Zámek v Chlumu u Třeboně byl vystavěn počátkem 18. století na místě bývalé tvrze. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.

Historie Panství Chlum či Chlumec u Třeboně mělo své staré jádro ve dvou nevelkých vesnicích Žítči a Mirochově, k nimž později přibyl osamocený lesní okrsek kolem vsi Cepu mezi Třeboní a Suchdolem nad Lužnicí. Ves Chlum sama, jež se poprvé připomíná roku 1395, byla již tehdy příslušenstvím rožmberského panství třeboňského. Roku 1508 získal Kunrát Krajíř z Krajku vsi Chlum, Lutovou a Stříbřec od Petra z Rožmberka, jemuž za to postoupil ves Cep s okolními lesy. Po dělení krajířských statků obdržel roku 1554 Chlum jako samostatný statek Jiřík Volf Krajíř z Krajku, jehož syn Julius jej připojil k panství bystřickému.

Roku 1693 převzala ves Novou Bystřici s Chlumem sestra posledního Slavaty Kateřina Terezie, jejímž manželem byl Jan Arnošt z Fünfkirchenu a Chlum zůstal v držení Fünfkirchenů až do roku 1834 (syn Jan Leopold pak postoupil chlumské panství svému mladšímu synu Janu Františkovi z Fünfkirchenu). Jeho rozhodnutím z roku 1710 byl na místě někdejší tvrze vystavěn barokní patrový zámek. Roku 1746 zde byla zřízena mariánská kaple.

19. století Dalšími majiteli panství se od roku 1834 stali Stadionové. V roce 1846 mělo panství podle soudního odhadu cenu 630 989 zlatých 52 krejcarů. V roce 1861 přešel již zchátralý zámek do vlastnictví modenského vévody Františka V. d’Este, který ho nechal upravit. V roce 1870 mělo chlumecké panství a ves 167 domů a 1 424 obyvatel. Stál zde zámek, Mariánská kaple, škola, pivovar a mlýn, přičemž k panství spadaly samoty: Lípovka (12 čísel), Na obci (12 čísel), Pařezy (14 čísel), Půlkrabě (3 čísla), u cihelny (7 čísel), Vochoz (2 čísla), Huť nová a železné hutě zvané Josefsthal (7 čísel), kde se vyrábělo železo, litina a zemědělské náčiní.Jan Orth, František Sládek: Topograficko-statistický slovník Čech čili podrobný popis všech měst, městysu̇, vesnic, Kober, 1870, s. 192.

V roce 1875 zdědil dvanáctiletý František Ferdinand d’Este po svém strýci modenském vévodovi Františku V. přídomek d’Este a s ním i obrovský majetek včetně panství Chlum u Třeboně v jižních Čechách, paláců ve Vídni, v Římě a v Benátkách a jedinečných uměleckých sbírek. Majetek spravoval zpočátku do roku 1877 jeho otec arcivévoda Karel Ludvík d’Este.

V letech 1872–1875 došlo k přestavbě severovýchodního křídla mezi hlavní budovou a zahradním pavilonem s jídelnou a kulečníkovým sálem. V roce 1876 byly zbourány poslední zbytky starého zámku a nad hlavním vchodem umístěn arcivévodský znak a pod ním freska sv. Prokopa. Na vrcholu štítu se nacházely bicí hodiny.

20. století + Alodiální panství Chlumec r. 1901TITTL, Ignaz. Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém. Praha: J. Springer, 1902. s. 12-13. Rozloha Celkem 6 580,9729 ha: z toho 353,3670 ha polí, 331,3245 ha luk, 6,0101 ha zahrad, 113,6523 ha pastvin, 4 521,9808 ha lesů, 1 223,4821 ha rybníků a potoků, 13,8377 ha neplodné půdy, б,6551 ha zastavěné půdy. Dvory Chlumec: 55,24 ha polí a 55,81 ha luk; Lutová 31,65 ha polí a 78,26 ha luk ve vlastní správě; ostatní hospodářská výměra byla v dílcích pronajata a vedle těchto pozemků byla část přidělena k honitbě. Průmysl Železárny, slévárny, drátárny, továrna na drátěné hřebíky v Chlumci ve vlastní správě; umělecký (mechanický) mlýn v Chlumci v pronájmu (mlynář Wilhelm Dubský z Františkova/Franzensthal), sklárny a pila v pronájmu (Carl Stölzle‘s Söhne, Aktiengesellschaft für Glasfabrikation, Nagelberg) Výrobky na prodej 300 q žita, 200 q ovsa, 500 q brambor, 300—400 q sena, dříví, zvěř a ryby Katastrální výnos 38 597 K 80 h Daň pozemková 8 762 K 26 h Ředitelství panství Chlumec u Třeboně Pošta a nádraží Chlumec u Třeboně, železniční zastávka Chlumec-Pilař 6 km Hutní úřad Josefov (Eisenwerck Josefsthal): Beneš Josef (pokladník), Lottmann Julius (šichtmistr), Joos Jindřich (valcmistr), v Chlumci Feichtl František (klíčník) Úředníci na zámku Graf Karel (lesmistr a ředitel panství), Kasalický Josef (hospodářský správce), Birner Bedřich (důchodní), Penížka Jaroslav (účetní) Úředníci na revírech Peschke František (revírník v Kolné u Lutové), Kohout Leopold (revírník v Hamru/Hammerdorf), Topinka Stanislav (lesní adjunkt v Nové Huti/Fichtenthalu), Schofka Jan (revírník v Nové Huti/Fichtenthalu), Stassek Jan (revírník v Nové Vsi u Klikova/Kösselsdorf), Fürst František (revírník v Stříbřeci/Silberlos, pošta Stráž), Hofbauer František (revírník v Mirochově), Žebro Vojtěch (revírník v Mirochově), Gumbert Heřman (lesní adjunkt v Chlumci), Hofbauer Jan (lesní adjunkt v Chlumci)

Poznámka: Ústřední ředitelství panství a revize účtů se nacházely ve Vídni na Beatrixgasse čp. 27 (ústřední ředitel Wettslein Franz, rytíř z Westersheimbu, c. k. vládní rada, kancelářští úředníci Löffler Karel, Zebro Zdeňko) a celková výměra obou alodiálních panství Chlumec a Konopiště činila 12 146,97 ha.TITTL, Ignaz. Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém. Praha: J. Springer, 1902. s. 12.

V letech 1901 až 1903 došlo k další přestavbě zámku. Architektem současné (novobarokní) podoby zámku se stal Heinrich Johann Leopold Gerl (též Heinz Gerl).

V roce 1912 nabídl Sekretariát arcivévody Františka Ferdinanda d’Este ve Vídni chlumecké panství do pronájmu (i s pozemky doposud parcelně propachtovanými, a to v celku anebo rozdělenými na dva dvory). К panství patřily: pole o výměře 305 ha 64 arů 4 m², louky o výměře 110 ha 29 arů 59 m² a samotné panství o rozloze 12 ha 70 arů 73 m². Sekretariát předpokládal, že živý a mrtvý inventář se též pronajme nebo odprodá.Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 27.9.1912, 20(266). s. (9). Nájemce chlumského dvora František Dvořák v roce 1913 nechal bývalou drátovnu v Chlumu upravit na lihovar.

Po sarajevském atentátu se dcera Žofie se svými mladšími bratry Maxmiliánem a Ernstem uchýlili na rodinný zámek Konopiště, kde společně přečkali první světovou válku. Po celou dobu války podléhal chlumský velkostatek správě hohenberských velkostatků ve Vídni a to až do listopadu 1918.

Československo – státní majetek náhled|Zámek v roce 1932 náhled|upright|Žardiniéra od Miroslava Rabocha

Ačkoli Ferdinandovy děti patřily k rodu Hohenbergů, československé úřady s nimi naložily stejně jako s Habsburky a 3. května 1919 byla na arcivévodské panství v Chlumu u Třeboně uvalena ministerstvem zemědělství nucená správa, kterou vykonával správce lesní rada Ferdinand Trdlica (na panství Konopišti správce hospodářský rada Josef Storne,Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7. dvůr v Lutové spravoval už od listopadu 1918 soudně ustanovený správce Josef Kraus).Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.

