Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu (oficiální název Ukrajinská pravoslavná církev — Kyjevský patriarchát, , zkratka UPC-KP) je od roku 1992 pravoslavná církev na Ukrajině. Po jednostranném vyhlášení autokefality v roce 1992 nebyla UPC-KP uznána ostatními pravoslavnými církvemi a Moskevský patriarchát ji považoval za „schizmatickou skupinu“.

Se zvyšujícím se počtem věřících se na konci roku 2011 stala nejrozšířenější církví na Ukrajině. Згідно з даними Всеукраїнського соціологічного опитування населення України, проведеного Фондом «Демократичні ініціативи» та фірмою «Юкрейніан соціолоджі сервіс» 22 листопада — 6 грудня 2011 року, найпопулярнішою релігійною конфесією в Україні є Українська Православна Церква Київського Патріархату Zanikla 15. prosince 2018 sjednocujícím sněmem, z něhož vzešla sloučená Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU), které následně v lednu 2019 ekumenický patriarcha Konstantinopole udělil autokefalitu.

Po sjednocujícím sněmu v prosinci 2018 vypukl konflikt mezi bývalým patriarchou UPC-KP Filaretem a Epifanijem, metropolitou PCU, který vyústil v to, že Filaret 20. června 2019 vyhlásil obnovení patriarchátu. Tato církev však v současné době není uznávána žádnou z kanonických pravoslavných církví ani s ní není ve společenství. Po Filaretově smrti část jeho stoupenců zvolila novým kyjevským patriarchu Nykodima. Chrám svatého Vladimíra v Kyjevě, který byl do té doby sídlem patriarchátu, však přešel pod Pravoslavnou církev Ukrajiny.

Historie Kyjevský patriarchát se považuje za autokefální církev, nástupce metropolie Kyjeva a celé Rusi, která existovala pod Ekumenickým patriarchátem až do roku 1686, kdy byla začleněna do Moskevského patriarchátu Ruské pravoslavné církve. V lednu roku 1992, poté, co se Ukrajina stala nezávislým státem po rozpadu Sovětského svazu, svolal kyjevský metropolita Filaret shromáždění v Kyjevopečerské lávře, které předložilo moskevskému patriarchovi žádost o ukrajinskou autokefalitu. Moskevský patriarcha však této žádosti nevyhověl.

Církev byla založena v červnu 1992. Jejím nominálním primasem byl emigrant Mstyslav (Skrypnyk), patriarcha Ukrajinské autokefální pravoslavné církve (UAPC). Mstyslav nikdy neschválil spojení UAPC a UPC-KP a později se obě denominace rozdělily. Ačkoli byl metropolita Filaret hnací silou Kyjevského patriarchátu, teprve po náhlé smrti patriarchy Volodymyra (Romanjuka) v červenci roku 1995 byl v říjnu téhož roku zvolen patriarchou kyjevským a celé Rusi-Ukrajiny. Filaret byl Moskevským patriarchátem (ve kterém byl vysvěcen a sloužil jako biskup od února 1962 do jara 1992) zbaven kněžství a v únoru 1997 byl exkomunikován.

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 zaniklo 38 ze 46 církevních obcí patriarchátu na Krymu a tři chrámy zde byly zabaveny ruskými úřady. Kyjevský patriarchát není uznáván Moskevským patriarchátem (který jej považuje za schizmatický) ani dalšími pravoslavnými církvemi. V dubnu roku 2018 začal Ekumenický patriarchát projednávat žádost ukrajinského parlamentu o udělení kanonického statusu UPC-KP na Ukrajině.

