náhled|Znak Německého císařství v letech 1888–1918 Hierarchie vyšší šlechty v Německém císařství byla pevně stanovené pořadí postavení představitelů vyšší aristokracie ve společnosti, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při ceremoniích a slavnostech. Určovalo, který aristokrat vstoupí před kým, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Následující seznam zahrnuje Německé císařství s nutným přihlédnutím k dějinám Rakouského císařství, které vzniklo v roce 1804, jedná se tedy přibližně o německojazyčné území zaniklé Svaté říše římské národa německého (latinsky Imperium Romanum Sacrum Nationis Germanicae, německy Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation).
Nejvyšší skupina Německé císařství bylo vyhlášeno v roce 1871, prvním císařem se stal Vilém I. (1871–1888). Po císaři následovali tito nositelé šlechtických titulů.
Pořadí Titul Německy Rok povýšení Poznámka 1. král pruský König in Preußen, od 1772 König von Preußen 1701, 1772 kurfiřt, od 1871 německý císař; Hohenzollernové 2. král bavorský König von Bayern 1806 kurfiřt, Wittelsbachové 3. král saský König von Sachsen 1806 kurfiřt, Wettinové 4. král württemberský König von Württemberg 1806 1803 kurfiřt 5. velkovévoda bádenský Großherzog von Baden 1806 1803 kurfiřt 6. velkovévoda hesenský Großherzog von Hessen 1806 7. velkovévoda meklenbursko-zvěřínský Großherzog von Mecklenburg-Schwerin 1815 8. velkovévoda sasko-výmarský Großherzog von Sachsen-Weimar 1815 Wettinové 9. velkovévoda meklenbursko-střelický Großherzog von Mecklenburg-Strelitz 1815 10. velkovévoda oldenburský Großherzog von Oldenburg 1815 11. vévoda brunšvický Herzog von Brunswick 12. vévoda sasko-meiningenský Herzog von Sachsen-Meiningen Wettinové 13. vévoda sasko-altenburský Herzog von Sachsen-Altenburg Wettinové 14. vévoda sasko-kobursko-gothajský Herzog von Sachsen-Coburg-Gotha Wettinové 15. vévoda anhaltský Herzog von Anhalt 16. kníže ze Schwarzburg-Sondershausenu Fürst von Schwarzburg-Sondershausen 17. kníže ze Schwarzburg-Rudolstadtu Fürst von Schwarzburg-Rudolstadt 18. kníže z Waldecku Fürst von Waldeck 19. kníže z Reussu (starší linie) Fürst von Reuss (ältere Linie) 20. kníže z Reussu (mladší linie) Fürst von Reuss (jüngere Linie) 21. kníže ze Schaumburg-Lippe Fürst von Schaumburg-Lippe 22. kníže z Lippe Fürst von Lippe
Hierarchie nepanujících knížat byla stanovena římským císařem Karlem VI. (vládl 1711–1740) v roce 1728. Rozhodující pro zařazení bylo uvedení hlavy rodu na lavici vyšší šlechty na říšském sněmu v Řezně. Příslušný rod měl své křeslo a virilní hlas. Definitivní podoba pochází z roku 1837 z doby vlády Ferdinanda I. (rakouský císař 1835–1848) a platila až do zániku Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918. V Německu nebyla tato hierarchie zcela dodržována.
Pořadí Titul Rok povýšení Poznámka 23. kníže Arenberg 1582 24. kníže Lobkowicz (Lobkovic) 1653 25. kníže Salm-Salm 1654 26. kníže Salm-Kyrburg 1654 27. kníže Dietrichstein (Ditrichštejn) 1654 28. kníže Auersperg 1654 29. kníže Fürstenberg 1664 30. kníže Schwarzenberg (Švarcenberk) 1674 31. kníže Thurn-Taxis 1754
Střední skupina Střední stupeň hierarchie vyšší šlechty tvořilo 40 rodů, které byly kdysi bezprostředně podřízeny Říši, ale nebyly uvedeny na Říšský sněm. Rozhodující pro pořadí bylo vydání erbovního listu.
Pořadí Jméno rodu Rok povýšení Poznámka 32. Croy 1664 33. Löwenstein-Wertheim-Rosenberg 1711 34. Esterházy 1712 35. Oettingen-Spielberg 1734 36. Solms-Braunfels 1742 37. Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein 1744 38. Hohenlohe-Waldenburg-Jagdsberg 1744 39. Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst 1744 40. Isenburg-Offfenbach-Birstein 1744 41. Colloredo-Mansfeld 1763 42. Khevenhüler 1763 43. Kaunitz-Rietberg (Kounic-Rietberg) 1764 44. Hohenlohe-Langenburg-Langenburg 1764 45. Hohenlohe-Langenburg-Oehringen 1764 46. Hohenlohe-Langenburg-Kirchberg 1764 47. Starhemberg 1765 48. Oettingen-Wallerstein 1774 49. Leiningen 1779 50. Wied 1784 51. Salm-Reifferscheidt-Krautheim (linie Raitz) 1790 52. Rosenberg 1790 53. Schönburg-Waldenburg 1790 54. Schönburg-Hartenstein 1790 55. Solms-Hohensolms-Lich 1792 56. Sayn-Wittgenstein-Berleburg 1792 57. Looz-Corswaren 1803 58. Waldburg-Wolfegg-Waldsee 1803 59. Waldburg-Zeil-Trauchburg 1803 60. Waldburg-Zeil-Wurzach 1803 61. Metternich 1803 62. Fugger-Babenhausen 1803 63. Salm-Reifferscheidt-Krautheim (zahraniční linie) 1804 64. Windisch-Graetz 1804 65. Sayn-Wittgenstein-Hohenstein 1804 66. Trauttmansdorff 1805 67. Leyen 1806 68. Löwenstein-Wertheim-Freudenberg 1812 69. Salm-Horstmar 1817 70. Bentheim-Steinfurt 1817 71. Bentheim-Tecklenburg nebo Rheda 1817
Nižší skupina Poslední skupinu tvoří 19 rodů, které bezprostředně nepodléhaly Říši a řadily se z větší části mezi titulární knížata. Pořadí Jméno rodu Rok povýšení Poznámka 72. Ligne 1601 73. Lubomirski 1659 74. Chigi 1659 75. Porcia 1662 76. Lamberg 1707 77. Odescalchi 1714 78. Jablonowski 1743 79. Kinský 1747 80. Sulkowsky 1752 81. Batthyány 1764 82. Clary 1767 83. Paar 1769 84. Belgiojoso 1769 85. Palm 1783 86. Grassalkovics 1784 87. Bretzenheim 1790 88. Lynar 1806 89. Pálffy 1807 90. Collalto 1822
Odkazy Literatura
Související články Seznam knížecích nobilitací Rakouského císařství Seznam knížecích nobilitací v německých státech
Kategorie:Šlechta Kategorie:Německé císařství Kategorie:Svatá říše římská Kategorie:Rakouské císařství