Blanice (též Vodňanská Blanice, a na dolním toku ) je jihočeská řeka, pravostranný a nejdelší i nejvodnější přítok Otavy. Délka toku činí 94,7 kmBývá též uváděna hodnota 93,3 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže) a je tak 28. nejdelší řekou v Česku. Plocha povodí měří 863,9 km².Bývá též uváděna hodnota 860,5 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Jméno řeky Jméno vodního toku bylo odvozeno od přídavného jména blanná ve smyslu protékající blaněmi. Staročeské slovo blaně znamená vlhká louka či pastvina.

Průběh toku Řeka pramení v Želnavské hornatině na severním svahu Lysé u zaniklé osady Zlatá ve vojenském újezdu Boletice v nadmořské výšce 972 metrů. Teče severním směrem. U železniční zastávky Spálenec vtéká do Prachatické hornatiny, na jejímž západním okraji vytváří v úseku mezi Blanickým a Řepešínským mlýnem hluboké až kaňonovité údolí. V tomto úseku dosahuje svého největšího sklonu – mezi Blažejovicemi a Krejčovicemi je to 2,12 %. Nad Husincem na ní leží Husinecká přehrada. Pod Těšovicemi Prachatickou hornatinu definitivně opouští a protéká napříč Bavorovskou vrchovinou. U Krašlovic vtéká do Českobudějovické pánve, kde vytváří četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Ústí zprava do Otavy u Putimi na říčním kilometru 32,8 v nadmořské výšce 362 metrů.

Větší přítoky Puchéřský potok, zprava, ř. km 87,8 Cikánský potok, zleva, ř. km 63,8 Žárovenský potok, zleva, ř. km zhruba 60,7Dle mapy VÚV Živný potok, zprava, ř. km 50,0 Libotyňský potok, zleva, ř. km 45,8 Dubský potok, zleva, ř. km 42,7 Zlatý potok, zprava, ř. km 41,0 Bílský potok, zleva, ř. km 33,3 Radomilický potok, zprava, ř. km 19,4 Divišovka, zprava, ř. km 14,2 Tálínský potok, zprava, ř. km 11,6 Skalský potok, zleva, ř. km 5,6Společné ústí Malé Blanice a Skalského potoka u Heřmaně

Vodní režim náhled|Blanice během povodní v roce 2002. Fotografováno z mostu přes Blanici před Protivínem

Průměrný průtok Blanice u obce Heřmaň na 4,2 říčním kilometru činí 4,65 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Blanice (m³/s) ve stanici Heřmaň:

Průměrné měsíční průtoky Blanice (m³/s) ve stanici Heřmaň v roce 2013:

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) Blanický mlýn 77,10 85,47 km² 0,95 m³/s 111,0 m³/s Podedvory 62,15 202,72 km² 2,04 m³/s 165,0 m³/s pod VD Husinec 57,80 212,28 km² 2,10 m³/s 171,0 m³/s Bavorov 37,90 500,60 km² 3,54 m³/s 250,0 m³/s Heřmaň 4,20 841,33 km² 4,65 m³/s 300,0 m³/s

Život v řece náhled|Pstruh obecný potoční

Blanice je řeka s největší populací perlorodky říční v České republiceBlanice má nejvíce perlorodek a po německé řece Lutter druhou největší ve střední Evropě. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR žije v Blanici zhruba 20 tisíc kusů perlorodek z celkových asi 100 tisíc v Česku. Hojnost perlorodek v Blanici je způsobena jednak čistotou vody – na horním toku v okolí Spálence a Arnoštova Blanice protéká krajinou s minimem osídlení a poměrně málo intenzívním zemědělstvím. Druhým důležitým faktorem je navzdory nadmořské výšce relativně teplá voda (v době rozmnožování musí být alespoň po dobu 10 dnů nad 15 °C). Dále je v řece protékající převážně luční krajinou dostatek potravy. Obecně se perlorodky zachovaly ve vyšších polohách a v horních částech toků, Blanice patří k posledním pěti místům v Čechách, kde ještě žijí (dále na Malši, Teplé Vltavě, ve Zlatém potoce a v povodí Rokytnice na Chebsku). Dalšími původními živočichy Blanice jsou pstruzi obecní, na jejichž žaberní oblouky se larvy perlorodek přichytávají a šíří se řekou. V minulosti žili perlorodky na Blanici i v Husinci, ale přehrada Husinecké nádrže je pro ně nepřekonatelnou překážkou.

V úseku mezi Horním Záblatím a Zábrdským mlýnem byl monitorován výskyt řady vzácných živočišných druhů – především vranka obecná, perlorodka říční, mihule potoční, střevle potoční, ledňáček říční a vydra říční, z dalších zvláště chráněných druhů živočichů byli zaznamenáni jelec jesen (v nadjezí Zábrdského jezu), mník jednovousý, pstruh potoční, ropucha obecná, ještěrka obecná (na lokalitě Zábrdská skála) a užovka obojková.

Tok řeky je chráněn v několika maloplošných chráněných územích. Začátek toku včetně několika přítoků leží v národní přírodní památce Prameniště Blanice. Dále to jsou národní přírodní památka Blanice na horním toku u Zbytin, níže se nachází přírodní rezervace Kaňon Blanice a v úseku mezi Horním Záblatím a Podedvorským mlýnem leží přírodní památka Blanice.

Využití Doprava náhled|Vodní nádrž Husinec náhled|Kamenný most v Putimi z roku 1864

Povodím řeky Blanice vedla jedna z nejstarších solných stezek na Šumavě, obchodní cesta z Pasova přes Prachatice do Písku a dále do Prahy, která sloužila lidem již v době předhistorické. V době historické byla využívána nejpozději od 10. století. Nazývala se Via Bohemica a později Zlatá stezka (Via aurea). Blanici tato cesta překonávala u pozdější osady Cudrovice a hradu Hus a podél jejího toku vedla od Těšovic k Protivínu. Z Volar od této trasy odbočovala pašerácká cesta, která se vyhýbala celnici v Prachaticích a vedla přes Mlynářovice, Krejčovice a odtud podél údolí Blanice až do Husince. V současnosti průběh bývalé Zlaté stezky z velké části kopíruje silnice II/141.

Mosty

Mlýny náhled|Zábrdský mlýn

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky. Blanický mlýn – Zbytiny, okres Prachatice Řepešínský mlýn – Řepešín, okres Prachatice Zábrdský mlýn – Zábrdí, okres Prachatice Podedvorský mlýn – Dvory, okres Prachatice Hanušův mlýn – Těšovice, okres Prachatice, kulturní památka Mauricův mlýn – Těšovice, okres Prachatice, kulturní památka Ducháčův mlýn – Bavorov, okres Strakonice, kulturní památka Rozboudovský mlýn – Svinětice (Bavorov), okres Strakonice Benešovský mlýn – Heřmaň, okres Písek

Rybářství Na Blanici je pstruhový revír Blanice Vodňanská 7Detail revíru Blanice Vodňanská 7 na www.mrk.cz (20 km, od konce maximálního vzdutí vodní nádrže Husinec v místech pod dětským táborem Rechle až k železničnímu mostu zastávky Spálenec), a mimopstruhové revíry Blanice Vodňanská 6 - údolní nádrž HusinecDetail revíru Blanice Vodňanská 6 - údolní nádrž Husinec na www.mrk.cz (5 km), Blanice Vodňanská 4Detail revíru Blanice Vodňanská 4 na www.mrk.cz (9 km, od Rozboudovského mlýna u Svinětic až k druhému jezu nad mlýnem Blanice v k. ú. Blanice), Blanice Vodňanská 3Detail revíru Blanice Vodňanská 3 na www.mrk.cz (14 km, od jezu nad betonovým mostem v Milenovicích až k bývalému Rozboudovskému mlýnu), Blanice Vodňanská 2Detail revíru Blanice Vodňanská 2 na www.mrk.cz (12 km, od jezu Benešovského mlýna u železničního mostu trati Písek – Protivín až k jezu nad betonovým mostem v Milenovicích), Blanice Vodňanská 1Detail revíru Blanice Vodňanská 1 na www.mrk.cz (6,6 km, od ústí do Otavy u Zátaví až k jezu Benešovského mlýna).

