Paseka (dříve Těchanov, ) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na rozhraní Hané a Nízkého Jeseníku, zhruba sedm kilometrů východně od Uničova a protéká jí říčka Teplička. Žije zde obyvatel. Za obcí, ve směru na Rýmařov, se nachází Odborný léčebný ústav.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368. Ve znaku měla svatou KunhutuSeichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, , s. 98–113. a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti. Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil na počátku roku 1993).
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Paseka (k. ú. Paseka u Šternberka) Karlov (k. ú. Karlov u Paseky) Pasecký Žleb (k. ú. Paseka u Šternberka)
V letech 1960–1992 k obci patřil i Mutkov.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.
Turistické cíle Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca jeden kilometr za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu. Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žlebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca pět metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády. Pro turisty je zde odpočinková pergola – výhledna. Přírodní biokoupaliště se nachází v horní části obce u silnice směr Huzová. Koupaliště je po celkové rekonstrukci; velký bazén, dětský bazén s vodním prvkem a tobogánem.
Pamětihodnosti Farní kostel svaté Kunhuty – původem gotický mariánský chrám, k němuž byla kolem roku 1600 přistavěna věž, byl radikálně přestavěn kolem roku 1780 a zasvěcen svaté Kunhutě. Má cenné vnitřní zařízení: renesanční kamennou erbovní desku Jana staršího Kobylky z Kobylího a na Sovinci a Anny Ederovny ze Štiavnice z let 1592–1607. Novobarokní oltáře pocházejí z řezbářské dílny Kutzerů. Ikonograficky cenný pozdně barokní obraz na hlavním oltáři představuje Boží soud svaté Kunhuty od vídeňského malíře Ignáce Ablassera z roku 1770. Renesanční náhrobní deska s postavou těžkooděnce ve zbroji představuje Dionýsa Pivce († 1598) s rodovými znaky Pivců a Lapáčků ze Rzavého.SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, , s. 688–691, obr. 1192-1197. socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1735 před kostelem svaté Kunhuty Odborný léčebný ústav Paseka – Původně Zemská plicní léčebna Paseka byla založena v roce 1915, 16. října téhož roku přijala první nemocné tuberkulózou. Součástí areálu je nově revitalizovaný několikahektarový park volně přístupný po celý rok.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Související články Římskokatolická farnost Paseka
Externí odkazy
Odborný léčebný ústav Paseka
Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Uničovsko Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku