Železniční trať Knin–Zadar (chorvatsky Željeznička pruga Knin–Zadar) se nachází na pomezí chorvatského přímoří a pohraničí s Bosnou a Hercegovinou. Dlouhá je 98 km a slouží od roku 1967. Překonává značné výškové rozdíly, nachází se na ní 19 mostů a 22 tunelů.
Historie
Již na počátku 20. století existovaly různé plány na napojení přístavu Zadar na železniční síť. I přes značné investice v regionu, které uskutečnilo jak Rakousko-Uhersko, tak i Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, však vhodná příležitost na realizaci trati přišla až po druhé světové válce. Stavební práce byly formálně zahájeny v posledních měsících před vypuknutím První světové války, nebyly však po několik desítek let ale obnoveny.
Trať byla budována v 50. a 60. letech 20. století; její výstavba trvala 14 let a probíhala v jednotlivých etapách. Roku 1962 byl otevřen úsek Knin–Kistanje, o rok později pak úsek Kistanje–Benkovac. Roku 1967 poté projel vlak po celé trase trati a Jugoslávie tak získala další přístav na Jaderském moři, který byl napojen na její železniční síť.
Kromě zásobování zbožím umožňovala tato trať i dopravu turistů z evropských zemí do letovisk v blízkosti Zadaru. Pravidelně zde byly provozovány rychlíky ze Záhřebu do Zadaru. Sezónně odsud také vyjížděly vlaky do Hamburku i Bělehradu.
Na přelomu 80. a 90. let existoval plán na modernizaci a rozšíření kapacity trati, který však nebyl z důvodů válečných událostí realizován. V oblastech, kudy probíhá trať, žili totiž převážně Srbové, kteří se proti centrální vládě v Záhřebu vzbouřili a vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Následně bylo území pohraničí Chorvatska a Bosny a Hercegoviny předmětem blokád, ozbrojených akcí a nakonec i otevřených bojů. V lednu a červenci 1991 byla trať ze strany srbských povstalců zaminována.
Až do Operace Bouře a ovládnutí celého území Chorvatska centrální vládou zde proto neprobíhal žádný železniční provoz.
Po skončení konfliktu byla trať částečně obnovena a od roku 1996 obnoven pravidelný provoz. Roku 2012 a 2014 byly provedeny rozsáhlejší rekonstrukční práce na obnově trati; investice měla hodnotu 100 milionů kun a vyžádala si dočasné přerušení provozu na trati.
Stanice
Knin Oćestovo Radučić Vujasinovići Ivoševci Kistanje Đervske Dalmatinska Ostrovica Bulić Lepuri Kožlovac Benkovac Sopot Raštević Nadin Skabrnja Prkos Galovci Debeljak Sukošan Bibinje Zadar'''
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Železniční tratě v Chorvatsku Kategorie:Postaveno v Chorvatsku 1967 Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1967 Kategorie:Rozchod 1435 mm