Vodáctví Pro vodáky je Blanice sjízdná od Spálence v délce 83 km. Za vodácky nejhezčí je považován horní úsek k vodní nádrži Husinec.Blanice na www.raft.cz Obvyklý začátek splouvání je u mostu u Blažejovic, kde se Blanice mění z klidného meandrujícího toku v prudkou řeku s balvanitým korytem a s přehlednými kaskádami až WW III. Řeka v tomto úseku až k Záblatí protéká CHKO Šumava, ale plavba není nijak omezena a závisí tak pouze na stavu vody, který zde bývá příznivý jen na jaře a po deštích. K nebezpečím tohoto téměř 20 km dlouhého úseku patří balvanovité kaskády a popadané stromy, proto jej lze doporučit jen zkušeným vodákům.

Méně obtížný je střední úsek řeky od hráze vodní nádrže Husinec do Strunkovic nad Blanicí (délka 10 km, svižný tok s občasnými peřejemi do WW II). Navíc v závislosti na vypouštění z přehrady je sjízdný častěji než horní úsek. Ze Strunkovic lze pokračovat do Vodňan (délka 17 km, pěkný meandrující tok s postupně se snižujícím sklonem, WW I a ZWC). Určitou nevýhodu úseku Husinec – Vodňany představují četné jezy. Jsou to převážně staré klasické jezy s šikmou spádovou deskou, v horní části někdy i se sjízdnými propustmi. Zároveň s postupným uklidňováním toku přibývá na tomto úseku směrem po proudu vrbiček. Zhruba do Svinětic nečiní vegetace větší překážky, ale na posledních kilometrech mezi kempem Pražák a Vodňany se již vyskytuje i několik velmi obtížně průjezdných míst.

Od Vodňan až k ústí do Otavy protéká Blanice převážně regulovaným korytem a jsou na ní nesjízdné jezy a nízké stupně, pod kterými se mohou tvořit nepříjemné válce. Tento úsek tudíž už vodácky atraktivní příliš není.

Těžba zlata V řece Blanici se ve středověku rýžovalo zlato. V nivě Blanice jsou zachovány zbytky středověkých rýžovnických sejpů. V 16. století se v okolí Blanice provádělo dolování. Ještě v roce 1764 existoval zlatý důl sv. Antonín u Záblatí. Poslední pokusy o dolování se konaly v letech 1816–1820 u Zvěřenic, ale pro špatný výsledek byla těžba zastavena.

Osídlení Blanice protéká následujícími vesnicemi a městy: Arnoštov, Spálenec, Záblatí, Husinec, Těšovice, Strunkovice nad Blanicí, Blanice, Bavorov, Krašlovice, Vodňany, Milenovice, Protivín, Myšenec, Maletice, Heřmaň a Putim. Největšími městy na řece jsou Vodňany se sedmi tisíci obyvatel a Protivín s pěti tisíci obyvatel.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Základní charakteristiky toku Blanice a jeho povodí

Kategorie:Řeky na Šumavě Kategorie:Řeky v Šumavském podhůří Kategorie:Řeky v Českobudějovické pánvi Kategorie:Řeky v okrese Český Krumlov Kategorie:Řeky v okrese Prachatice Kategorie:Řeky v okrese Strakonice Kategorie:Řeky v okrese Písek Kategorie:Povodí Blanice (přítok Otavy) Kategorie:Těžba zlata v Jihočeském kraji