Pamětní deska 17. listopadu (autorem pojmenovaná Ruce) je pietní místo v Praze na Národní třídě, které připomíná události 17. listopadu 1989. Jde o bronzovou desku s reliéfem několika rukou ukazujících gesto vítězství („véčko“). Autory díla jsou Otakar Příhoda a Miroslav Krátký, kteří desku umístili do průchodu Kaňkova paláce v únoru 1990. V listopadu 2016 byla deska přesunuta z průchodu na fasádu domu.

Popis díla Jde o bronzovou desku s nápisem „17.11.1989“. Z desky vystupuje osm lidských rukou ukazující různá gesta, jednak vítězné „véčko“, hojně používané na demonstracích v listopadu 1989, jednak nataženou prázdnou dlaň, která odkazuje k listopadovému heslu „Máme holé ruce“.

Pozadí vzniku díla

náhled|Jedna z demonstrací, které následovaly po událostech 17. listopadu 1989

17. listopadu 1989 se konala povolená demonstrace Socialistického svazu mládeže k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra města, aby projevila nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Policejní kordony demonstranty postupně uvěznily na Národní třídě a v přilehlých ulicích. Policisté z pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti následně začali demonstranty surově bít. Kdo chtěl z místa uniknout, musel projít průchodem Kaňkova paláce na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice, kde policisté vytvořili tzv. mlátící uličku. Hned v dalších dnech se z průjezdu stalo spontánní pietní místo, kam lidé nosili svíčky a květiny.

Vznik díla

náhled|Pamětní deska na svém původním místě, den po smrti Václava Havla (19. prosince 2011)

V prosinci 1989 napadlo přítelkyni uměleckého kovolitce Otakara Příhody, že by v průchodu mělo něco vzniknout. Na její popud vytvořil Příhoda odlitek rukou, desku s datem vyrobil Miroslav Krátký. 20. února 1990 v noci pamětní desku bez povolení umístili do průchodu. Autoři zůstali dlouho v anonymitě, prozradil je až Kurt Gebauer.

Reakce na dílo

Pamětní deska se stala důležitým místem oslav Dne boje za svobodu a demokracii. Tradičně pod ní pokládají věnce a květiny státníci i občané. Podle kritiků není umělecká hodnota díla příliš velká. Jaroslav Róna dílo označil za „kýč nevalné kvality“. Stefan Milkov se vyjádřil, že „je z toho cítit, že ta věc vznikla narychlo a bez jakékoli soutěže. Umělecky naprosto zbytečné.“

Zásah Romana Týce

22. listopadu 2009 zasáhl do díla umělec Roman Týc. Vítězné ruce doplnil o další dvě desky. Zleva o ruce hajlující (s datem 17. 11. 1939), zprava o ruce se vztyčenými prostředníky (s datem 17. 11. 2009). Svůj zásah pojmenoval Není co slavit a v rámci instalace pronesl také proslov. Přidané desky byly sundány následující den. K poškození původního díla nedošlo, desky byly přidělané pouze magnety. Výtvarník Jiří David Týcovu akci ocenil. Policie čin vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, v roce 2010 ale případ odložila.

Svůj čin vysvětlil Týc takto: „Ta deska prostě sama vybízela k doplnění informace. Všechny ty ruce jsou český, na rozdíl od gest, která ukazují. Není od věci uvědomit si to, co se tady dělo a děje v kontextu. Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá.“ Týce také zaujalo, že většina lidí si proměny desky ani nevšimla a dál pod ní zapalovali svíčky.

Autor pamětní desky Otakar Příhoda v reakci na Týcův zásah řekl, že ho to „namíchlo“. Později ale odmítl Týce zažalovat, přestože to po něm žádala policie.

Přemístění díla

náhled|Od 16. listopadu 2016 je pamětní deska místo v průchodu umístěna na fasádě domu

V listopadu 2016 byla pamětní deska přemístěna z podloubí domu na jeho fasádu. Česká advokátní komora, která v domě sídlí, se průchod rozhodla v rámci rekonstrukce budovy uzavřít. Podle mluvčí advokátní komory to požadovali památkáři, podle novináře Ludvíka Hradilka si naopak uzavření průchodu na památkářích vymohla sama advokátní komora. Pamětní deska se stěhovala také z důvodu, že svíčky, zapalované v průchodu, hrozily rizikem požáru. V bývalém průchodu vznikla galerie s fotografiemi ze 17. listopadu.

Přesun pamětní desky vyvolal kritiku, historik a pedagog Marcel Tomášek proti přesunu založil petici, přesun také kritizoval Jan Gregar, naopak Marek Benda řekl, že venkovní prostor mu pro pietní místo přijde vhodnější.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Pamětní deska 17. listopadu 1989 – stránka na webu Pamětní místa na komunistický režim Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Kategorie:17. listopad Kategorie:Vzniklo 1990 Kategorie:Sametová revoluce v umění a kultuře Kategorie:Pomníky a památníky na Novém Městě (Praha 1) 17. listopadu