Kopidlno (v místním nářečí Kopidno, ) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Leží zhruba třináct kilometrů jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 metrů podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.
Název Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu.Místní jména v Čechách, jejich původ a význam, díl II, s. 305, dostupné online
Historie Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365–1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn.Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla, která je vyobrazena na sklomalbách z nadslavského kostelaSEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275 a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní – středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.
Obyvatelstvo
Části města Drahoraz Kopidlno Ledkov Mlýnec Pševes
Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Budčeves a Nečas, od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 Židovice a od 1. ledna 1989 do 28. února 1990 také Bílsko a Únětice.
Doprava Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je Toyota (bývalá TPCA) na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.
Průmysl Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988.https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html Budovy cukrovaru prošly demolicí,demolice cukrovaru firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield. Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v šedesátých letech 20. století.
Společnost S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.
Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověřeníMinisterstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. zahradnická škola s dlouholetou tradicí – sídlí v zámeckém parku
Pamětihodnosti
upright=1|náhled|vlevo|Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto náhled|Sousoší Panny Marie na náměstí náhled|Náhrobek rodiny Ehmigovy Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století. Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen ve stračím hnízdě. Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Pomník Tomáše Svobody – před zámkem Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchodTomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 1700 až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850–1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek. barokní budova fary Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy svatého Václava, Floriána a Šebestiána Tělocvična Sokol – funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy
Osobnosti Kopidlanští z Kopidlna – starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku. Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad. Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1729 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1729 v Kopidlně. Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: * 14. března 1726 v Kopidlně, † 5. srpna 1797 ve Vídni V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: † 20. června 1828 v Kopidlně František Alois Vacek (Wacek) – kněz a učenec, buditel, historik a genealog, konzervátor Českého muzea; * 12. května 1780 v Jablonném, † 5. března 1854 v Kopidlně Jan Nepomuk Filcík – učitel a spisovatel. František Matěj Hilmar – učitel a hudebník. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.František Matěj Hilmar František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: * 1829 v Kopidlně Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; * 27. září 1836 v Kopidlně Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: * 11. září 1876 v Kopidlně, † 11. srpna 1902 v Jičíně J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Františka Hilmara; † 13. září 1909 v Kopidlně Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; † 25. června 1919 Jan Štelcar Želetavský – spisovatel, protestantský farář MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem. PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Sestra MUDr. Anny Honzákové. Dr. František Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; * 1908 v osadě Ledkov Vilém Kafka – malíř, absolvoval AVU v Praze (1913), narozen v Kopidlně 1887 († 1972) Zdeněk Svěrák – žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmyKopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661 >.
Odkaz ve filmografii Město je v seriálu Pojďte pane budeme si hrát zmiňováno jako bydliště dědečka dvojice medvědích bratří.
Další fotografie
Odkazy Reference
Literatura Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Jičín Kategorie:Svazek obcí Mariánská zahrada Kategorie:Města v okrese Jičín Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli