Grzawa je vesnice v Polsku ve Slezském vojvodství, okres Pszczyna, gmina Miedźna.
Název Název Grzava je jediným názvem vesnice v Polsku. Vývoj jména vesnice podle písemných záznamů a let: Rdzawa v roce 1563 a také v roce 1524, 1568, 1598, Grdzawa pro rok 1444, 1772, 1790, Rzawa v roce 1517, Gzawa v roce 1536, Grdziawa v roce 1636 a 1721. Pokud by zůstalo původní Rdzawa byl by to název podle barvy vody, rezavé (polsky rdzawy) zbarvení od sloučenin železa. Taktéž byly nazývány močály (bahna) s rezivou vodou. Přepisem názvu se změnila skupina hlásek rdz na grz, tím docházelo k mylnému spojení se slovem grzać (česly hřát).
Heinrich Adamy ve svém díle o místních názvech ve Slezsku, které bylo vydáno v roce 1888 ve Vratislavi, uvádí jako nejstarší název vesnice Grzasawa s vysvětlením významu Schlammort čili Błotnista miejscowość (česky Bažinaté místo). Vycházel z polského názvu grząski močálovitý, bažinatý.ADAMY, Heinrich . Die Schlesischen Ortsnamen ihre entstechung und bedeutung. Breslau: Verlag von Priebotsch`s Buchhandlung, 1888, s. 31.
Poloha Vesnice se nachází na silnici spojující město Pszczynu a vesnici Góra v nadmořské výšce cca 260 m.
Historie Vesnice pravděpodobně vznikla při německé kolonizaci koncem 13. století. Z roku 1467 byl prodán statek starosty Jana nějakému Piotrovi Kwiatkovi, což v příslušném dokumentu potvrdil svým podpisem kníže Václav (polsky Wacław). V dokumentu o prodeji pszczynských statků Kazimírem II. Těšínským psaném v češtině ve Fryštátě 21. února 1517 je vesnice psána jako Rzawa.
V roce 1783 žilo v Grzawě 164 obyvatel, v roce 1861 v 48 domech žilo 317 obyvatel z toho 310 bylo katolíků a 7 Židů. V roce 1905 zde bydlelo 420 obyvatel.
V roce 1869 byl ve vesnici filiální kostel, který patřil k farnosti Miedźna.
V letech 1975–1998 vesnice byla začleněna pod vojvodství Katovice.
V roce 2011 ve vesnici žilo 486 obyvatel.GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 839
Památky Farní Kostel Stětí sv. Jana Křtitele postavený začátkem 16. století. Dřevěný kostel srubové konstrukce se sloupovou věží. Kostel je součástí Stezky dřevěné architektury. Od roku 1821 byl na kraji vesnice větrný mlýn, který byl převezen v roce 1965 do Hornoslezského etnografického parku v Chořově. Dřevěnice A. Czmajducha byla převezena do skanzenu ve Pszczyně.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice ve Slezském vojvodství Kategorie:Vesnice ve Slezsku (Polsko)