Panství Konopiště a také druhé Ferdinandovo panství v Chlumu u Třeboně hodlala vláda nové Československé republiky zahrnout do znárodňování. Poručník Jaroslav Thun protestoval až u prezidenta Masaryka, který ho ujistil, že právoplatným vlastníkem panství Konopiště bude uznán nejstarší syn Maxmilián (podle rodinného dědického řízení panství Chlum měl dědit Ernest) a že rozloha pozemků bude jen trochu zmenšena ve prospěch československého státu.

Teprve až v roce 1921 poslanci Národního shromáždění do zákona o vyvlastnění habsburského majetku připsali dodatek, že se týká „zejména bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho potomků“. Československý postup totiž neměl ve své době obdobu, ani Rakousko majetek rodu Hohenberg neznárodňovalo. Dne 3. června 1922 Chlum navštívil ministr zemědělství František Staněk.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.06.1922, 17(130). s. 5.

Správa státních lesů a Správa státních statků a rybníků V roce 1924 vzniklo v Třeboni Ředitelství státních lesů a statků, kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená Správa státních lesů hospodařící na polesích Zámecký Hamr, Nová Huť, Staňkov, Mirochov a Halámky.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 05.02.1928, 23(31). s. 7. Velkostatek Chlum s celkovou rozlohou 6 696 ha (z toho 2 083 ha zemědělské půdy a rybníků) obdržela Správa státních statků a rybníků.Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech, díl 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1959, s. 222.Jihočeský sborník historický, svazek 65, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích., 1996, s. 85. Ještě v roce 1928 někteří zaměstnanci velkostatku prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek mohly nakonec získat arcivévodovy děti („Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.”).Expres. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. : Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?

Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu. V budově lihovaru se nacházelo veškeré strojní zařízení na parní pohon. Nabídky k pronájmu přijímala Vrchní správa státního velkostatku Chlum u Třeboně.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.06.1924, 19(148). s. 12. Od 1. ledna začala správa velkostatku pronajímat také výčep lihovin na čp. 11.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.09.1925, 20(215). s. 10. Výčep lihovin s výrobou likérů a vína provozoval Karel Weiskopf, který byl po zřízení Protektorátu Čechy a Morava z nájmu vypovězen a celá jeho rodina zahynula v koncentračním táboře Auschwitz. Nájemcem dvora v Lutové se stal agrárník Jindřich Tvrz.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze. Od roku 1934 Správa statků a rybníků nabídla do pronájmu také bývalý panský mlýn v obci. Novým nájemcem po p. Dubskému z Františkova se stal Václav Vaněk.

V roce 1937 zavedlo Ústřední ředitelství státních lesů a statků ochrannou značku Třeboňský kapr, kterou mohli užívat jen obchodníci prodávající kapry z obvodu správy státních rybníků v Třeboni, Chlumu u Třeboně či v Jindřichově Hradci a Protivíně.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.10.1937, 32(254). s. 25.

Ve třicátých letech mlýn vyhořel a byl modernizován. V listopadu 1939 vyhlásila Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně novou veřejnou soutěž na pronájem mlýna (od 1. ledna 1940 na dobu šesti let). Vodní mlýn byl vybavený novým zařízením o dvou složeních s kompletním příslušenstvím a vodní turbínou o výkonnosti 58 Ks. Stále k němu patřila i jednorámová pila o průchodu 40 cm a dále pak pekárna k provozování pecnářské živnosti. Roční kontingent mlýna činil 2000 q žita a 1500 q pšenice.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.11.1939, 34(272). s. 16. Mlýn s pilou pronajala státní správa opět Václavovi Vaňkovi, který jej provozoval až do února 1948.

Za druhé světové války se v zámku nacházelo skladiště německého letectva.

Letovisko