové Vsi na městečko pod názvem Bělohrad.

Roku 1830 byl na hřbitově při kopání hrobu objeven náhrobník Václava Hořiňěvského z Hořiňěvsi z roku 1558, který byl původně umístěn ve starém kostele a při jeho boření roku 1689 odhozen na hřbitov. Přičiněním tehdehšího faráře Františka Petery Rohoznického byl dne 22. září 1838 náhrobek instalován u dveří vnější jižní zdi kostela.

Architektura

Kostel je jednolodní stavba se západní hranolovou dvoupatrovou věží se schodišťovým přístavkem na severní straně a užším, půlkruhově uzavřeným presbyteriem, k němuž na severu přiléhá sakristie s oratoří. Exteriér má hladké fasády členěné lizénovými rámy, střecha je sedlová s osmibokým sanktusníkem nad hlavní lodí, osmiboká vížka s bání je i nad kněžištěm, cibulovou bání je zastřešena věž. Kostel je přístupný čtyřmi vchody, hlavním v přízemí věže, jižním v ose zdiva lodi, svůj samostatný vchod má sakristie a schodišťový přístavek věže ústící do kůru. Interiér kostela je osvětlen půlkruhově uzavřenými okny, šesti v lodi a třemi v presbytáři.

Loď na půdorysu obdélníka 17,9 × 9,2 metry s vnitřní výškou 10,7 m má tři pole křížové klenby oddělená klenebními pasy dosedajícími na kladí toskánských pilastrů. Od presbyteria je oddělena půlkruhovým triumfálním obloukem. Presbytář o šířce 7,7 metrů je zaklenut kupolí na pandantivech, půlkruhový závěr konchou, přízemí věže má klenbu valenou. Kruchta se zvlněným poprsníkem je nesena dvěma toskánskými sloupy, podkruchtí má klenu křížovou.

Interiér Za hlavním i bočními oltáři jsou freskami vytvořeny iluzivní apsidy. Freska za hlavním oltářem z roku 1788 je přisuzována Kramolínovi. Za bočními oltáři jsou malby z roku 1935 a byly vytvořeny Ateliérem církevního umění v Praze – Jaroslava Majora, rodáka z nedaleké Chotče. Obraz Všech svatých na hlavním oltáři je od akademického malíře Antonína Mühla, menší obraz Madony nad jižním bočním vchodem je od místního rodáka, akademického malíře Václava Březiny. Před hlavním oltářem je hrobka, založená Bertholdem Vilémem z Valdštejna, jehož znak ulitý z mosazi je vsazen v mramorové desce, na níž je nad erbem latinský nápis: "Miseremici mei, miseremini mei a pod znakem: Saltem vos amici mei." (Slitujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji.) Po levé straně je vytesáno: UNUM DEBETUR IURE – Jedno se musí podle práva, na straně protější potom: ALTERUM COMPETIT USUI – Druhé přísluší obyčeji. Z původního kostela se ochovala se cínová křtitelnice s podobami svatého Petra, svatého Pavla a svatého Jakuba z roku 1545.

Okolí kostela Ve výklenku zahradní zdi je socha sv. Blažeje a po levé straně schodiště směrem ke kostelu stojí socha sv. Václava z roku 1774. Kostel obklopuje hřbitov s kamennou zídku, u kostela je vystavěná i fara.

Bohoslužby Pravidelné bohoslužby se konají v neděli od 9.00 a v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 18.00.

Reference

Externí odkazy

Kostel Všech svatých na stránkách města Lázně Bělohrad Kostel Všech svatých a fara, Lázně Bělohrad na stránkách Královéhradeckého kraje

Varhany

Všech svatých, Lázně Bělohrad Všech svatých Lázně Bělohrad Všech svatých Lázně Bělohrad Všech svatých Lázně Bělohrad Kategorie:Kulturní památky v Lázních Bělohrad