Rozhodnutí Ekumenického patriarchátu ze dne 11. října 2018 Začátkem září 2018 ekumenický patriarcha Konstantinopole Bartoloměj naznačil, že Konstantinopolská církev neuznává nárok Moskevského patriarchátu na církevní jurisdikci nad „oblastí dnešní metropolie Kyjev“. Dne 11. října 2018 Konstantinopolský patriarchát na svolaném synodu obnovil dřívější rozhodnutí o udělení autokefalie Ukrajinské pravoslavné církvi. Synod rovněž odvolal 332 let trvající podmíněné přijetí jurisdikce Ruské pravoslavné církve nad Ukrajinskou církví ze strany Konstantinopole, které bylo obsaženo v dopise z roku 1686. Zrušil exkomunikace patriarchy Filareta z Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu (UPC-KP) a metropolity Makarija z Ukrajinské autokefální pravoslavné církve (UAPC); oběma biskupům bylo „kanonicky navráceno biskupské svěcení“.

Následující den UOC-KP prohlásila, že rozhodnutí obnovuje kanonické uznání episkopátu a duchovenstva Kyjevského patriarchátu. Později bylo upřesněno, že Ekumenický patriarchát považuje Filareta za „bývalého metropolitu Kyjeva“ a Makarija za „bývalého arcibiskupa Lvova“ a dne 2. listopadu 2018 Ekumenický patriarchát neuznal UAPC ani UPC-KP a jejich představitele. Ekumenický patriarchát prohlásil, že uznává svátosti vykonávané UPC-KP a UAPC za platné.

Dne 20. října 2018 změnila UPC-KP titul svého primase na „Jeho Svatost a Blaženost (jméno), arcibiskup a metropolita Kyjeva – Matky ruských měst a Haliče, patriarcha celé Rusi-Ukrajiny, archimandrita svaté Kyjevsko-pečerské lávry a Počajivské lávry“. Zkrácená forma je „Jeho Svatost (jméno), patriarcha kyjevský a celé Rusi-Ukrajiny“ a forma pro mezicírkevní vztahy je „Arcibiskup, metropolita kyjevský a celé Rusi-Ukrajiny“.

Rozpuštění a sloučení s UAPC do PCU

náhled|297x297pixelů|Ukrajinský prezident Petro Porošenko, Filaret a Makarij, 14. října 2018 Dne 15. prosince 2018 se hierarchie Ukrajinské autokefální pravoslavné církve a UPC-KP rozhodly o rozpuštění církví. Toho dne se UAPC, UPC-KP a někteří členové Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu měly po sjednocujícím sněmu sloučit a vytvořit Pravoslavnou církev Ukrajiny.

Podle Filareta „Kyjevský patriarchát nebyl zlikvidován. Není zlikvidován. Chtějí prezentovat situaci, jako by byl zlikvidován. Kyjevský patriarchát může být zlikvidován tím, kdo ho vytvořil“. Ukrajinské ministerstvo kultury „v reakci na široce šířené prohlášení médií, které tvrdí, že Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu na Ukrajině stále existuje nebo je obnovována“, zveřejnilo zprávu, že UPC-KP „fakticky a legálně ukončila svou činnost“. Filaret uvedl: „Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu zůstává registrována u státních orgánů. Zejména Kyjevský patriarchát zůstává registrován. To znamená, že Kyjevský patriarchát nadále legálně existuje.“

Oddělení od PCU a obnovení UPC–KP Místní rada UPC-KP svolaná Filaretem 20. června 2019 rozhodla zrušit rozhodnutí Sjednocujícího sněmu ukrajinských pravoslavných církví.

Dne 31. července 2019 ukrajinské ministerstvo kultury oznámilo, že UPC-KP zanikla. Dne 4. září 2019 však Okresní správní soud v Kyjevě na žádost UPC-KP pozastavil likvidaci církve. 11. září další rozhodnutí téhož soudu zablokovalo „Ministerstvu spravedlnosti Ukrajiny, Ministerstvu kultury Ukrajiny, jeho strukturálním podjednotkám, ústředním a místním orgánům a notářům provádět jakoukoli registraci týkající se Kyjevského patriarchátu, Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu a jejich majetku“. Dne 11. listopadu 2019 odvolací soud Okresního správního soudu v Kyjevě potvrdil zákonnost procesu likvidace UPC-KP.

