náhled|260px| matriční zápis o narození a křtu Josefa Jaroslava Langera (matrika N 1785-1810 Lázně Bohdaneč (SOA Zámrsk)) náhled|260px| matriční zápis o úmrtí a pohřbu Josefa Jaroslava Langera (matrika Z 1841-1926 Lázně Bohdaneč (SOA Zámrsk)) Josef Jaroslav Langer (12. listopadu 1806 Lázně Bohdaneč – 28. dubna 1846 tamtéž) byl český obrozenecký básník, novinář a národopisný sběratel píšící již v lehce romantickém slohu.
Život Narodil se v Lázních Bohdaneč jako syn movitého rolníka a městského důchodního. Byl křtěn Josef, jméno Jaroslav převzal později jako umělecké a vlastenecké.
Roku 1826 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, kde byli jeho profesory buditelé Josef Chmela a Václav Kliment Klicpera.Ottův slovník naučný: Heslo Langer, Josef Jaroslav Pod jejich vlivem u něj došlo k národnostnímu uvědomění. Po maturitě začal studovat filozofii a práva na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale studium nedokončil, odešel ze školy v roce 1828. Poté se začal aktivně podílet na pražském kulturně-společenském dění, v okruhu autorů jako byli Josef Vladimír Pelikán, Alois Vojtěch Šembera, Jan Slavomír Tomíček nebo Josef Kajetán Tyl. Živil se hlavně vyučováním němčiny a překládáním.
Po příkladu Františka Ladislava Čelakovského a Václava Hanky se zabýval studiem slovanského jazyka a literatury, zejména pak polské a ruské literatury. Své básnické pokusy vydával v časopisech Květy a Časopise českého muzea. V roce 1830 mu vyšla první kniha Selanky a mezi lety 1830-1831 pak spoluredigoval časopis Čechoslav, v němž uveřejnil mimo jiné i svou politicko-satirickou báseň České lesy s odkazem na polské povstání, čímž na sebe upoutal pozornost úřadů, což vedlo k jeho vyhoštění mimo Prahu v roce 1830, kdy se Langer musel vrátit do Bohdanče. Zpočátku ještě unikal z Bohdanče do Prahy, pracoval například krátce jako archivář u knížete Kinského. Jednal o vydání svých děl a převzetí redaktorství listu Jindy. Když ale obojí ztroskotalo, musel se roku 1832 vrátit do Bohdanče natrvalo. Krom důvodů ekonomických sehrál v tom svou roli i tlak otce, který se bál, že v Praze propadne bohémskému životu.
Zpočátku se v Bohdanči snažil být aktivní stejně jako v Praze. Sbíral pověsti, hrál v ochotnickém divadle, roku 1836 získal místo městského kontribučního. Pozvolna u něj však propukla duševní choroba, posílená rostoucím alkoholismem. S tím souvisela i tvůrčí krize. Až na výjimky (Bohdanecký rukopis, Den v Kocourkově aj.) už nenapsal žádné dílo. Část svých rukopisů před smrtí ovšem zničil, takže otázka nakolik a co v Bohdanči tvořil, zůstává nevyjasněna. Zemřel ve věku 39 let.
Byl několikrát nešťastně zamilován, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do Chotěboře jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích:
Och, vy hory, hory, hory vůkol Chotěboře, jak na vás pomyslím, sladkém cítím hoře.
Její předčasnou smrt (měla tuberkulózu) Langer velmi těžce nesl. To spolu s odtržením od centra dění v Praze (byl důchodním na bohdanečském magistrátu) způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání.
Je Langrovou zásluhou, že jeho mladší druh Josef Kajetán Tyl na základě Langrova vyprávění odešel kvůli profesoru Klicperovi studovat na gymnázium do Hradce Králové.
Angažoval se v prosazování uznání bratranců Veverkových jako vynálezců ruchadla. V Bohdanči po něm byl v roce 1886 pojmenován ochotnický spolek: Občanská beseda Langer. Byl činný až do roku 1918.
Dílo Langrova raná tvorba ještě vycházela z klasicistních forem a žánrů. Inspirací mu byly lidové pohádky a pověsti, zejména v jeho první knize Selanky. Dalším okruhem tvorby byla politická satira, umně maskovaná třeba kramářskými písněmi. V básni České lesy jinotajně kritizoval útlak českého národa. V pamfletické skladbě Bohdenecký rukopis satiricky napadl Rukopis královédvorský a zelenohorský a spory ypsilonistů a iotistů o český pravopis, za což si vysloužil odsudek obrozeneckých špiček (Palacký, Čelakovský). Studoval lidovou slovesnost a dospěl k názoru, že Rukopisy neodpovídají duchu lidové slovesnosti.
Jeho článek v Čechoslavu, který redigoval, je hlavním důkazem o tom, že vynálezci ruchadla jsou bratranci Veverkové.
Bibliografie Selanky Bohdanecký rukopis Den v Kocourkově České krakováčky České prostonárodní obyčeje a písně Svatební obyčeje a písně Márinka Záleská (nedokončený pokus o velké drama)
Odkazy
Reference
Literatura HANUŠ, Josef et al. Literatura česká devatenáctého století. Díl 2. Od Poláka k Langrovi. 2. vyd., oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1917. 824 s. [Kapitola „Josef Jaroslav Langer" na str. 749–785; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online
Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1815–1918
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Narození 12. listopadu Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození v Lázních Bohdaneč Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1846 Kategorie:Úmrtí v Lázních Bohdaneč Kategorie:Pohřbení v Lázních Bohdaneč Kategorie:Muži