Missa pastoralis in C boemica („Pastorální mše česká v C dur“), také uváděná jako mše „Čuj, Miko, čuj!“ nebo Moravská mše vánoční, je vánoční skladba z poloviny 18. století. Složil ji v lidovém nářečí pro velké nástrojové obsazení moravský kantor Josef Schreier. Mše je lidovějším protějškem slavné skladby Missa pastoralis in D Václava Jana Kopřivy. Latinský text byl Josefem Schreierem použit jen na úvod jednotlivých částí. Většina ostatního textu je česky. Stejně jako slavná pastorela Applausus pastoricus Jeronyma Haury (1704–1750), brněnského augustiniána původem z Týna nad Vltavou, je mše po hudební stránce až na výjimky prosycena motivy valašské lidové hudby.

Charakteristika Tato mše je v podstatě sledem pastorel, drobných scének s pastýřskými náměty. Čerpá po stránce melodické i textové z valašského lidového prostředí. Je plná veselí, jasu a radosti z narození Páně. Podle objevitele tohoto díla, profesora PhDr. Jana Trojana, CSc., jedinečnost Schreierovy vánoční mše spočívá v tom, že se zde prolíná latinská liturgie s českým textem a také moravským, respektive zabarveným valašským dialektem. V první části je mše dokonce řecko-latinsko-česká. Zajímavé a půvabné, i když pro laika nepředstavitelné, je v této pastorální mši střídání zpěvů v češtině, latině a ve valašském nářečí, v některých případech současně. Zpěvy vyjadřují bezprostřední radost pastýřů z narození Ježíška. Zpívalo se jednohlasně až dvojhlasně, výjimečně trojhlasně za doprovodu varhan. Jiné nástroje se jako doprovodné používaly pouze o velkých svátcích. Figurální chrámová hudba byla až do poloviny 19. století provozována v sólovém obsazení, přičemž soprán a alt mohli zpívat jen malí chlapci. Chrámová klenba totiž zvuk přirozeně zesiluje a každé znásobení hlasů na kůru vede k menší srozumitelnosti zpívaného textu.

Mše se řadí mezi nejvýznamnější díla barokní pastorální hudby vyvěrající z moravského temperamentu a folkloru severovýchodní Moravy. Melodika a rytmika vychází z moravské lidové hudby ve starých tóninách období pozdního baroka. Po úvodní liturgické invokaci se rozvíjí skladba v podobě drobných pastýřských scének, spíše jako pastorelová, než pastorální mše. V tomto ohledu je možno ji považovat jako předchůdkyni přibližně o 40 let mladší proslulé pastorální mše „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby.

„Pojďme bratři do Betléma, je tam velmi krásná panna, porodila pacholátko a přerozkošné děťátko (…).“

Části Kyrie Christe Gloria Credo Sanctus Benedictus Osanna Agnus Dona

Historie Dílo vzniklo kolem roku 1755 za Schreierova učitelského působení v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Ve své době byla Schreierova mše tak oblíbená, že se hrála nejen po celé Moravě a v Čechách, ale i v Polsku a v Uhrách. Ve velké oblibě byla celé jedno století. Byla hrána ve venkovských kostelech po celé Moravě, i v Čechách, a také na území dnešního Polska a v Uhrách. Později na dlouhou dobu upadla v zapomnění, na čemž se částečně podepsaly církevní reformy chrámové hudby, částečně nástup modernějších skladatelů tvořících v poněkud jiném, rokokovém duchu, jako např. Jakub Jan Ryba.

Po znovuobjevení Missa pastoralis in C boemica byla spolu s Pastorellou in D oživena až po 200 letech v roce 1983 zásluhou emeritního profesora Janáčkovy akademie múzických umění Jana Trojana, který zveřejnil v revui Hudební věda 1/1983 (s. 41–58) studii Missa pastoralis in C boemica/a/Canto, Alto/Basso/Vl I, II, Clarino vel Corno Imo et Ildo/Tympano/et/Organo. Stalo se tak na základě upozornění paní Hedviky Pohankové, přes brněnského muzikologa prof. Jiřího Sehnala, která při katalogizaci starých fondů v archivu kláštera v Rajhradě narazila na pozoruhodnou vánoční mši, v níž se prolínala latina s češtinou. Ještě v prosinci 1983 předvedl dr. František Malý se souborem Musica pastoralis vánoční mši Josefa Schreiera v Malém divadle hudby na Smetanově ulici v Brně, ovšem pouze v provedení se smyčci.

Díky činnosti Trojanova dlouhodobého spolupracovníka, učitele Zdeňka Smiřického z Dřevohostic, zažilo toto hudební dílo novodobou premiéru v plném nástrojovém obsazení podle rajhradského notového zápisu 25. prosince 2002 v chrámu svatého Michala v Olomouci, o tři dny později pak v Schreierových rodných Dřevohosticích v kostele sv. Havla (obojí provedení: Collegium vocale Olomouc).

První zahraniční novodobou premiéru mše slyšeli posluchači 18. prosince 2004 v chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni (zpíval Smíšený pěvecký sbor Města Uničova a Komorní orchestr ZUŠ Uničov).

Od té doby byla mše prováděna na různých místech po ČR, a to jak v chrámech, tak i v divadlech či jinde: např. v Domě umění ve Zlíně, v Tršicích, Velkém Újezdě, Hněvotíně či Drahanovicích, kostele Jména Panny Marie ve Křtinách, katedrále sv. Víta v Praze (při slavnostní mši svaté, kterou sloužil kardinál Dominik Duka), poutním kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou (provedeno na dobových nástrojích), v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Šlapanicích, opět ve Schreierových rodných Dřevohosticích (k 300. výročí narození), v kostelech sv. Vavřince v Bojkovicích a Vizovicích či ve Všechovicích, dále v kostele svatého Michaela archanděla a P. Marie Růžencové v Brně (kompletní provedení trojhlasé verze v tradiční (tridentské) katolické mši). Opakovaně také mši nastudovali v Brně v Janáčkově divadle (Národní divadlo Brno).

V kostele sv. Havla v Dřevohosticích, kde byl Josef Schreier pokřtěn, se 30. prosince 2017 (tři dny před 300. výročím narození) uskutečnil slavnostní koncert k uctění skladatelovy památky. Koncert v provedení pěveckého sboru chrámu sv. Mořice v Olomouci byl zahájen Hanou Maciuchovou přednesem veršů básníka Jana Skácela.

Části pastýřské mše Josefa Schreiera jsou opakovaně prováděny při půlnoční a božíhodové mši svaté místním chrámovým sborem ve Veselé u Valašského Meziříčí (Kyrie, Gloria, Credo, Dona). Veselští zpěváci zpívají podle nejstaršího opisu z Rajhradu (vzniklého kolem roku 1820), který se dochoval s titulem na původní obálce: Missa pastoralis in C Boemica a Canto Alto Basso, Violino Primo et Secundo Clarino vel Corno I-mo et II-do Tympano et Organo. Sig. Schreyer. Jarmila Kubrická v roce 2015 v pozvánce napsala: „Všichni se budeme snažit zpívat tak, aby krásná slova vám, kteří přijdou na Štědrý den do veselského kostela, přinesla do vašich srdcí lásku a radost v tento jedinečný vánoční čas …“

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

(dokument) Vánoční strom v Dědicích: Josef Schreier, Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj!“ (Missa pastoralis in C boemica) – latinský text a jeho překlad, valašský text, noty (dokument) (dokument) (dokument) (dokument)

Kategorie:Mše (hudba) Kategorie:Vánoční hudba