thumbpx|náhled|vpravo|Neoficiální duhová vlajka EU LGBT práva v Evropské unii jsou chráněná primárním evropským právem a právem EU. Pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví je legální ve všech členských zemích. V celé EU je taktéž nelegální diskriminace sexuálních menšin na pracovišti od r. 2000. Pokud jde ale o další aspekty LGBT práv – registrované partnerství, stejnopohlavní manželství a homoparentální osvojování – zaujímají k ní členské státy různý přístup.

Zřizovací smlouvy Ratifikace Amsterodamské smlouvy v r. 1999 přinesla do právního řádu členských zemí určité změny a sice boj s diskriminací jiných sexuálních orientací.Consolidated versions of the Treaty on European Union and the Treaty on the Functioning of the European Union , European Union 2009Perspective: what has the EU done for LGBT rights? , Café Babel 17/05/10

Dále článek 21 Listiny základních práv Evropské unie potvrzuje, že veškerá diskriminace jiných sexuálních orientací by měla být nepřípustná. Listina byla schválená v r. 2000. Právní závaznost získala spolu se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost 1. prosince 2009.CHARTER OF FUNDAMENTAL RIGHTS OF THE EUROPEAN UNION, European Union 2000

Legislativní ochrana náhled|350px|vpravo|LGBT rights in the European Union Následujíc po přijetí výše zmíněných principů Amsterodamské smlouvy byla v r. 2000 přijatá rámcová směrnice o rovném zacházení na pracovišti a v povolání. Tato směrnice zavázala všechny členské země EU přijmout do tří let zákonné opatření proti diskriminaci v pracovněprávních vztazích. Neoddělitelnou součástí této nové legislativy byla i ochrana jiných sexuálních orientací.

Občané EU takto získali právní ochranu před odmítnutím přijetí do pracovního poměru nebo výpovědí z pracovního poměru z důvodu jejich sexuální orientace. Směrnice garantuje zaměstnancům jiné sexuální orientace také ochranu před obtěžováním a jinak nepříznivými podmínkami na pracovišti. Nezahrnuje však odpírání zdravotní péče, nerovné zacházení v ubytovacích službách (např. neposkytnutí dvoulůžkového pokoje stejnopohlavním párům), ochranu před školní šikanou a ostatní hospodářská, sociální a kulturní práva (pozůstalostní důchody, ošetřovné při péči o nemocného partnera). Právo EU garantuje v těchto případech ochranu pouze jinému pohlaví nebo rase.

Navržená směrnice Navržená evropská anti-diskriminační legislativa by zakázala diskriminaci i ve věcech sociální péče, sociálních výhod, přístupu ke vzdělání, přístupu ke zboží a službám na základě náboženství, tělesného či duševního postižení, věku a sexuální orientace.Why ILGA-Europe supports the proposed Anti-Discrimination Directive , ILGA-Europe Tato směrnice byla odmítnutá Radou EU navzdory silné podpoře v Evropském parlamentu.European Parliament renews call for anti-discrimination laws for LGBT people, LGBTQ Nation

Práva transgender Právo EU zaujímá k transgender problematice různorodý přístup. Přestože přijal Evropský parlament rezoluci o ochraně práv translidí na začátku r. 1989, není transgender identita dosud začleněná do žádné zřizovací smlouvy EU. Nezmiňuje se o ní ani zákon o Evropském institutu pro genderovou rovnost, ačkoliv obsahuje jinou sexuální orientaci. Každopádně precedentní právo Soudního dvoru Evropské unie v Lucemburku pamatuje na určitou ochranu v interpretaci diskriminace na základě pohlaví, kterou lze částečně uplatnit i na osoby se změněnou pohlaví identititou. Tedy veškeré zákony EU o pohlavní diskriminaci lze aplikovat i na jiné genderové identity. V r. 2002 byla doplněná směrnice o rovném zacházení z r. 1976 o genderovou identitu.

Jiné akce V letech 2001-2006 vydal Program komunitní akce pro boj s diskriminací 100 milionů eur na boj s diskriminací různých skupin, včetně jiných sexuálních orientací.

V r. 2009 se Evropská komise postavila proti homofobnímu zákonu přijatému v Litvě. Zdůraznila svojí podporu festivalům gay pride nejen v Litvě, ale i dalších zemích. Dodala, že zákazy konání podobných akcí v členských zemích se neobejdou bez následků.

Mezinárodní vztahy V červnu 2010 se Rada EU dohodla na nezávazném doporučení na podporu na LGBT lidských práv.

V červnu 2013 se toto doporučení přetransformovalo na závazné rozhodnutí, podle něhož je veškerá diplomacie EU povinná hájit lidská práva LGBTI na celém světě.

Stejnopohlavní svazky

Stejnopohlavní manželství bylo legalizované v Belgii, Dánsku, ve Finsku, ve Francii, v Irsku, Lucembursku, na Maltě, Německu, v Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království (vyjma Gibraltaru a Severního Irska). V Rakousku bude stejnopohlavní manželství legální z rozhodnutí Ústavního soudu od 1. ledna 2019. Registrované partnerství bylo legalizované v Rakousku, Itálii, Belgii, Chorvatsku, na Kypru, v Česku, Estonsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, ve Slovinsku a ve Spojeném království. V případě Dánska a Švédska byl předcházející institut registrovaného partnerství (Dánsko 1989-2012, Švédsko 1995-2009) zrušen po přijetí stejnopohlavního manželství. Stávající registrovaná partnerství tamní zákony stále uznávají.

V Rakousku, Německu, Maďarsku a Itálii se na téma stejnopohlavní manželství vedou politické diskuse. Itálie, která byla poslední zemí zakladatelských 15, legalizovala registrované partnerství v květnu 2016. Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko mají v ústavě manželství definované jako svazek jednoho muže a jedné ženy.

Právo EU zavazuje všechny členské státy, které legalizovaly stejnopohlavní partnerství uznávat i mezinárodně uzavřená partnerství pro účely svobody pohybu.DIRECTIVE 2004/38/EC on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely Evropský parlament taktéž přijal zprávu volající po vzájemném uznávání.Report on civil law, commercial law, family law and private international law aspects of the Action Plan Implementing the Stockholm Programme, European ParliamentEU-Wide Recognition of Member States’ Gay Marriage, Civil Partnership a Step Closer, WGLB

Na základě precedentu rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie opřeném o směrnici o rovném zacházení mají zaměstnanci žijící v registrovaném partnerství právo na stejné zaměstnanecké benefity jako zaměstnanci žijící v manželství (týká se pouze těch členských zemí, které nelegalizovaly stejnopohlavní manželství). V pozadí tohoto principu přijatého v r. 2008 byla kauza Tadao Maruko vs. Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen týkající se Němce žijícího v registrovaném životním partnerství (Eigentragene Lebenspartnerschaft). V prosinci 2013 toto potvrdil ten samý soud v kauze Fréderic Hay vs. Crédit agricole mutuel (C-267/12), která se týkala Francouze žijícího v občanském paktu solidarity (Pacte civil de solidarité). Ten se na rozdíl od německého registrovaného životního partnerství výrazně liší od institutu manželství. Každopádně v tom roce už Francie umožňovala párům stejného pohlaví uzavírat plnohodnotné manželství.

Přístup jednotlivých členských zemí Otevřeně homosexuální občané EU smějí otevřeně sloužit v armádě ve všech členských zemí, vyjma Kypru, který však tímto jedná v rozporu s právem EU, a kde se tento zákaz uplatňuje velmi ojediněle.