Dne 14. prosince 2019, po zasedání rozšířené biskupské rady, které se konalo 14. prosince v Kyjevě u příležitosti výročí vzniku PCU, Epifanij prohlásil, že proces likvidace UAPC i UPC-KP byl dokončen den předtím. Dodal: „Takové struktury již neexistují. Na potvrzení toho je ve státním rejstříku zaznamenáno činnost UKONČENA“. Ve stejném měsíci UPC-KP uvedla, že likvidaci neuznává.

V lednu 2020 UPC-KP oznámila, že Filaret oficiálně odvolal svůj podpis z aktu o rozpuštění UPC-KP ze dne 15. prosince 2018. V průběhu let pak vykonal několik biskupských svěcení, která nebyla uznána PCU.

V březnu roku 2026 patriarcha Filaret zemřel, načež část episkopátu obnoveného Kyjevského patriarchátu oznámila zvolení nového patriarchy, kterým se stal arcibiskup sumský a ochtyrský Nykodym. Katedrální chrám svatého Vladimíra v Kyjevě ihned přešel pod PCU, což Nykodim odsoudil jako nezákonné.

Primasové náhled|259x259pixelů|Patriarcha Filaret (2005) V listopadu roku 1991 podal Všeukrajinský sobor Ukrajinské pravoslavné církve, svolaný metropolitou Filaretem (Denysenkem), žádost moskevskému patriarchovi o autokefalii ukrajinské církve. Sobor Ruské pravoslavné církve (RPC), konaný v dubnu roku 1992, tuto žádost zamítl a rozhodl se nahradit metropolitu Filareta Volodymyrem (Sabodanem). V reakci na to se na Všeukrajinském soboru v červnu téhož roku jedna část Ukrajinské pravoslavné církve, vedená metropolitou Filaretem, rozhodla oddělit od RPC a sjednotit se s Ukrajinskou autokefální pravoslavnou církví (UAPC) a vytvořit Ukrajinskou pravoslavnou církev Kyjevského patriarchátu pod vedením patriarchy Mstyslava. Mstyslav však nikdy neschvaloval spojení UAPC a UPC-KP.

Mstyslav byl jako patriarcha kyjevský a celé Rusi-Ukrajiny primasem Ukrajinské autokefální pravoslavné církve (UAPC) i Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu (UPC–KP) v letech 1991 až 1993. Po Mstyslavově smrti v roce 1993 dočasné spojení skončilo a Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu a Ukrajinská autokefální pravoslavná církev se oddělily. Představení UPC-KP si nadále udrželi titul patriarchy. Byli jimi:

Patriarcha Mstyslav (Stepan Skrypnyk), (1992–1993) Patriarcha Volodymyr (Volodomyr Romaniuk), (1993–1995) Patriarcha Filaret (Filaret Denysenko), (1995–2018, 2019–2026)

Patriarcha Nykodim (Vladimir Kobzar), (od 2026)

Po Filaretově smrti v březnu roku 2026 zvolila část biskupů obnoveného Kyjevského patriarchátu novým patriarchou kyjevským a celé Rusi-Ukrajiny arcibiskupa sumského a ochtyrského Nykodima. Pravoslavná církev Ukrajiny to však spolu se zbylou částí UPC-KP označila za nekanonické.

Odkazy

Reference

Související články Pravoslavná církev Ukrajiny Organizace pravoslavných církví

Externí odkazy

Rozkol v ukrajinské pravoslavné církvi Ukrajinský spor o pravé pravoslaví

Kategorie:Křesťanství na Ukrajině Kategorie:Pravoslavné církve Kategorie:Organizace založené roku 1992 Kategorie:Organizace zaniklé roku 2018 Kategorie:Organizace založené roku 2019