thumbpx|náhled|vpravo|Duhová vlajka se státním symbolem Chorvatska 1. prosince 2013 se v Chorvatsku konalo ústavní referendum. Jeho předmětem bylo přijetí navržené změny ústavy, která měla definovat manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy, a tím pádem nepřipouštět stejnopohlavní manželství. V referendu hlasovalo 37,9 % oprávněných voličů. Po uzavření volebních místností vyhlásila státní volební komise, že 65,87 % hlasovalo ano, 33,51 % ne a 0,57 % hlasů bylo prohlášeno za neplatné.

V pozadí stála konzervativní organizace U ime obitelji ("Ve jménu rodiny"), které se v květnu 2013 podařilo nasbírat více než 700 tisíc podpisů, což je potřebné minimum pro vypsání celonárodního referenda. Iniciativu podporovalo několik konzervativních politických stran, katolická církev a několik dalších náboženských organizací. Vládnoucí levicová koalice takovou změnu ústavy odmítala spolu s několika dalšími lidskoprávními organizacemi a chorvatskými médii.

Politické pozadí Petici za změnu ústavy zaštítila katolická občanská platforma 'Ve jménu rodiny' (U ime obitelji). Do května 2013 se jim podařilo nasbírat přes 700 tisíc podpisů. Důvodem iniciativy byla politika vládního kabinetu Zorana Milanoviće a s ní související snaha o legalizaci homosexuálního partnerství. Pro vypsání referenda hlasovalo dne 8. listopadu téhož roku v Saboru 104 ze 151 poslanců.

Část občanů, která hlasovala proti, se skládala z 88 občanských společností (GONG, Centrum pro mírová studia a Zagreb Pride). Podpory se jim dostalo od několika veřejně známých osobností, herců, hereček, akademiků, aktivistů, politiků a v neposlední řadě i tisku jako jsou například Novi list a Jutarnji list a muzikantů – Severina, Dubioza kolektiv, Let 3, Hladno pivo, TBF a další.

Kampaň 'Hlasuj proti' poukazovala také na fakt, že osoby stojící za iniciativou Željka Markić, Krešimir Planinić, Krešimir Miletić, Ladislav Ilčić, včetně členů jejich rodin, stáli současně nejen za vyvíjením tlaku na vypsání referenda, ale taktéž kandidovali za politickou stranu HRAST. Hlasuj proti a širší koalice občanských společností Platforma 112 prohlásily, že bankovní spojení uvedené na webových stránkách 'Ve jménu rodiny' nepatří iniciativě, nýbrž registrované asociaci Građani odlučuju ("Občané rozhodují"), kterou založil viceprezident HRASTU Krešimir Miletić.

Željka Markić byla svými oponenty také kritizována pro členství v kontroverzní katolické organizaci Opus Dei.

Ústavnost referendové otázky Voliči byli dotazováni na následující:

Poté, co nasbírala iniciativa dostatečný počet podpisů, začaly se vést široké spekulace o tom, zda by vůbec mohlo takové referendum proběhnout. Politická podpora referenda v Saboru byla nejistá, neboť jej levicová koalice, která tvořila v parlamentu většinu, odmítala.

Nicméně, když se o něm 8. listopadu hlasovalo, tak se Sabor vyslovil pro vypsání. 104 poslanců hlasovalo pro, 13 proti a 5 se zdrželo. Bývalá premiérka a nezávislá poslankyně Jadranka Kosor navrhovala, aby ústavní soud přezkoumal ústavnost referenda. Nicméně obě vládnoucí strany HDZ a SDP tento ústavní podnět nepodpořily v poměru hlasů 75:39. Jedinou politickou stranou ve vládnoucí koalici, která podpořila ústavní přezkum, byla Chorvatská lidová strana.

Po dvoudenním stání rozhodnul 14. listopadu Ústavní soud, že neshledává žádný důvod, proč zrušit rozhodnutí parlamentu o referendu. Ústavní soudci zdůrazňovali, že ústavnost referenda nebrali v potaz, neboť sám Sabor již projevil vůli zvážit kompatibilitu referendové otázky s ústavou. Nicméně potvrdili, že žádná ústavní novela, která bude definovat manželství jako svazek muže a ženy, nemůže nijak ovlivnit dosavadní vývoj právního rámce mimomanželských institutů a stejnopohlavních svazků. Ústavní soud tedy nerozhodoval o ústavnosti referenda, neboť o to nebyl oficiálně požádán chorvatským parlamentem.

