Nový Žďár (Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.) je vesnice, část města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Název Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny.
Geografie Osada leží 2,5 kilometru jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd. náhled|vlevo|upright|Jeden z historických hraničních mezníků. Tento pochází z roku 1754.
Historie Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším lomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.
Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (takzvaný Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.
V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916–1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.
V 90. letech 20. století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a. s.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 213 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 172 obyvatel německé národnosti a 39 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 104 obyvatel, 108 k evangelické církvi a jeden byl bez vyznání. +Vývoj počtu obyvatel a domů Nového Žďáru Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel3132912832742582133809043442827244132 Počet domů2729323131323538-10911111616
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1887 Nový Žďár byl osadou obce Skalka v okrese Aš. V letech 1888–1948 byl samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1948–1975 byl částí obce Mokřiny, se kterým patřil nejprve do okresu Aš, ale od roku 1960 v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 je částí města Aš v okrese Cheb.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Cheb Kategorie:Sídla ve Smrčinách Kategorie:Ašský výběžek Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Aš