Markéta Medicejská (31. května 1612 Palác Pitti, Florencie – 6. února 1679 Parma) byla toskánská princezna a po sňatku s Eduardem Parmským se stala vévodkyní z Parmy a Piacenzy. Markéta vládla v roce 1635 jako regentka Piacenzy a po smrti manžela od roku 1646 jako regentka celého vévodství.
Rodina Narodila se jako čtvrté z osmi dětí Cosima II. Medicejského a jeho manželky Marie Magdaleny Habsburské.
Markétinými sourozenci byli například: velkovévoda Ferdinand II. Medicejský, kardinál Gian Karel Medicejský, kardinál Leopold Medicejský a Anna Medicejská, manželka Ferdinanda Karla Tyrolského.
Jejími prarodiči byli Ferdinand I. Medicejský a Kristina Lotrinská. Ferdinand byl synem Cosima I. Medicejského a Eleonory Toledské. Z matčiny strany byla Markéta vnučnou Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Ti oba byli potomky Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. Markéta byla tedy potomkem císařů Svaté říše římské.
Život V roce 1620 byla zasnoubena s parmským vévodou Eduardem Parmským. Svatba se uskutečnila v roce 1628. Tento sňatek si velmi přál Eduardův otec Ranuccio, který v něm viděl posílení spojenectví mezi Parmským vévodstvím a Toskánským velkovévodstvím, přesněji tedy s vládnoucím rodem Medicejů.
Svatba se konala ve Florencii 11. října 1628. Svatební oslavy byly doprovázeny velkou podívanou a okázalostí, včetně představení Gaglianovy opery La Flora, složené zvláště k této příležitosti. K uvítání páru zpět v Parmě byla v divadle Farnese provedena opera Merkur a Mars, s hudbou Claudia Monteverdiho a textem Claudia Achilliniho.
Roky, během nichž vládl pár v Parmě, byly poznamenány morem a protikladem mezi nádherou v jaké žil dvůr a daňovým zatížením, jemuž podrobovali své poddané. Peníze z daní byly využity ke zlepšení Eduardovy armády. Vévoda také uplatňoval pro-francouzskou politiku.
Podle portrétů a jiných pramenů z té doby byla Markéta krásná, přívětivá, vzdělaná žena. Na rozdíl od svých předchůdců byl vévoda věrným manželem a v žádných zdrojích se neuvádí, že by měl nemanželské potomky.
Dne 11. září 1646 Eduard zemřel. Jejich nejstarší syn Ranuccio ještě neměl věk na samostatnou vládu a tak za něj vládla matka jako regentka.
Markéta zemřela 6. února 1679 v Parmě.
Potomci Caterina (*/† 2. října 1629) Ranuccio II Farnese (17. září 1630 – 11. prosince 1694), 6. vévoda z Parmy, Piacenzy a Castra, ⚭ 1660 Markéta Jolanda Savojská (15. listopadu 1635 – 29. dubna 1663) ⚭ 1663 Isabela d’Este (3. října 1635 – 21. srpna 1666) ⚭ 1667 Marie d’Este (8. prosince 1644 – 20. srpna 1684) Maria Maddalena (c.1633/1638–1693) Alexander (10. ledna 1635 – 18. února 1689), princ z Parmy, generál španělské armády a guvernér habsburského Nizozemska od roku 1678 do roku 1682, zemřel svobodný, ale měl několik nelegitimních potomků Orazio (24. ledna 1636 – 2. listopadu 1656) Caterina (3. září 1637 – 24. dubna 1684), karmelitánská jeptiška Pietro (4. dubna 1639 – 4. března 1677) Ottavio (5. ledna 1641 – 4. srpna 1641)
Vývod z předků
Tituly a oslovení 31. května 1612 – 11. října 1628: Její Výsost Margherita de' Medici 11. října 1628 – 11. září 1646: Její Výsost parmská vévodkyně 11. září 1646 – 6. února 1679: Její Výsost parmská vévodkyně vdova
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Parmské vévodkyně Kategorie:Toskánské princezny Kategorie:Medicejové Kategorie:Narození 31. května Kategorie:Narození v roce 1612 Kategorie:Narození ve Florencii Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Úmrtí v roce 1679 Kategorie:Úmrtí v Parmě Kategorie:Ženy