Soudci nebyli v otázce, zda by měl Ústavní soud přezkoumávat ústavnost referenda, či nikoliv. Několik z nich bylo pro to, aby soud vyjádřil své stanovisko k tomu, jaké následky bude mít ústavní definice heterosexuálního manželství pro pozici chorvatské LGBT minority. Jiní se odvolávali na fakt, že soud není povinen reagovat na žádosti občanů, neboť pouze Sabor má právo žádat přezkum ústavnosti referendové otázky. Ten se ale tohoto práva zřekl, když se projednávala záležitost vypsání referenda.

Kampaň Premiér Zoran Milanović řekl v HRT, že by hlasoval proti. Prezident Ivo Josipović prohlásil, že je referendum zbytečné, a že namísto nějakého politického přínosu akorát stojí peníze daňové poplatníky. Poukázal také na fakt, že je manželství v chorvatských zákonech již dávno definované jako svazek muže a ženy, a že referendová otázka má hluboký psychologický efekt se skrytou diskriminační zprávou.

Tomislav Karamarko, předseda konzervativního Chorvatského demokratického společenství řekl, že by hlasoval pro. Referendum podpořily čtyři další strany, což ve výsledku znamenalo podporu 104 poslanců ze 151.

Chorvatský deník Jutarnji list oznámil, že hodlá veřejně vyzývat proti přijetí novely. Obdobný přístup zaujal později i Novi list.

Konference chorvatských biskupů vyzývala chorvatské katolíky, aby hlasovali pro přijetí nového ústavního zákona. 12. listopadu vyjádřili podporu referenda kromě zástupců chorvatské konference biskupů také Srbská pravoslavná církev, Makedonská pravoslavná církev, Reformovaná křesťanská (kalvínistická) církev, Chorvatská unie baptistů, Evangelická letniční církev, Izraelské židovské společenství a Chorvatský mešihat. Novelu naopak nepodpořili Chorvatská luteránsko-evangelická církev a Záhřebská židovská komunita. Centrum evropských rabínů vyjádřilo svojí podporu referendu a občanské iniciativě 'Ve jménu rodiny' s tím, že je "velmi znepokojené zprávami o tom, jak někteří hážou promanželskou iniciativu do jednoho pytle s nacistickým režimem a fašistickou ideologií.

Kardinál Josip Bozanić podpořil novelu dopisem, který přečetl ve všech kostelech, v nichž kázal. Obsahoval, že heterosexuální manželství je jedinečným institutem, který zaručuje přirozené plození dětí.

Bozanić opakovaně zdůrazňoval, že krize manželství je celospolečenským problémem z hlediska zachování národa, a že církev opravdu nikoho diskriminovat nechce, nýbrž pouze chrání to, co již máme. Poznamenal, že referendum je pro křesťany jedinečnou příležitostí, v níž mohou rozhodnout o svém osudu, respektováním Božího záměru a bojem za pravdu. Referendum obhajoval ještě jednou svým prohlášením, že manželství a rodina nejsou privátní záležitostí jednotlivce, o kterých si může každý rozhodovat sám dle libovůle, nýbrž že mají celospolečenský význam, a tudíž je nepřijatelné s nimi experimentovat.

Mediální vyobrazení Chorvatská mainstreamová média se o iniciativě a jejich cílech obecně vyjadřovala nepříznivě.

V den konání referenda se iniciátoři rozhodli zakázat přístup do svých prostor novinářům patřících ke skupině selektovaných médií, která je několikrát obviňovala z předsudků, neprofesionálního jednání a plagiátorství. Mezi nimi byly veřejnoprávní Hrvatska radiotelevizija, nejnavštěvovanější chorvatské internetové portály Index.hr, Net.hr a T-portal, a spolu s nimi i noviny Europapress Holding a Novi list. Iniciátoři požadovali po všech novinářích, aby jim poskytli číslo svého mobilní telefonu, adresu trvalého bydliště, emailovou adresu, jakož i emailovou adresu a jméno svých editorů. Proti tomu se ostře vymezila Asociace chorvatských novinářů, která vyzvala všechna média k bojkotu iniciativy v den konání referenda, neboť se ze strany jeho iniciátorů jednalo o hrubý zásah do soukromí.

K bojkotu referenda a solidaritě s diskriminovanými novináři vyzývala většina chorvatských médií.

Výzkumy veřejného mínění Průzkum veřejného mínění provedený v červnu 2013 ukázalo, že změnu ústavy podporuje 55,3 % Chorvatů, zatímco 31,1 % je proti.

Jiný výzkum z listopadu ukázal, že 54,3 % respondentů by volilo pro přijetí změny a 33,6 % proti. 12,1 % respondentů řeklo, že si není jisto. Ukázalo se, že větší podporu 85,7 % má novela u HDZ, zatímco u SDP je nižší 39,5 %.

Předvolební statistika Hrvatske radiotelevizije publikovaná dva dny před konáním referenda ukázala, že 59 % respondentů podporuje novelu, 31 % je proti a 10 % si není jisto.

