Sedliště (, ) jsou obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Nachází se čtyři kilometry severně od Frýdku-Místku. Žije zde obyvatel.

Sedliště jsou součástí regionu Slezská brána. Obec leží v Podbeskydské pahorkatině, konkrétně k její části označované jako Těšínská pahorkatina. Katastrem obce protéká potok Ostravická Datyňka. V obci se nachází pošta, základní a mateřská škola, ordinace praktického lékaře, dřevěný kostel Všech svatých, restaurace Nová lašská jizba, obecní knihovna a muzeum Lašská jizba. Znakem obce je zlaté sedlo se třmenem v modrém štítě. Nejvyšším bodem území obce je kopec Černá zem s nadmořskou výškou 374 m. Sídlí zde fotbalový klub FK Sedliště.

Historie Počátky vzniku obce nejsou písemně zaznamenány, avšak je známo, že její zakladatelé přišli do oblasti někdy ve 13. století až z dalekých Lužic. Jednalo se o příslušníky lužického šlechtického rodu Barutů, kteří s sebou přivedli i své krajany. První písemná zmínka o Sedlištích pochází z roku 1305, kdy je název obce uveden v seznamu desátků vratislavského biskupství. Až v písemnosti z roku 1580 nacházíme podrobnější informace o obci. V té době měly Sedliště 27 obyvatel, což v tehdejších poměrech frýdeckého panství znamenalo velkou obec. Sedliště měly i vlastní mlýn a rybník, v roce 1636 dokonce soustavu 7 panských rybníků pro chov ryb a stál zde i panský dvůr.

Obec se dále rozrůstala a o pár let později, a sice v roce 1624, došlo k postavení dřevěného kostela namísto dřevěné kaple. Ten byl o čtrnáct let později na popud majitele panství Jiřího z Oppersdorfu přestavěn do podoby, která se velmi blíží té dnešní. Historikové si však datem výstavby nového kostela nejsou úplně jistí. Jelikož stavba kostela byla velmi náročná a neobešla by se bez finanční podpory majitele panství, domnívají se, že v roce 1624 byla pouze opravena původní kaplička a až v roce 1638 byl vystaven kostel Všech svatých.

Poslední úprava vnější podoby kostela proběhla v roce 1862, kdy původní věž byla nahrazena zadní pavlačí a novou věží s dvouramenným cyrilometodějským křížem. Kostel Všech svatých, kterému vévodí kvadratická věž s bání, je největší chlouba obce. Obklopuje ho historický hřbitov s mnoha pozoruhodnými litinovými kříži.

Na konci 18. století byly Sedliště již druhou největší obcí frýdeckého panství, v polovině 19. století měla obec přes 780 obyvatel a bylo zde 15 selských gruntů. Sedliště velmi ovlivnilo české národní hnutí a traduje se, že první knihovna zde byla založena již v roce 1865. V této době zde také působil Joža Vochala, slezský národopisný pracovník a lidový spisovatel, díky němuž vzniklo národopisné sdružení Sedlišťané. Toto sdružení se zabývalo obnovou lašských tradic, jako jsou kroje, lašské zvyklosti, písně a tradice.

Přelom 19. a 20. století byl ve znamení spolčování, a také v Sedlištích vzniklo několik spolků. Dva z nich jsou v obci stále aktiviní – Sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1891, a Hornicko-hutnický spolek Rozkvět, jež byl založený v roce 1901. V tomto období obec procházela velkými změnami – došlo k přestavbě dřevěných domů na zděné a lidé opouštějí práci v zemědělství a hledají si zaměstnání v rozvíjejících se průmyslových podnicích. Mezi první zděné budovy se řadí stará škola, ve které dnes sídlí obecní knihovna, pošta a Lašské muzeum. Ve dvacátých letech 20. století byla v Sedlištích zřízena pošta, zavedena autobusová doprava a v roce 1931 elektřina.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.

Doprava Obcí prochází silnice druhé třídy II/473 a leží zde letiště.

Pamětihodnosti Kostel Všech svatých Pomník osvobozené půdy Bezručova vyhlídka

Osobnosti Jan Polach (1852–1928) Jan Polach pocházel z malorolnického gruntu v Sedlištích. Byl horlivým čtenářem českých knih a také vlastnil velkou knihovnu, jako jeden z prvních ve vsi odebíral české noviny a časopisy. Byl velmi vzdělaný, zapálený pro věc a měl organizační schopnosti, proto byl dvakrát zvolen do funkce starosty obce (1895–1901 a 1905–1914). Jakožto vlastenec podporoval český jazyk a úřední obsílky psané německy vracel s tím, že je starostou české obce.

Polach byl také zakladatelem prvních spolků v obci. V roce 1891 spoluzakládal Rolnicko-občanskou besedu, jíž byl dlouhodobě starostou, dále se přičinil na založení nového hřbitova v roce 1905 a v roce 1909 byl jedním ze spoluzakladatelů místního spořitelního spolku Kampelička.

Jeho největším počinem bylo založení Dobrovolného hasičského sboru v roce 1891, který také dvacet let vedl. Mimo to jako první člen Sedlišť zastával funkce i v krajských a tehdejších zemských úřadech. Byl starostou Okresního českého starostenského sboru pro frýdecký okres, zasedal v dozorčí radě Občanské záložny ve Frýdku a také byl členem Ústřední hospodářské společnosti pro Těšínské Slezsko.

Jeho dalším přínosem pro obec bylo psaní obecní kroniky od dvacátých let 20. století, a také propagování ovocnářství v okrese formou přednášek. Polach patřil mezi první zemědělce v obci, kteří vlastnili zemědělské stroje a používali umělá hnojiva.

Polachovým největším přáním bylo vymanění Čechů z rakouské poroby, což se mu splnilo vytvořením samostatného Československého státu v roce 1918. Za mimořádný přínos pro obec mu bylo dne 20. března 2006 in memoriam uděleno čestné občanství.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články FK Sedliště SDH Sedliště

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Obce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Region Slezská brána