Výsledky náhled|280px|Výsledky podle župy Po uzavření všech volebních místností zveřejnila státní volební komise výsledky, v nichž 65,87 % hlasovalo ano, 33,51 % ne a 0,57 % hlasů bylo neplatných. V referendu hlasovalo 37,9 % oprávněných voličů.

Pula, Rijeka, Varaždin a Čakovec byly jedinými velkými městy a Istrijská a Přímořsko-gorskokotarská župa jedinými župami, kde většina voličů hlasovala ne. Vysoká podpora přijetí nového ústavního zákona byla v jižním Chorvatsku: Šibenicko-kninské župě, Splitsko-dalmatské župě, Dubrovnicko-neretvanské župě a Brodsko-posávské župě. Tuto relativní polarizaci mezi severním a jižním Chorvatskem připisují sociologové úzce spojeným ekonomickým indikátorům a rozsahu vlivu Chorvatské války za nezávislost v 90. letech. V hlavním městě Záhřebu hlasovalo 43,5 % voličů ne, což je interpretováno jako hlavní ukázka "vysoce nekompatibilních tendencí".

Statističtí analytici zaznamenali vysokou korelaci napříč jednotlivými volebními obvody. Regiony s převážně pravicovými voliči zpravidla hlasovali "pro", zatímco regiony s převážně levicovými voliči hlasovali "proti". Nelze však objektivně říci, že by politická příslušnost k levici nebo pravici automaticky znamenala jednotný přístup k referendové otázce.

Chorvatské ústavní referendum 2013 Volba Hlasy % Ano 946 433 65,87 Ne 481 534 33,51 Z toho platných 1 428 639 99,43 Z toho neplatných 8 196 0,57 Celkový počet odezvdaných hlasů 1 436 835 100,00 Maximální volební účast 3 787 017 37,90

Podle župy Župa Voliči Účast % Pro % Proti % Neplatný %Bjelovarsko-bilogorská župa 101,943 32,102 31.48%22,53970.21% 9,377 29.21% 183 0.57%Brodsko-posávská župa 141,318 46,880 33.17%37,40979.80% 9,183 19.59% 274 0.58%Dubrovnicko-neretvanská župa 108,560 44,461 40.96%34,28677.11% 9,860 22.18% 309 0.70%Istrijská župa 188,845 59,483 31.50% 24,427 41.07% 34,634 58.23% 402 0.68%Karlovacká župa 117,383 41,658 35.49%28,63368.73% 12,733 30.57% 286 0.69%Koprivnicko-križevecká župa 95,272 30,944 32.48%21,23268.61% 9,552 30.87% 160 0.52%Krapinsko-zagorská župa 109,529 33,129 30.25%23,75471.70% 9,147 27.61% 225 0.68%Licko-senjská župa 47,645 12,005 25.20%9,54479.50% 2,379 19.82% 82 0.68%Mezimuřská župa 95,996 29,657 30.89%16,13854.42% 13,329 44.94% 184 0.62%Osijecko-baranjská župa 263,073 89,991 34.21%64,07871.20% 25,437 28.27% 440 0.49%Požežsko-slavonská župa 68,364 23,879 34.93%18,82878.85% 4,886 20.46% 165 0.69%Přímořsko-gorskokotarská župa 268,981 95,735 35.59% 44,178 46.15% 51,028 53.30% 502 0.52%Sisacko-moslavinská župa 155,929 46,749 29.98%32,04668.55% 14,413 30.83% 282 0.60%Splitsko-dalmatská župa 405,274 176,712 43.60%137,28177.69% 38,343 21.70% 1,015 0.57%Šibenicko-kninská župa 106,405 35,360 33.23%26,21674.14% 8,915 25.21% 219 0.62%Varaždinská župa 146,011 50,226 34.40%30,88561.49% 18,985 37.80% 337 0.67%Viroviticko-podrávská župa 73,296 23,337 31.84%17,38074.47% 5,806 24.88% 148 0.63%Vukovarsko-sremská župa 160,278 49,670 30.99%40,12880.79% 9,226 18.57% 301 0.61%Zadarská župa 165,572 55,922 33.78%42,34275.72% 13,169 23.59% 408 0.73%Záhřebská župa 271,178 107,814 39.76%75,27469.82% 31,927 29.61% 564 0.52%Záhřeb 686,646 337,639 49.17%188,75755.90% 146,859 43.50% 1,661 0.49%Voliči ze zahraničí - 13,482 -11,07882.17% 2,346 17.40% 49 0.36%CELKEM 3,791,000 1,436,835 37.90%946,43365.87% 481,534 33.51% 8,196 0.57%Zdroj: Státní volební komise

Reakce

Negativní reakce